Koupě ojetého vozu s sebou přináší řadu rizik, není proto divu, že v mnohých zákaznících vzbuzuje výběr a následné zakoupení vozu nejrůznější obavy, které je často vedou k tomu, aby si ověřili historii vozidla.

Hlavním důvodem k prověření auta nejsou stočené tachometry, jak by se dalo očekávat, ale případné zatajené havárie. V dotazníkovém průzkumu mezi třemi stovkami lidí prověřujících ojeté auto to společnosti Cebia uvedlo 41 % respondentů. A nejedná se o neoprávněné obavy. Podíl ojetých aut v inzerci, u nichž je uveden nehavarovaný stav, dosahuje dlouhodobě bez pár desetin 100 %. Zatajená havárie přitom prodražuje auto zpravidla o desítky tisíc korun.

„V letošních prvních šesti měsících činil podíl nehavarovaných aut na velkých inzertních portálech 99,4 %, což podle dat pojišťoven a servisů není možné,“ říká Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia, která už téměř tři desítky let pomáhá lidem bojovat proti nekalým praktikám při prodeji ojetin. „Ve skutečnosti má škodní událost zhruba čtvrtina pětiletých aut. V případě desetiletých aut jsou to zhruba tři pětiny. Může jít jak o menší poškození, například výměnu nárazníku, tak o velkou havárii.”

Je však nutné dodat, že ne vždy prodávající o havárii ví a ne vždy se tedy jedná o úmyslné zatajení. Lidé by si však měli dávat pozor na to, od koho auto kupují.

„Podle našich zkušeností hrozí větší riziko zatajených havárií při koupi vozu od fyzické osoby, neboť autobazary u vozidel často prověřují jejich historii. Navíc interpretace toho, kdy se jedná o havárii, je nejednotná. V řadě případů lze hovořit spíše o poškození, i o něm by ale měli kupující dopředu vědět,“ říká dále Pajer.

“U autobazarů, které prověřují vykupované vozy ve všech dostupných databázích by se nemělo stát, že nebudou vědět o větší havárii na vozidle. Problémem ale zůstávají opravy po poškozeních typických pro městský provoz, tedy například výměna nárazníku, blatníku nebo třeba promáčklých dveří z drobné nehody na parkovišti supermarketu,” říká Petr Přikryl, předseda Asociace autobazarů APPAA.

Výběr prodejce je tak podle Přikryla klíčový a nákup ojetého vozu od neznámého prodejce někde na ulici proto rozhodně nedoporučuje.

Druhým hlavním důvodem, proč si lidé prověřují historii ojetého vozu před tím, než podepíšou kupní smlouvu, je obava ze stočeného tachometru. Uvedlo to 27 % dotázaných. Dále se lidé strachují, aby si nekoupili kradené auto (14 %) či auto, které bude vykazovat poruchy (13 %). Zbytek lidí si chce především prověřit, zda se vůz neprodává za neadekvátně vysokou cenu.

Zájem o prověření historie ojetých vozidel roste navzdory menšímu prodeji aut

Zájem o prověření historie ojetých vozidel přitom roste, jak ukazují data ze systému AUTOTRACER, který slouží právě k prověření historie ojetých vozů.

„Navzdory koronavirovým opatřením a omezením prodeje vozů se v letošních prvních šesti měsících meziročně zvýšil počet prověření o 13 %, v porovnání se stejným obdobím roku 2018 dokonce o 56 %. Kvůli nejisté či zhoršené finanční situaci řady lidí roste zájem o starší a levnější vozy. U těch je ale větší pravděpodobnost, že nejsou ve stavu, jaký uvádí prodejce,“ vysvětluje Martin Pajer z Cebia.

Rostou také obavy lidí z toho, že si prodejci potřebují vynahradit ušlé zisky za minulé měsíce a někteří z nich k tomu využijí buď zatajení havárie, stočení tachometru, omlazení vozidla či neuvedení jeho skutečného původu.