Ještě jednou bychom se chtěli vrátit ke konferenci Den Autodiagnostiky 2019, která se uskutečnila na začátku listopadu. Požádali jsme paní Kanovskou, aby se blíže vyjádřila k průběhu debaty u „kulatého stolu“, kde byla hlavním tématem současná nepřehledná a diskriminující legislativa týkající se STK a SME.

Minulý ročník Dne autodiagnostiky se nesl ve znamení významných legislativních změn, především novely Zákona č. 56/2001 Sb. ve znění Zákona č. 193/2018 Sb. a také zcela nová Vyhláška č. 211/2018, která plně nahradila Vyhlášku č. 302/2001 Sb. Z celé škály nečekaných koncepčních změn se hlavním tématem stal § 60 odst. 2 písm. f) Zákona, který přinesl zcela nový přístup ke střetu zájmů.

Bez jakéhokoliv přechodného období a velmi diskriminačně „odstavil“ nespočet emisních techniků, v rolích OSVČ nebo statutárních zástupců právnických osob, provozujících SME tím, že živnost „opravy silničních vozidel“ vyžadovaná zde od r. 1992 do 30.9.2018, je od 1.10.2018 dostala do střetu zájmů a stala se důvodem k neprodloužení platnosti jejich profesních osvědčení kontrolního technika. Pozoruhodný byl fakt, že současně žádná jiná živnost na toto podnikání neexistovala, přičemž samotný zákon stále uvádí jako podmínku provozování SME předložení „příslušného živnostenského oprávnění“. Jenže jakého? Na základě těchto skutečnosti a mnoha ohlasů veřejnosti vznikla koncem roku iniciativa s názvem EMISE 2018, kterou podpořilo přes 120 firem a osobností z branže, včetně SAČR. Prostřednictvím osobního dopisu Ing. Ireny Kanovské ze společnosti MOTOR expert s.r.o. byli osloveni představitelé Senátu a také Parlamentu ČR s prosbou o pomoc a s žádostí o urychlenou nápravu tohoto diskriminujícího stavu.

Jak to celé dopadlo, co se v průběhu roku povedlo, co se nepovedlo, co s čím souvisí a hlavně, jaké kroky podniknout dál, to byl program operativně svolaného „kulatého stolu“ v rámci konference Den autodiagnostiky 2019.

Ing. Kanovská informovala zúčastněné o jednáních v Senátu za účasti zástupců MD ČR a také o obsahu písemného stanoviska MD ČR, zaslaného pánům senátorům, který reaguje na připomínky zástupců iniciativy EMISE 2018 (Ing. Irena Kanovská, Štefan Kanovský, Bc. Vladimír Dušek, Ing. Pavel Štěrba). V nich se píše, že v oblasti neexistence živnostenského oprávnění na měření emisí bude toto napraveno a je potěšitelné, že se tak nakonec i stalo. S platností od 1.7.2019 máme volnou živnost „měření emisí“. Nabízí se ale otázka, zda je volná živnost pro tuto vysoce odbornou práci dostačující, koho samotné emise bez oprav (nebo bez regulace počtu SME) uživí a aby toho nebylo málo, do 5 let musí být měření emisí povinnou součástí každé STK.

Druhá kritika § 60 se týkala omezování profesního osvědčení emisního technika podle řidičského průkazu. Podle vyjádření MD ČR toto bude v nejbližší novele Zákona upraveno a vyžadován pouze řidičák skupiny B. Stále ale není jasné, k čemu vlastně řidičské oprávnění v emisní stanici potřebujeme, když auto na stanoviště najede a pak vyjede, a když ho navíc nevyžaduje ani evropská směrnice. V aktuálním návrhu novely zákona se toto téma ale stále neobjevuje. V nejdůležitějším bodu, tzn. v otázce střetu zájmů MD ČR žádnou diskriminaci nevnímá, ústupek pro SME považuje za maximálně možný a definici střetu zájmů hodlá zachovat. Na vyjádření MD ČR jsme písemně reagovali mnoha dalšími argumenty, mimo jiné i otázkou, proč se vlastně zaměstnanecký poměr označuje jako závislá činnost a zda může kontrolní technik v závislé činnosti pracovat zcela nezávisle na svém zaměstnavateli?

