Poprvé byl hliník k výrobě auta použit již na začátku 20. století. Následujících 100 let výrobci vozidel a náhradních dílů přistupovali k tomuto lehkému materiálu velmi opatrně. Momentálně ho využívají čím dál častěji kvůli nárokům současného automobilového trhu.

Zajímavostí je, že se hliník při výrobě auta poprvé objevil již počátkem 20. století. V roce 1908 byl vyroben prototyp Bugatti Type 10, jehož karosérie byla vyrobena z nýtovaných hliníkových plechů. Také některé podvozkové díly byly z tohoto kovu. Nicméně je třeba dodat, že to byl pouze prototyp, který nevyvolal revoluci a neznamenal významný milník v historii automobilismu.

O mnoho více pozornosti přitáhlo Audi svou limuzínou A8 z roku 1994. Výrobce dal všem na vědomí, že je to první automobil, který má celou karosérii vyrobenou z hliníku. Na rozdíl od vzpomínaného Bugatti, bylo Audi A8 vyráběno sériově, a proto mu náleží titul prvního alu-auta. Nutno podotknout, že první názory na tento vůz byly skeptické. Odborníci tvrdili, že tak nákladná a komplikovaná technologie se neuplatní u sériově vyráběného auta. Až čas ukázal, že se mýlili. Audi získalo inovativní koncepci a další firmy začaly používat podobná řešení a hliník nalezl široké uplatnění v automobilismu.

Předtím, než hliník našel uplatnění v automobilech, byla hlavním materiálem ocel. V průběhu let byla nahrazována lehčími kovy, přičemž v roce 1976 bylo jejich průměrné množství okolo 39 kg. O 30 let později, čili v roce 2010, to bylo již 151 kg. Tento trend je výrazně růstový, a proto přináší otázku, jestli někdy hliník úplně vytlačí ocel z výroby.

Proč hliník?
Hliník si většinou spojujeme s měkkým materiálem, z kterého je dokonce i dítě chopné rukama udělat kuličku. Odkud se tedy vzal nápad, aby byl použit při výrobě aut? Ačkoliv je hliník sám o sobě plastický materiál s nevelkou pevností, je převážně využíván pro slitiny s jinými kovy. Obvykle je to v kombinaci s křemíkem, mědí, hořčíkem a manganem. Vzniklé slitiny získávají vlastnosti jednotlivých prvků.

Problém je v tom, že výrobní náklady zmiňovaných slitin jsou vyšší než výroba oceli. Navzdory vyšším nákladům je jejich využití v automobilovém průmyslu velmi výhodné, hlavně z důvodu snižování hmotnosti, s čímž se pojí úspora energie. Automobily vyrobeny s použitím hliníku jsou lehčí, takže jsou účinnější a mají lepší výkon při nižší spotřebě. Menší spotřeba neznamená pouze úsporu paliva, ale také menší emise vypouštěné do ovzduší. Skutečnost, že při výrobě auta byl použit hliník, je prezentována jako jeho výhoda, či přinejmenším jako zajímavost. Například karoserie Tesly Model S je udělaná z hliníkových profilů o celkové váze 104 kg a použitím hliníku u nejpopulárnějšího pick-upu Fordu, modelu F-150, se dosáhlo snížení hmotnosti téměř o 320 kg. Pro výrobce je snižování váhy velmi důležité, protože musí počítat se stále přísnějšími emisními normami. Podle výzkumu Ducker Worldwide, redukce váhy 17 miliónů aut vyrobených v Evropě přinese snížení spotřeby průměrně o 65 litrů, což v důsledku znamená vypuštění až o 43 miliónů tun méně emisí CO2 do atmosféry během životního cyklu auta.

Alu-auta
Stále častěji se setkáváme s tím, že je hliník hojně používaný materiál v automobilovém průmyslu. Někdy je používán pouze k výrobě různých doplňků, jako jsou pedály, kliky, ozdobné lišty a někdy jako hlavní konstrukční materiál. Díly vyrobené s přídavkem hliníku vykazují nejenom vysokou odolnost vůči povětrnostním vlivům, což zamezuje korozi, ale také vysokou pevnost, která zajišťuje bezpečnost při havárii. Nejlépe se osvědčili slitiny hliníku s vysokopevnostní ocelí, které vytváří materiál s rekordními parametry pohlcování energie. Výztuhy do dveří, nárazníků a jiné další ochranné díly pohlcující energii při nárazu, jsou čím dál častěji vyráběny z materiálů na bázi hliníku. Dnes již můžeme říci, že hliník vytlačuje ocel, plast a měď u deformačních prvků, systémů výměny tepla, kabeláže a u dalších dílů. Uvážíme-li cenu hliníku, častěji se používá u modelů kategorie aut braných jako luxusní. Výrobci takových aut se mohou odvolávat na jejich nízkou hmotnost, ekonomické a ekologické vlastnosti. Mluvíme tady samozřejmě o autech, kde byl hliník použit ve větší míře. Tzn. při výrobě karoserie, podvozkových dílů, motoru nebo převodovky. Stále častěji se také používají ozdobné prvky z leštěného hliníku, např. na palubovce nebo jako okenní lišty. I když zatím kralují v prémiové třídě, čím dál častěji je můžeme potkat také u vozů nižších tříd. Samozřejmě v autě, kterým jezdí běžný průměrný občan, také najdeme mnoho menších dílů z hliníku. Jedná se o kola, písty, brzdové třmeny, atd.

Nutno podotknout, že používání hliníku v automobilové branži se neomezuje pouze na segment osobních aut. Hliník nachází široké použití také v autobusech a nákladních vozidlech. V nejbližších letech se v tomto segmentu očekává stálý nárůst poptávky po dílech s obsahem hliníku.

V současnosti je o hliník velký zájem a také je hojně využíván v automobilové branži. Je to materiál často používaný výrobci a ceněný uživateli. To nás utvrzuje v přesvědčení, že v budoucnu s ním budeme mít co do činění čím dál častěji.