V Evropě mají automobily zůstávat za hranicemi měst, Asie sází na loterii a Indie na tříkolky

, 24. července 2017, 12:30

V roce 2025 budou dopravní zácpy v evropských velkoměstech způsobovat náklady ve výši 208 miliard eur ročně. A možná budou dokonce ještě vyšší, protože do roku 2050 má více než 82 procent Evropanů žít ve městech.

Lidé se stěhují do měst

Jízdní kolo na prvním místě: Obyvatelé Amsterdamu ujedou každý den dva miliony kilometrů na jízdních kolech. To odpovídá 60 procentům všech jízd v centru města.

Jízdní kolo je rozšířeným dopravním prostředkem také v Kodani, v níž jezdí 45 procent obyvatel každý den na kole do práce nebo na univerzitu.

Omezení vjezdu: Ekologická známka v Německu, městské mýto v Londýně a Miláně, zákazy vjezdu pro starší vozidla v Paříži. Desítky evropských metropolí omezují automobilovou dopravu ve svých centrech.

Řešení pro dopravní špičky

Severní Amerika: Dopravní zácpy pohlcují více než 120 miliard dolarů ročně

Více automobilů než řidičů: V roce 2003 poprvé přesáhl v USA počet registrovaných vozidel počet osob s řidičským oprávněním.

Dopravní zácpa jako finanční zatížení: V USA stráví řidiči v deseti městech s nejvyšší hustotou dopravy přibližně 42 hodin ročně v dopravních zácpách.

Motoristé tak přijdou o 121 miliard dolarů kvůli ztrátám času a zbytečně spálenému palivu.

Společné cestování automobilem: Za účelem snížení hustoty dopravy byly v USA již v roce 1961 zřízeny první jízdní pruhy pro vozidla obsazená více osobami. Dnes zahrnuje tato síť 5.000 kilometrů silnic.  Jízdní pruhy „High Occupancy Vehicle“

nebo „Carpool Lanes“, jak jsou v USA nazývány, mohou využívat pouze vozidla, v nichž sedí dvě, tři nebo více osob.

Cena dopravních zácp
Cena dopravních zácp

Japonsko: Nejprve parkovací místo, poté automobil

Šnečí tempo: V Tokiu jezdí automobily průměrnou rychlostí 15 kilometrů za hodinu. I přestože silnice pokrývají v Tokiu více než 22.000 kilometrů a jízdní kola mají 14procentní podíl na dopravě, má toto město jen 11,6 kilometrů cyklostezek a pruhů pro jízdní kola.

Problémy s parkováním: V Japonsku je 61 milionů registrovaných vozidel a příliš málo parkovacích míst. Ve městech, jako je Tokio, si smí automobil koupit jen zákazník, který prokáže, že pro něj má parkovací místo.

Miniaturní automobily: Jedním z nápadů jak optimalizovat dopravu bylo zavedení nové třídy vozidel, tzv. „Kei cars“. Tyto automobily jsou kratší než 3,40 metru a mají motor se zdvihovým objemem nižším než 0,66 litru.

Přes 40 megaměst

Čína: Loterie o registrační značku

Dopravní zátěž: Na konci roku 2015 jezdilo po čínských silnicích celkem 279 milionů motorových vozidel, z toho 172 milionů automobilů.

Koleje: Čínská vláda intenzivně podporuje tramvajovou dopravu. Ta má v Pekingu, s deseti miliony cestujících denně, podíl již 44 procent.

Loterie: Šanghaj vydává každý měsíc jen 9.000 nových registračních značek. Její získání může v závislosti na městské čtvrti vyjít až na 8.000 čínských jüanů, což je více než 10.000 eur. Registrační značky jsou často prodávány v dražbách nejvyšší nabídce.

