Anonym, 16. prosince 2009, 0:00 0 0

citát:

"Srovnáváme dva způsoby huštění pneumatik. První je huštění vzduchem, který je ze 79 % tvořen dusíkem a zbytek je necelých 21 % kyslíku. Druhý způsob je huštění pneumatik 98 % dusíkem, takže rozdíl je pouhých 20 %, a to je velmi malé vylepšení," konstatuje inženýr a doktor Ondřej Prokeš z Vysoké školy Chemicko-Technologické v Praze.



Na stejné škole učí také profesor Vratislav Ducháček, který dodává, že ono vylepšení směsi je tak malé, že ho běžný motorista vůbec nemůže pocítit. "Musíme si také uvědomit, že když hustíme pneumatiku, tak v ní není vakuum, takže i když ji plníte dusíkem, tak nějaký kyslík tam prostě zbude."



To znamená, že dusíku máte v gumě opět o něco méně. Vzduch je navíc pochopitelně i v samotném materiálu pneumatiky. Že už zabíháme do přílišných detailů? Tak dávejte pozor:



"U gumy nebo polymerů obecně je úplně jiná závislost na oxidace, než u jiných látek. Pokud vezmete gumu, tak oxidací pouze z 1 % ztratí polovinu své mechanické pevnosti, což je obrovský rozdíl. Tyto vlastnosti se rozhodně neodbourají tím, že pneu nahustíme inertním plynem nebo obyčejným vzduchem."



I kdyby jste svou gumu nahustili v laboratoři ve vakuu, do pneumatiky se vzduch stejně dostane - difunduje tam během jízdy zvenčí. Ze všech těchto důvodů odborníci jasně říkají: Pro běžného motoristu nemá huštění inertním plynem význam.
- bach

Odpověď