Dnes představíme již klasický novoroční příspěvek Josefa Förstera. Co nás i vás čeká v tom novém roce.

Přestože by to mohlo vypadat, že už máte vše z předchozích lockdownů a nouzových opatření secvičeno a natrénováno, opak je leckdy pravdou. I v druhém roce života s koronavirem s lockdowny se vám mnohým nedařilo, jak jste očekávali. Bodejť taky ne, pracujeme v autoopravárenství, které je velmi citlivé na veškeré výkyvy, a že těch anomálií letos bylo. Jen připomenu lockdown, uzavření okresů počátkem roku. Nedostupnost některých druhů dílů, někde a někdy až 70 %. Narůst cen pohonných hmot a plynu. Stálá povinnost roušek, dezinfekčních opatření, a chybějící AdBlue už je jen taková třešnička na pomyslném kovidovém dortu.

Vyloženě bych zmínil jednu významnou oblast našeho autoopravárenství, tu nejvíce dlouhodobě před kovidem zasaženou, a to naše lakovny. Lakovny se dlouhodobě potýkají s podhodnocenou hodinovou sazbou u smluvních oprav po dopravních nehodách. A vyprávět tady o tom, že na Slovensku jsou na tom ještě mnohem hůře, nikomu nepomůže. Narovnání současného stavu v lakovnách je letošní velká výzva pro všechny zúčastněné subjekty. Jak pro samotné lakovny, ale nejen pro ně. Totéž je závazek pro jejich dodavatelé barev, dílů, kteří své ceny dovedli přizpůsobit aktuální situaci. Tak i odborné svazy deklarující zastupování nezávislého sektoru (všechny), ale i provozovatelé nezávislých sítí lakoven, když už mají tak nadstandardní vztahy s kupujícím této služby. Změna je totiž nezbytná. Pokud chcete mít ještě komu dodávat.

Nejsou lidi, pracovníci

Budu stručný. Nemusíte zrovna číst mé články, abyste věděli, že sehnat nového pracovníka, v podstatě na jakoukoliv profesi, je problém. Velký. Důvody jsou známé a tím, že nejsou dlouhodobě systémově řešeny, se situace na pověstném trhu práce bude jen zhoršovat a zhoršovat a žádný import řemeslníků ze zahraničí to nemůže zachránit. Nejsme potravinový průmysl, kde můžete postavit nekvalifikovanou sílu k lince. Přitom stačí tak málo a současně tak moc. Postavit učňovské školství na úroveň všech ostatních vzdělávacích ústavů a soustav a přestat ignorovat snahu většiny ředitelů odborných učilišť a škol o nápravu. Myslím, že bychom si ani nevšimli, že masivně chybí absolventi antropologie, politologie, ale mechanici, lakýrníci a karosáři citelně chybí. Závěr? Třeba nebudete letos muset nikoho nového shánět, leckdy postačí, udržíte-li si ty stávající. Protože pokud by změna s učňovským školstvím začala zítra, tak bude trvat minimálně tři roky, než k vám dorazí dostatek mechaniků, lakýrníků a karosářů.

Zelený úděl

Nebudu se tady rozepisovat o klimatických cílech, které vás/nás čekají. Myslím, že celou šíři bych stejně nepochopil. Ostatně s marxismem-leninismem jsem to měl podobně.
Jen bych připomněl, že naše krásná a hornatá země má minimální nadmořskou výšku 200 metrů a hypotetický nárůst hladiny moře o jeden až dva centimetry nás může nechat klidnými. Stejně tak jako informace, že celý ten humbuk okolo CO2 je vystavěn na teoretickém matematickém modelu.

Co mě klidným nenechává a vás by taky nemělo, je nový inovativní nápad a to návrh na 30% snížení produkce metanu. Tohoto opatření chtějí navrhovatelé dosáhnout zejména redukcí stavu hovězího a vepřového v našich končinách. Tedy než vám sáhnou na psy a kočky. Ne, že by vaši domácí mazlíčci něco škodlivého vypouštěli a oteplovali tím planetu, ale žerou maso. A to jak známo pochází od zvířat, které vypouštějí metan. To až se dozví vlastníci toho miliónu psů a koček v naší zemi, to bude mazec. V Německu už se to dozvěděli, přestože česká verze časopisu Kůň a pes stále mlčí.