Městská mobilita na celém světě
Městská mobilita na celém světě

Indie: Na dvou nebo třech kolech k moderní mobilitě

Růst: Přes 40 měst v Indii má v současnosti již více než jeden milion obyvatel.  S ročním přírůstkem ve výši 15 milionů obyvatel vykazuje Indie nejrychlejší růst na světě.

Jednostopá vozidla: Na indických silnicích jezdí přibližně 125 milionů jednostopých vozidel. To je 70 procent všech vozidel provozovaných v této zemi.

Průkopníci: Městu Ahmedabad se podařilo omezit motorizovanou dopravu optimalizacemi a investicemi do dopravní infrastruktury. V současnosti zde lidé podnikají 58 procent svých jízd veřejnou hromadnou dopravou nebo nemotorizovanými dopravními prostředky.

Městská lanovka – efektivní způsob přepravy
Městská lanovka – efektivní způsob přepravy

Latinská Amerika: Lanová dráha místo rychlostních komunikací

Lanová dráha (1): V centrech chaotických megaměst v Jižní Americe nepřestávají lanové dráhy zaznamenávat nevídaný rozmach. Lanové (vzdušní) dráhy vyžadují méně místa a navíc stojí desetkrát méně než metro nebo rychlostní komunikace.

Lanová dráha (2): V roce 2016 byla slavnostně uvedena do provozu první městská lanová dráha v Mexiku. Kabiny lanové dráhy zde nahrazují několik tisíc malých autobusů. Před Mexikem realizovaly koncept „silnice ve vzduchu“ také Kolumbie, Bolívie, Brazílie a Venezuela.

Lanová dráha (3): Mezi La Paz, hlavním městem Bolívie, a sousedním městem El Alto stojí nejdelší městská lanová dráha na světě, která měří 10 kilometrů. Cestující ušetří jízdou až jednu hodinu a zároveň bojují proti znečišťování životního prostředí. Do roku 2019 má být síť lanových drah rozšířena na 30 kilometrů.

Související články

Řešení Bosch pro městskou mobilitu
Řešení Bosch pro městskou mobilitu

Od sdílení k parkování: řešení pro mobilitu bez stresu. Od ABS po robotické taxi: řešení pro mobilitu bez nehod  Od syntetických paliv k e-skútrům: řešení pro mobilitu bez emisí.

Budoucnost společnosti Bosch leží v chytrých městech
Budoucnost společnosti Bosch leží v chytrých městech

Bosch se stává poskytovatelem služeb mobility pro městské konurbace. V budoucnu se společnost více zaměří na vývoj a poskytování řešení v propojených, chytrých městech. Do měst se vrací neustále větší množství lidí. Do roku 2050 bude v megaměstech bydlet více než 6 miliard lidí. Do té doby se městská doprava ztrojnásobí. 

Grand Prix Kaipan – druhý ročník technické soutěže pro SŠ
Grand Prix Kaipan – druhý ročník technické soutěže pro SŠ

Dne 16. června 2017 proběhl na jihlavském Polygonu v rámci projektu „Postav si své auto“ již druhý ročník technické soutěže „Grand Prix Kaipan“. Celkem se akce účastnilo sedm konstruktérských týmů středních technických škol z Kraje Vysočina. V každém týmu bylo 6 soutěžících, v soutěžním týmu musela být zastoupena i minimálně jedna dívka.

Systémy žhavení Bosch
Systémy žhavení Bosch

Palivo pro vznětové motory je velmi zápalné oproti palivu pro zážehové motory. Z tohoto důvodu je startování vznětových motorů s přímým vstřikováním paliva (DI) spontánní při jakékoliv teplotě ≥ 0 °C, protože teplota vznícení 250 °C se dosáhne stlačením ve spalovací komoře motoru i při otáčkách startéru. Pod určitou teplotou ale vznětové motory potřebují podpůrný […]

Komentáře

Komentář musí být delší než 5 znaků!

Potvrďte prosím předpisy!

Ještě nikdo tento článek nekomentoval. Buďte první!