Před deseti lety se skupinka britských studentů vydala na dobrodružnou cestu z Prahy do Asie v superlevném autě z českého autobazaru. Tak vznikla tradice Mongol Rally, každoročního charitativního závodu na zhruba 15 tisíc kilometrů dlouhé trase „cestou necestou, vysokými horami, vyprahlou pouští a nekonečnou stepí“ napříč Evropou a Asií až do Mongolska. Letošního ročníku se na trase z Londýna přes Prahu do Mongolska zúčastnilo přes 350 posádek, i tři české.
„Jde spíše o recesistickou výzvu než skutečný závod. Cílem je dojet do Mongolska laciným, malým autem za méně než tisíc liber a shromáždit přitom také nějaké peníze na dobročinné účely. My jsme si pořídili tři ojeté Volkswageny Polo v průměru za 15 tisíc korun a splnili tak další podmínku – motor o obsahu 1,0 litru. Sami jsme si je pak opravili a nabarvili,“ přibližuje Vilém Ondrák, člen jedné ze tří tříčlenných posádek.
Posádky mohly po startu 16. července na závodním okruhu Goodwood v Anglii volit libovolnou trasu, ale musely ji absolvovat během dvou měsíců. Měly za úkol dojet do Mongolska, i když skutečná cílová rovinka byla až v ruském Ulan Ude nedaleko Bajkalu, kde lze auta naložit na vlak Transsibiřské magistrály a dopravit zpět do Evropy. České výpravě to trvalo pět a půl týdne; všechny její tři vozy sice patřily k těm opotřebovanějším a méně výkonným, ale nakonec byly mezi zhruba dvěma třetinami ojetin, které závod úspěšně dokončily.
Jižní trasou
České posádky zvolily obtížnější, jižní trasu přes Irán a středoasijské „státy“. „První komplikací bylo už pořizování potřebných víz, která jsme moc nestíhali. Ale to nejhorší jsme měli za sebou až poté, co jsme absolvovali sérii oprav v Rumunsku a Bulharsku a v Turecku se nakonec smířili s tím, že až do konce cesty budeme muset každých sto kilometrů dolévat olej. Pak už následoval překvapivě přátelský Írán, příšerné silnice v Turkmenistánu, pouště a krásné královské paláce na Hedvábné stezce v Uzbekistánu s relativně dobrými cestami, pohoří Altaj a nakonec Mongolsko, kde naopak často nebyly silnice vůbec,“ popisuje cestu Vilém Ondrák. „Na dobrých silnicích jsme dokázali jet průměrnou rychlostí až 80 km/h, jinde jsme jeli sotva krokem. Nejhorší to bylo ve vedru a do kopce. Když se začal motor přehřívat, museli jsme v autě zatopit, i když bylo venku 40 °C.”
S logem Goodyear na kapotě
Všechny tři vozy byly obuty do pneumatik 165 – 70R 13 79T EfficientGrip Compact, které cestovatelům věnovala společnost Goodyear Dunlop Tires Czech. „Na trase, kde občas není ani silnice, jsou pneumatiky zvláště důležité. A musím říci, že s EfficientGrip Compact jsme udělali skvělou zkušenost a hodně nás podržely. Během celé cesty jsme s nimi neměli nejmenší problém, dokonce ani obyčejný defekt. Chvála je v tomto případě skutečně na místě a neříkám to proto, že v Goodyearu náhodou pracuji,“ pokračuje Vilém Ondrák.
Přes sto tisíc na charitu
Cestu si účastníci platili z vlastního, peníze na charitativní účely vybrali od různých podporovatelů. Vedle Cool Earth, oficiální charity závodu Mongol Rally, která usiluje o záchranu deštných pralesů, z vybraných prostředků částkou přes 114 tisíc korun podpořili také český projekt na osvětu o duševním zdraví – Nevypusť duši. V současné době účastníci závodu připravují cyklus promítání záznamů z cesty; nejbližší projekce je plánována na 10. ledna v pražském klubu Zázemí. Na příští rok chystají stejně jako loni cestovatelský stand-up a několik nevšedních outdoorových výzev pro nadšence. Na léto pak plánují další – zatím utajovanou – velkou akci.
Komentáře