Ve středu 13. března hlasoval Evropský parlament o konečné podobě emisní normy Euro 7.
Evropská komise tento návrh předložila v listopadu 2022. Návrh přísněji reguloval množství zplodin vypouštěných osobními i nákladními automobily do ovzduší. Stanovoval například stejné mezní hodnoty oxidů dusíku pro všechna vozidla, ať už mají benzinový, naftový, elektrický či alternativní pohon. Rovněž zaváděl požadavky na životnost baterií a emise z komponentů jako jsou brzdy a pneumatiky.
Požadavek na testování přísných pravidel v reálném provozu byl jedním z dalších sporných bodů návrhu, a to zejména s ohledem na plnění emisních limitů ve zcela extrémních jízdních situacích.
Vlna kritiky ze strany odpůrců
Když Evropská komise návrh předložila, spustila se oprávněně bouře nevole. Podle kritiků byl návrh nedotažený, nerealistický a stěží proveditelný. Jeho dopady na životní prostředí by byly sporné, ale dopady na výrobce a uživatele automobilů jasně negativní. Schválení by mělo za následek zpomalení inovací, zastavení výroby malých aut, masivní propouštění ze strany výrobců a v neposlední řadě zdražení nových aut o desítky tisíc korun.
„Euro 7 je návrh, který nepotřebujeme. Zanechává aktuálně platné limity emisí a metody jejich testování podle dosavadní normy Euro 6. Takže se jedná pouze o další zbytečnou regulaci. Návrh se mohl věnovat i palčivé otázce zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035, ale tyto body dojednaný text neobsahuje. V průběhu projednávání jsme dříve předkládali návrhy umožňující využití tzv. CO2 neutrálních paliv syntetického nebo biologického původu ve spalovacích motorech, které návrh nakonec nezahrnuje. Tato paliva mohla přispět ke snížení emisí a umožnit tak další využívání technologie spalovacích motorů. Navíc jsou naprosto zásadní z hlediska zachování principu technologické neutrality, což také nabízí vhodnou příležitost pro nápravu nešťastné situace kolem spalovacích motorů. Ale my opět zatěžujeme průmysl tím, že mu vymýšlíme nadbytečná pravidla, kvůli kterým ztrácíme v konkurenceschopnosti na globálním trhu,“ komentuje Ondřej Kovařík člen výboru pro dopravu EP.
Odložení implementace
Původní návrh Komise k nařízení Euro 7 obsahoval celou řadu problematických bodů, které se jevily jako obtížně proveditelné nebo dokonce nerealistické. Ty by měly výrazný dopad na prodejní ceny automobilů, výrazné zdražení by se týkalo zejména těch nejmenších typů.
„Původně se měla norma začít uplatňovat již v roce 2025 pro osobní vozidla, což by byl zcela nerealistický termín. V tomto ohledu bylo nutné výrazně posunout lhůtu pro implementaci, i když konečná dohoda hovoří o odložení platnosti o přibližně jeden rok, což je z mého pohledu málo,“ doplňuje Kovařík.
Testování emisí
Další změnou, kterou mělo Euro 7 přinést, je zpřísnění testování emisí v reálném světě. Toto testování bylo terčem kritiky ze strany výrobců i koncových zákazníků, jelikož výrazně zvyšovalo náklady a tím pádem i pořizovací cenu vozidel.
Proto dalším požadavkem ze strany parlamentu bylo snížení nároků na toto testování. U emisí byly upraveny hodnoty pro jednotlivé látky, které již podléhají regulacím Euro 6. Pro nové látky je požadováno, aby Komise vyvinula testovací metody, které budou odpovídat standardům testování dle normy Euro 6.
„Původní návrh Komise na testování byl složitý a nákladný, což by se odrazilo i na ceně vozidla pro jejich uživatele. Přijaté změny upravují podmínky testování tak, aby byly realistické, a zároveň zajistily bezpečnost vozidla během testů na silnici. Otázkou ale zůstává, jestli pak skutečně potřebujeme novou emisní normu, když v podstatě potvrzujeme to, co již dnes platí v rámci stávající Euro 6,“ uzavírá Kovařík.
Komentáře