Přijetím předpisů Evropské unie zakazující uvádět na trh vozidla s jakýmkoli spalovacím motorem (včetně hybridů a vozidel spalujících LPG, CNG, zelený vodík, obnovitelná paliva, syntetická paliva – bez ohledu na jejich emise) dojde k tomu, že v podnicích EU, které se zabývají výrobou automobilových součástek, zanikne téměř 300.000 pracovních míst. Naprostá většina z nich zanikne v letech 2030-2035, upozorňuje sdružení CLEPA.

Elektrifikace osobních a užitkových vozidel bude hrát klíčovou roli zejména v počáteční fázi směřování evropské dopravy ke klimatické neutralitě, je však třeba mít na paměti dopady tohoto procesu. Předpokládá se, že může vzniknout 226.000 nových pracovních míst při výrobě pohonných systémů pro elektromobily, ale pouze v případě, že se baterie pro tyto automobily budou vyrábět v EU. Zároveň z trhu práce zmizí 501.000 pracovních míst souvisejících s technologií spalovacích motorů. Celkem tak v tomto oboru zanikne 275.000 pracovních míst. Pokud se do roku 2035 přestane používat technologie spalovacích motorů, 70 % ze zmiňovaného půl milionu, tedy 359.000 pracovních míst, pravděpodobně zanikne během pouhých pěti let – od roku 2030 do roku 2035. To bude mít obrovské hospodářské a sociální důsledky. Tomu lze předejít tím, že pro bezprecedentní snížení emisí použijeme flexibilní přístup, který nediskriminuje žádnou technologii, která toto snížení může přinést.

Takové jsou závěry studie, kterou provedla společnost PwC Strategy& na zakázku Evropského sdružení výrobců náhradních dílů CLEPA. Studie posuzovala dopad tří různých scénářů politiky Green Deal na zaměstnanost a přidanou hodnotu vytvořenou evropskými výrobci automobilových dílů do roku 2040. Pro analýzu dopadu elektrifikace na technické úrovni rozdělila studie pohonná ústrojí do pěti technologických oblastí na úrovni technických funkcí:

• I. Ukládání energie
• II. Distribuce energie
• III. Transformace energie
• IV. Přenos energie
• V. Tepelný management

Například oblast Distribuce energie zahrnuje komponenty, které jsou důležité pro přenos energie dříve uložené ve vozidle na místo, kde dojde k její transformaci. V motorovém vozidle rozvod energie obvykle zahrnuje palivové potrubí a palivová čerpadla, která přivádějí kapalné nebo plynné palivo. U elektromobilů tato oblast zahrnuje vysokonapěťový kabelový svazek a u vozidel FCEV také potrubí pro vodík. Přenos energie je naopak oblast, která spravuje mechanickou energii a dávkuje ji v množství potřebném k pohybu vozidla podle přání řidiče. V tomto případě mají motorová vozidla vícestupňovou převodovku, zatímco elektrická vozidla obvykle používají jedno- nebo dvoustupňový pohon. Poslední analyzovanou fází je Tepelný management, který zajišťuje optimální úroveň teploty pro ostatní části pohonného ústrojí a zahrnuje chladicí kapaliny, potrubí, hadice a výměníky tepla.

Výrobci dílů to mají těžší

První scénář předpokládá přijetí smíšené technologie, druhý vychází ze současného přístupu k plně elektrickým vozidlům navržený v balíčku Fit for 55. Třetí, radikální scénář předpokládá rychlý rozvoj trhu s elektrickými vozidly. Všechny tři scénáře předpokládají zrychlenou elektrifikaci s vysokým podílem elektromobilů na trhu nových automobilů do roku 2030, a to s více než 50 %, téměř s 80 % a takřka 100 %. Pro značnou část výrobců dílů pohonných systémů nabízí šanci přizpůsobit se nové realitě a transformovat se pouze první scénář. To si vyžádá obrovské, ale stále ještě únosné ekonomické náklady, ale také nevyhnutelné sociální náklady.

Více než 60 % pracovníků v automobilovém průmyslu je zaměstnáno u výrobců dílů a součástek. Studie proto poskytuje výjimečnou reprezentativnost a dosah v celoevropské perspektivě. Zatímco výrobci automobilů mají větší prostor pro kompenzaci omezení klasických činností v oblasti pohonných jednotek, výrobci komponentů jsou ve využívání této flexibility mnohem omezenější: v neposlední řadě proto, že jsou vázáni dlouhodobými smlouvami s výrobci vozidel. Kromě globálních lídrů v oboru, kteří disponují dostatečným kapitálem, se v odvětví výroby náhradních dílů nacházejí stovky malých specializovaných společností, které nemají dostatečné zdroje na financování transformace svých provozů. Neexistují ani žádné konkrétnější informace o plánech na spuštění specializovaných podpůrných programů pro tyto subjekty, na které se v minulosti mohla spolehnout jiná odvětví v Evropě.

„Díky inovacím výrobců komponentů je elektromobilita stále dostupnější a stává se nástrojem k dosažení klimatických cílů. Potřeby evropských společností jsou však příliš rozmanité na to, aby bylo možné použít univerzální řešení. Regulační rámec by proto měl být otevřený všem dostupným technologiím, které nás přibližují k našim klimatickým cílům, včetně hybridních vozidel a používání čistého vodíku a udržitelných paliv,“ říká Sigrid de Vries, generální tajemnice CLEPA.

Dlouhá cesta k nulovým emisím

Studie společnosti PwC Strategy& uvádí, že 70 % hodnotového řetězce spojeného s elektrickými pohonnými jednotkami v hodnotě přibližně 70 miliard dolarů bude pocházet z výroby článků a modulů a montáže bateriových systémů. Tyto činnosti nebudou nutně prováděny stejnými společnostmi nebo dokonce ve stejných regionech jako činnosti spojené s konvenčními technologiemi pohonných jednotek, protože to vyžaduje jiné znalosti a zkušenosti.

Je nepravděpodobné, že by vývoj této technologie prospěl malým a středním podnikům, které dnes zaměstnávají přibližně 20 % osob pracujících v celém automobilovém průmyslu. Dřívější výzkum sdružení CLEPA také ukázal, že pracovníci zaměstnaní v továrnách na baterie budou potřebovat zcela jinou odbornost, než jaká je nyní vyžadována pro pracovní místa související s technologií spalovacích systémů. Přeškolení tak velké profesní skupiny vyžaduje nejen čas, ale také značné finanční zdroje.

CLEPA rovněž poukazuje na to, že současný návrh norem emisí CO2 pro osobní a dodávkové automobily Fit-for-55 zohledňuje pouze emise z výfuku vozidla a nesmyslně ignoruje emise z výroby vozidel a výroby elektřiny, která bude elektromobily pohánět. Je s podivem, že se při prosazování přísných požadavků na emise výfukových plynů ignoruje celá uhlíková stopa elektroaut, od získávání surovin přes výrobu, následný provoz a jejich konečnou likvidaci.