Zcela nové pracovní prostředí pro kreativní mozky: Bosch chce svým novým výzkumným areálem v Renningenu podporovat mezioborovou spolupráci a tím posílit svou inovační sílu. V novém centru pro výzkum a pokročilé inženýrství na stuttgartském předměstí se na 1700 tvůrčích lidí zabývá aplikovaným průmyslovým výzkumem. Areál byl oficiálně otevřen slavnostním ceremoniálem, kterého se zúčastnila spolková kancléřka Dr. Angela Merkelová, předseda vlády Bádensko-Württemberska Winfried Kretschmann a další řada hostů z politického, obchodního a akademického světa.

"Tímto centrem firma Bosch stanovuje nové standardy," řekla spolková kancléřka Dr. Angela Merkelová. Zdůraznila význam aplikovaného průmyslového výzkumu: "Výzkum a inovace jsou zdrojem naší prosperity." Poukázala také na to, že samotná firma Bosch si dala za cíl realizovat nápady, které nikoho ještě ani nenapadly. "Bosch chce zůstat o krok napřed před vývojem," dodala kancléřka. Ministerský předseda Winfried Kretschmenn označil nové centrum v Renningenu za „působivou ukázku důvěry ve Bádensko-Württembersko jako místo pro inovace“.

„Stejně jako univerzita, i naše centrum spojuje dohromady mnoho oblastí. Chceme, aby naši výzkumníci nepřemýšleli jen o tom, co může přinést budoucnost, ale také aby se z nich stali úspěšní podnikatelé. Renningen je pro Bosch vlastní Stanford. A zároveň je toto centrum vyjádřením naší důvěry v Německo jako místo stvořené pro technologie,“ řekl Dr. Volkmar Denner, předseda představenstva firmy Bosch. Firma do nového centra investovala na 310 milionů eur. Výzkumné centrum, jehož motto je „Spojení milionů nápadů“ je centrálním bodem celosvětové sítě vývoje a výzkumu firmy Bosch. Dodavatel technologií a služeb má též v úmyslu v centru posílit podnikatelského ducha. Právě v této oblasti má podle Dennera Německo konkurenční nevýhodu. „V Německu není příležitost ani touha po zakládání nových firem. Zvláště mezi mladými absolventy vysokých škol potřebujeme více startup nadšenců. V tomto ohledu musejí univerzity udělat více, než jen připravit studenty na zkoušky z úzce specializovaných oblastí.“

Inovace ke zlepšení kvality života
Od Renningenu se očekává vznik dalších inovací, které zlepší kvalitu běžného života. Centrum v sobě spojuje mnoho různých oblastí vědy a techniky. Ať už jde o elektrotechniku, strojírenství, informační technologie, analytiku, chemii, fyziku, biologii či mikrosystémovou techniku – v Renningenu je ve firemním výzkumu a pokročilém inženýrství zaměstnáno celkem 1200 lidí, plus 500 doktorandů a stážistů, kteří se zabývají technickými výzvami budoucnosti. Až dosud byli tito výzkumníci rozprostřeni do třech lokalit stuttgartské aglomerace. Kancléřka Merkelová byla inovačním centrem ohromena: „Podařilo se vám spojit nejen místo pro výzkum, ale i vědecké disciplíny.“ Ministerský předseda Kretschmenn popřál novému areálu úspěšnou budoucnost: „S nadějí očekáváme, že centrum bude stimulem pro vývoj automatizovaného řízení, bude přinášet průlomové prvky pro rozvoj elektromobility a rozvíjet nápady pro propojený průmysl. A pro takovou práci se snaží výzkumné centrum vytvořit správné podmínky. Podmínky, které podněcují kreativitu a produktivitu. Přejeme si, aby v novém výzkumném centru vznikly zárodky mnoha budoucích inovací. Inovací, které jsou nejen technicky dokonalé a ekonomicky úspěšné, ale které též budou pokračovat v duchu sociální a ekologické zodpovědnosti firmy.“

Široké technologické znalosti v oblasti výzkumu a pokročilého inženýrství
V jedinečné atmosféře centra budou průkopníci z Bosch pracovat zároveň na nových produktech i inovativních výrobních procesech. Zaměří se na oblasti jako je softwarové inženýrství, senzorové technologie, automatizace, asistenční systémy pro řidiče a akumulátorové technologie a dojde i na zlepšování automobilových pohonných systémů. Softwarová kvalifikace je jednou z oblastí, která nabývá na významu, zvláště díky konektivitě v rámci internetu věcí. „Aby Německo v konektivitě zůstalo na technologickém vrcholu, musí si zachovat a rozšířit své klíčové kompetence v mikroelektronice a softwaru. Pokud tak neučiní, zůstane jeho průmysl pozadu. Nemáme důvod se obávat konkurence v podobě IT společností. Ale pro naše průmyslové podniky nebude tato soutěž procházkou růžovým sadem,“ řekl Denner.

