Legislativní vývoj na trhu s ojetými automobily za uplynulých 25 let zaznamenal mnoho změn. Od zavedení a pozdějšího zrušení zákazu dovozu starých aut, přes problematiku stáčení tachometrů až po právě aktuální novelu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, která vejde v platnost již zítra, 1. června. Měla by usnadnit motoristům zejména registraci vozidel, která bude možná na kterémkoliv registru, ale také přinutit řidiče, aby registrační proces vždy řádně dokončili. 

Registrace kdekoliv, nucené dokončení přihlášení
Nejaktuálnější změnou je novela zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, která vejde v účinnost 1. června 2017 a usnadní zejména vlastníkům a provozovatelům vozidel kontakt s úřady. Dosud bylo totiž možné provést registraci nového vozidla nebo změnu vlastníka pouze na úřadě, kde bylo auto dosud registrováno, tzn. v místě trvalého bydliště dosavadního majitele. Od června mohou majitelé provést zápis na jakémkoliv úřadě. Další změnou je prodloužení platnosti protokolu evidenční kontroly, která se mění z aktuálních 14 na 30 dní.

Podle nové legislativy bude od zítřka možné provést změnu vlastníka vozidla, i když nový majitel vozu neposkytne patřičnou součinnost. Úřad na základě žádosti podané původním vlastníkem vyzve nového majitele, aby se do přiměřené doby k žádosti vyjádřil a dodal potřebné doklady k registraci. Když tak nový majitel neučiní, úřad i přesto zapíše nového vlastníka do registru vozidel a k autu vystaví potřebné dokumenty. Nový majitel auta tak po určité době v podstatě přijde o platné osvědčení o registraci.

Konec polopřevodů
Aktuální úprava převodů volně navazuje na regulace řešené v ojetinách v roce 2015. Konec června 2015 byl totiž pro trh ojetin dalším významným milníkem. Přestaly platit tzv. polopřevody (auto bylo napsané ve velkém technickém průkazu na nového majitele, ale nebylo převedeno v registru vozidel). Ještě v červnu bylo v registru ČR podle ministerstva dopravy takto vedených přes sedm set tisíc aut. Majitelům vozidel, kteří nestihli do konce června 2015 vůz převést, byl v registru vyznačen administrativní zánik a jejich vozidla byla trvale vyřazena z provozu.

Liberalizace trhu po roce 2000 znamenala i příchod mnoha nešvarů
Jiným důležitým milníkem v oblasti ojetin byl 1. leden 2000, kdy začalo platit ustanovení zákona o silniční dopravě, které zakazovalo dovoz aut starších 8 let nesplňujících emisní normu EURO 2. Už o rok později se toto ustanovení stalo předmětem politických tahanic a nátlaku individuálních dovozců, kteří se domáhali jeho zrušení.

Rok 2004 naopak dovozce přestárlých aut určitě potěšil. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie začala platit novela zákona, která umožnila dovoz vozidel bez omezení stáří. Ministerstvo dopravy tehdy přistoupilo k novelizaci z důvodů nařízení Evropské komise, podle které byly dosavadní podmínky dovozu v rozporu s volným pohybem zboží.

„Liberalizace trhu sice na jednu stranu rozšířila nabídku ojetých vozů, na druhou stranu začalo postupně docházet k dovozům ojetých automobilů s těžko dohledatelnou historií či padělaným rokem výroby a stavem tachometru. Zejména v posledních letech tak došlo k zaplavení trhu v ČR především stočenými ojetinami ze zahraničí,“ řekl dále provozní ředitel AAA AUTO Petr Vaněček.

Stáčení tachometrů, dovozy a emise
Prokazování původu vozu, omezení vlastníků ojetin vyplývající z emisních norem, ale zejména možné úpravy tachometru se po liberalizaci trhu s příchodem milénia proto staly mnohem důležitější než předtím. S jistým zpožděním na tuto nutnost různým způsobem reagovala i legislativa. V roce 2008 zavedlo Ministerstvo dopravy ČR za účelem zkvalitnění činnosti STK on-line centralizovaný informační systém stanice technické kontroly (CIS STK). Tento systém začal pak k 1. 1. 2015 poskytovat údaje o najetých kilometrech, které byly sbírány právě již od roku 2008.

Dne 1. 1. 2015 byla dále spuštěna aplikace Ministerstva dopravy ČR Kontrolatachometru.cz, která umožnila ověřit si historii nájezdu vozidla. Každý, kdo disponuje VIN vozidla a číslem posledního protokolu z STK si tak nyní může ověřit, zda neexistuje záznam zpochybňující pravost jeho stavu tachometru. Systém má však jistá omezení. Ke zjištění nájezdu je potřeba číslo posledního protokolu z STK, které je ve velkém technickém průkazu. Databáze navíc zatím nedokáže odhalit manipulaci s tachometry, pokud k nim dochází před první návštěvou tuzemské STK. „Odhalení tak unikají zejména dovozové ‚stočenky‘,“ vysvětlil Vaněček.

Důležitým nástrojem státu v boji proti nekvalitním ojetinám z dovozu se dále stala novela zákona 185/2001 Sb. o odpadech, přijatá parlamentem 23. září 2008, stanovující poplatky při první registraci či přeregistraci vozu v ČR, a to podle plnění mezních hodnot emisí ve výfukových plynech v souladu s právními předpisy Evropských společenství EURO 0 až EURO 2. Ta začala platit 1. ledna 2009. Poplatky v rozmezí od tří do deseti tisíc korun jsou od té doby vybírány stále.

„Zákon ovšem nebyl novelizován a tak se časem stává stále méně účinným, jelikož vozy, splňující normy EURO 0 – EURO 2 z trhu postupně mizí a novelizace zákona rozšiřující poplatky i na vozy EURO 3, které již také pomalu začínají dosluhovat, zatím schválena nebyla,“ postěžoval si Vaněček.

Ještě zbývá zákaz stáčení a registr kilometrů
Aby byla legislativa, regulující trh ojetých aut, víceméně kompletní, chybí udělat posledních několik kroků, které jsou již naštěstí v přípravě. „Novela zákona 56/2001 Sbírky, s plánovanou účinností v květnu 2018, která je již před projednáním ve vládě, počítá se zákazem stáčení tachometrů. Co v ní podle našich informací ještě chybí, je vytvoření systému sběru dat o nájezdu automobilů podle tzv. ‚Belgického modelu‘ organizace Car Pass. Byli bychom rádi, pokud by se povinnost zasílat stavy kilometrů pro servisy, pojišťovny nebo úvěrovky podařilo do zákona ještě doplnit, aby tak veřejnost měla větší přehled o historii jednotlivých vozů. Připojení k celoevropské databázi pak už celý proces završí,“ uzavřel Petr Vaněček.