Dále paní Kanovská informovala o své účasti na konferenci v Parlamentu ČR ohledně deregulace počtu STK a vyjádřila svůj čerstvě nabytý pocit, že vše se vším souvisí a kde se dva perou, třetí se směje. Jenže kdo je ten třetí? Téma deregulace rozdělila odbornou veřejnost na dva tábory a je zcela logické se ptát, zda má smysl se ve věci střetu zájmů dále angažovat. K deregulaci může totiž dojít jedině za předpokladu, že střet mezi zájmem veřejným a zájmem osobním zůstane v zákonu definován tak, jak je tomu od 1.10.2018. Majitelům STK a SME kvůli „střetu zájmů“ zákon neumožňuje být nadále kontrolními techniky, tzn. udržovat si kvalifikaci a s plnou právní a osobní odpovědností kontrolovat technický stav vozidel nebo měřit emise. Na druhé straně jim ale umožňuje bez omezení podnikat v oblastech spjatých s výrobou, opravami nebo prodejem vozidel. A tak majitelé autobazarů, autodopravců, autoservisů (a vlastně kdokoliv, dokonce i cizinec) si dnes můžou v ČR otevřít STK/SME a nejsou nově po změně zákona ve střetu zájmů, ačkoliv zodpovídají za veškerou činnost, tzn. za kvalitní provádění technických prohlídek!

Je velmi málo pravděpodobné, že např. STK při autobazarech budou mít prioritní zájem na vyhledávání závad u prodávaných vozidel a na jejich následné opravě. Kéž by tomu tak bylo! Jde o učebnicový střet zájmu, ke kterému např. Slovensko přistoupilo jednoznačně. Na Slovensku mají provozovatelé STK zákonem stanovený zákaz personálního a majetkového propojení s autobazary a autoopravnami, který platil v ČR do 30. 9. 2018. Na kontrolního technika STK a emisního technika SME se zákaz personálního a majetkového propojení nevztahuje. V povinnostech kontrolního a emisního technika je pouze stanoveno, že při vykonávání technické kontroly nesmí podléhat žádnému konfliktu zájmů, který by mohl mít vliv na nestrannost a objektivitu při provádění technické kontroly. Například kontrolovat svoje vlastní auto. Emisní technik nemusí být na Slovensku držitelem žádného řidičského průkazu, tak jak tomu bylo i v ČR do 30. 9. 2018. Jedna evropská Směrnice a dva zcela odlišné přístupy. Nedá se ubránit úvahám, proč bylo nutné měnit zákon, když ČR už dávno plnila evropskou směrnici? Proč je „evropské“ měření emisí povinnou součástí technických kontrol a „české“ měření emisí povinnou součástí stanic technických kontrol?

V závěru se účastníci setkání dohodli na dalším postupu a šli si vyslechnout přednášku pana Bc. Vladimíra Duška z Poradenského centra pro STK na téma, které dnes musí zajímat každého provozovatele STK. Čas totiž běží a STK čeká nemálo starostí s povinnou implementací měření emisí do technických prohlídek vozidel v STK. Co to bude obnášet, jaké to může mít důsledky do budoucna, na kolik praktických otázek ještě není odpověď, budou mít emise vliv na výpočet kapacity, dá se to stihnout? Vše totiž se vším souvisí….

A jak vnímá současný stav a možnost jeho řešení paní Kanovská? Zcela žensky: „Kde se dva perou, třetí se směje. Asi bychom se měli přestat prát a měli bychom spolu více komunikovat. STK i SME. Zvažovat pro a proti, ujasnit si koncepce, domýšlet důsledky a u toho myslet na to, co je naším hlavním úkolem. Dbát na veřejný zájem, tzn. na kvalitu technických prohlídek a měření emisí. Na bezpečnost silničního provozu a ochranu životního prostředí. To je skutečné plnění hlavního cíle evropské směrnice, na kterou se celý tento chaos odvolává. Zkusme spolu nebojovat, ale spolupracovat a při komunikaci pamatujme na to, že dlažební kostkou se okno umýt nedá a že vzájemné boje nikdy nepřináší vítěze, jen velké množství zraněných“.