Rozvoj evropské elektromobility aneb kam se Seres?

Náš vozový park čítá 6.262.000 osobních vozidel. Letos se prodal rekordní počet elektrických vozů, 200 vozů měsíčně cca, ale pořád to představuje setiny procent celkového vozového parku. Než bude prodáno optimistických 300.000 elektromobilů, ještě potrvá. Pokud by to bylo tímto tempem, pak by to bylo za 125 let. Pokud přeřadíme v prodeji na vyšší rychlost a cíle opravdu dosáhneme do roku 2030, bude to pořád jen a pouze necelých 5 % celkového vozového parku. Neboli. Dlouho, dlouho ještě dlouho si vystačí nezávislý sektor se svými technickými znalostmi a vybavením.

Zatímco u nás se vede tvůrčí diskuse o potenciálu výroby elektromobilů a chybějících čipech, Evropský trh testují čínští dodavatelé automobilů. Jen letos se u nás objevili hned dva. Dong Feng, ten s těžko zapomenutelným jménem modelu Seres 3, a druhý Maxus s dodávkou eDeliver3 testovanou u společnosti Rohlík.

Vozový park

Máme jeden z nejstarších evropských vozových parků. Jako by to nebylo málo, neřešíme dlouhodobě jeho stav. Zejména ten emisní. Nemůžu nepřipomenout kauzu nefunkčních DPF testovaných před dvěma lety pod názvem JMJ. Výrobek je stále v prodeji a stále zapsán v Rapexu, v Evropském varovném systému nebezpečných výrobků. Očividně se jedno i druhé nevylučuje. S emisním stavem vozidel na českých cestách souvisí i jedno nové pozitivní opatření Ministerstva dopravy a to fyzické měření na cestách. Takové pojízdné STK. Věřte nebo nevěřte, měření stále, leč v poloilegalitě, pokračuje. Soudě podle nezveřejňování aktuálních naměřených výsledků. Ani se nedivím, protože poslední zveřejněný výstup prokázal 50 % aut zachycených s emisními problémy. Školy nemám, ale něco mi říká, že tlačit na nulové emise u nově prodávaných vozidel a přitom mít 6 milionový vozový park s 50 % vozů, které emisně nevyhovují, není zrovna dobrá startovací čára pro přechod k čisté mobilitě.

Pojišťovny nakupují

Direct pojišťovna (VIGO Investments) nakupuje, jak v dubnu oznámila, další autorizované dealerství Škoda. Poslední akvizice? K.E.I. GROUP. Mnoho mých kolegů z branže si klade stejnou otázku jako já. K čemu jim to bude dobré? Oprostěme se od marketingových proklamací typu, chceme zkvalitnit služby servisů, nejsme s nimi spokojeni a pokusme si odpovědět, proč pojišťovny kupují svoje soutěžitele terminologií Úřadu pro hospodářskou soutěž? Mají volné prostředky? Chtějí využít neřešené generační výměny a zcelit zajímavý kus opravárenského trhu, aby ho následně prodali? Možná všechno dohromady. Upřímně jim přeji, ať se jim daří. Protože provozovat dealerství je jedna z nejtěžších oblastí v naší branži. Marketingové proklamace jsou jedna věc a praxe druhá.

Závěrem – Český lev nově v Plzni

Radek Němec jeden z vás, podnikající v Plzni, je pro mě pomyslnou inovátorskou hvězdou, a kdybychom měli v naší branži podobnou soutěž jako umělci, či zpěváci, jistě by letošní pomyslný festival v Karlových Varech vyhrál on. Čím to? Přestože kovid, přestože všechny ty komplikace, rozhodl se naplnit svůj před kovidový sen, nemálo investovat a přestěhoval se do nového, aby mohl lépe rozvíjet svůj servis a taky nový a úspěšný projekt. Opravy automatických převodovek. Více jak měsíc už je v novém a já mu přeji „Ať se mu tam dobře daří!“. Stejně jako vám ostatním, kteří jste se nedali odradit tou blbou náladou, která na vás leckdy ze sdělovacích prostředků nebo od zákazníků padá.

Všechno nejlepší do nového roku. Ať vám a vašim blízkým zdraví slouží a ať se vám daří.
Josef Förster