Pokud jde o samotnou firmu Bosch, tak se Denner domnívá, že je pro tento trend dostatečně připravena. Například nejenže je firma vedoucí na trhu mikromechanických senzorů, ale své softwarové kompetence rozšiřuje už několik let. Bosch Group v současnosti zaměstnává více než 15 000 softwarových inženýrů. Jen v oblasti internetu věcí pracuje 3000 expertů. Jeden z největších potenciálů vidí Bosch ve službách vzniklých z rozšíření konektivity. „Pokud nechceme, aby se ostatní těchto příležitostí chopili, tak musíme více než kdy předtím být rychlí a nebát se riskovat,“ poznamenal Denner. „Stejně tak naši inženýři musejí již v prvních fázích výzkumu myslet jako podnikatelé. Věci, které jsou technicky možné, musejí nadchnout nejen naše badatele, ale i naše budoucí zákazníky.“

Německo se musí naučit odvaze
Denner ještě dodal, že velké firmy jako je Bosch, musejí vytvářet prostředí, ve kterém může podnikavý duch a firmy vzkvétat. A Bosch neváhá jít příkladem. Společnost vytvořila svoji vlastní platformu pro startupy v nových obchodních oblastech. Denner zdůraznil, že, jestliže je Silicon Valley pro pokrok Evropy vzorem, „musíme se naučit riskovat“. Bosch Start-up GmbH pomáhá výzkumníkům z Bosch stát se úspěšnými podnikateli. Například jim pomáhá s prostory, financováním či administrativními úkony. Díky tomu se mohou nové firmy od samotného začátku soustředit na svůj produkt a jeho uvedení na trh. Bonirob, zemědělský robot, je jedním z produktů, který vznikl díky této platformě. Tohoto robota ve velikosti kompaktního vozidla vyvinul Deepfield Robotics, startup firmy Bosch. Robot pomáhá se šlechtěním rostlin a rostlinnou výrobou.

Nejlepší pracovní podmínky pro kreativní nápady
Pro testování zemědělského robota je v rozsáhlém výzkumném areálu dostatek místa. Kromě hlavní budovy, jedenácti laboratoří a dílenských budov, dvou budov údržby je v areálu také moderní testovací prostor pro testování asistenční systémů řidiče. Obsazení jednotlivých budov bylo provedeno na základě síťové matice, jež byla stvořena na základě intenzity výměny informací mezi jednotlivými obory: Čím úžeji mezi sebou dva obory pracují, tím je jejich fyzická vzdálenost v areálu kratší.

Tichá zákoutí i místo pro kolektiv
Pracovním podmínkám věnoval Bosch v Renningenu zvláštní pozornost. Ať už se budou jeho zaměstnanci pohybovat uvnitř nebo venku, vždy budou v moderním prostředí. V podstatě celý areál je jedním velkým pracovištěm. „Přemýšlení na čerstvém vzduchu, technologie vzniklé při odpočinku u vody – to všechno je v Renningenu možné,“ říká Denner. Připojení k internetu je dostupné v každé budově a po celém areálu. Notebooky, tablety a moderní komunikace přes internet znamená možnost pracovat z každého koutu areálu. Denner říká o této myšlence: „V Renningenu nabízíme našim inovačním týmům jak tichá zákoutí, tak i místo pro kolektivní práci.“ Dispozice kanceláří byly navrhnuty na základě komplexní analýzy inovačního procesu. Při přemýšlení potřebují výzkumníci dostatečný klid. Později je pak nutná zase spolupráce s ostatními. A právě tyto fáze spolu s přáními zaměstnanců byly při plánování komplexu brány v úvahu. „Zaměstnanci chtějí ve výzkumu a vývoji více svobody ve využití své kreativity a méně administrativních povinností. To je něco, co zástupci zaměstnanců aktivně podporují,“ říká Alfred Löckle, předseda ústřední a zaměstnanecké podnikové rady. „Doby, kdy rozvržení pracoviště bylo určované shora, jsou pryč. Naši zaměstnanci tráví u svého místa většinu času, je jen správné, že mají rozhodovat o tom, jaké by mělo být.“

Ze společné konzultace se všemi zúčastněními vyšel zcela nový koncept kanceláří. Kromě individuálních pracovišť je význačnou charakteristikou areálu 270 zasedacích místností různých velikostí, tudíž je zde dostatečný prostor pro soustředěnou práci i práci v týmu. Každý zaměstnanec je v průměru 10 metrů od nejbližší zasedací místnosti a tak i možná od příštího technického průlomu.