Stále více automobilů má ve výbavě systémy ADAS. Čím novější auto, tím více podsystémů a snímačů, které je tvoří. Snímače ADAS jsou rozmístěny na mnoha místech vozidla, mimo jiné za mřížkou chladiče, kvůli čemuž se mohou při drobné kolizi snadno poškodit. Proto jsme se rozhodli zeptat odborníka, zda je po malé nehodě nutná kalibrace systémů ADAS.

Jaké díly tvoří systémy ADAS a kde jsou rozmístěny?

ADAS (Advanced Driver Assistance Systems) je řada systémů, jejichž úkolem je zvýšit bezpečnost jízdy, varovat řidiče před nebezpečím, zlepšit jeho přehled o situaci na silnici a stále častěji také samostatně reagovat – například automaticky brzdit v případě zjištění hrozby.

Aby mohly systémy ADAS fungovat správně, musí být odpovídajícím způsobem skalibrovány. Chyba při kalibraci může mít velmi nebezpečné následky. Pokud se posune hlavice radaru, který monitoruje prostor před vozidlem, nastanou problémy. Tato modelová situace může pak vést až k nehodě.

Z jakých dílů se skládají systémy ADAS v moderním automobilu? Nejčastěji je tvoří:

• Přední kamera namontovaná u vnitřního zpětného zrcátka – používá se k detekci chodců, cyklistů a vozidel, k rozpoznávání dopravních značek a k upozornění na opuštění jízdního pruhu.
• Dešťový a světelný senzor namontovaný na čelním skle – využívá se k automatickému nastavení intenzity předního osvětlení, spouštění stěračů a přizpůsobení frekvence jejich stírání podmínkám na silnici.
• Radarové hlavice namontované za přední mřížkou chladiče nebo v nárazníku – měří vzdálenost, rychlost a polohu objektů před vozidlem.
• Boční radary za zadním nárazníkem – pro sledování mrtvého úhlu v zrcátkách a varování před příčným provozem při couvání.
• Kamery 360° montované vpředu, vzadu a pod bočními zrcátky – vytvářejí obraz okolí auta, který se zobrazuje na displeji řidiče. Zrcátka se často poškodí při kolizích, ale i jindy – stačí např. neopatrný výjezd z brány.
• Ultrazvukové parkovací senzory namontované v zadním nárazníku, předním nárazníku a někdy i po stranách auta.
• LiDAR – zařízení fungující jako radar, které však k měření vzdálenosti od lidí, aut a okolí používá laserové paprsky a zároveň určuje tvary, jež následně rozpoznává. LiDARy se nejčastěji používají v elektromobilech vybavených systémy autonomního a poloautonomního řízení.

Systémy ADAS mohou spolupracovat také s dalšími okruhy, jako jsou:

• Adaptivní tempomat ACC, který umožňuje automatické udržování nastavené rychlosti ve městě i na dálnici a také varuje před nebezpečím koliz
• Systém varování před čelním nárazem ve městě (spolupracující s tempomatem ACC).
• Systém automatického nouzového brzdění (spolupracující s tempomatem ACC).
• Systém rozpoznávání dopravních značek.
• Další asistenční a bezpečnostní systémy.

Systém ADAS využívá také údaje ze standardních snímačů namontovaných ve většině moderních automobilů. Jedná se mimo jiné o:

• Snímače otáček kol, které slouží pro systémy ABS, ASR, ESP.
• Snímač úhlu natočení volantu;
• Snímač zrychlení ESP;
• Snímač stáčení kolem svislé osy (úhlové rychlosti) ESP;
• Případně další snímače, které jsou součástí systému ESP.

ADAS nefunguje jako soubor nezávislých snímačů. Systém kombinuje data z několika různých zdrojů. Poškození nárazníku nebo zrcátka při kolizi tak může být příčinou nefunkčnosti či poškození systému ADAS.

A nyní přecházíme k nejdůležitější otázce našeho článku.

Je po kolizi nutné kalibrovat systémy ADAS? Expert odpovídá.

„Vozidla vybavená pokročilými asistenčními systémy řidiče ADAS vyžadují při opravách (zejména karosářských) o něco více pozornosti než starší auta. Vzhledem k množství snímačů nainstalovaných po celém obvodu auta, které musí být na svých místech usazeny s absolutní přesností, je potřeba jim věnovat zvláštní péči,“ vysvětluje Kamil Broncel, starší specialista technicko-obchodní podpory ve společnosti TEXA.

Jak na to?

„Po každé opravě se určitě vyplatí provést sken všech systémů (včetně ADAS) ve vozidle, abyste si ověřili celkový stav auta. Následně je třeba v závislosti na prováděné opravě zkontrolovat, zda se v dané oblasti nenacházejí nějaké díly bezpečnostních systémů – například přední radar v dolní části předního nárazníku. Řada výrobců doporučuje provést kalibraci předního radaru po jakémkoli zásahu do jeho okolí, např. do jeho uchycení, což má reálné opodstatnění – změna polohy neviditelná pouhým okem (někdy i o pár milimetrů) může přinést znatelné změny ve fungování asistenčních systémů. Mimo jiné může způsobit například falešnou detekci vozidla v sousedním jízdním pruhu a zahájit nouzové brzdění v momentě, kdy to řidič ani ostatní účastníci silničního provozu nečekají,“ vysvětluje Kamil Broncel. „U moderních automobilů by součástí opravy i po malé nehodě mělo být prověření, a tedy i kalibrace asistentů řízení, jakožto dokončení procesu navrácení vozidla do plně funkčního stavu. Moderní vozidla, doslova prošpikovaná elektronickými systémy, zkrátka nelze zkontrolovat bez odpovídajícího vybavení a postupů oprav za použití moderních diagnostických a pomocných zařízení.“

Jak se zjišťuje, zda se radar při kolizi neposunul?

Aby to automechanik zjistil, měl by:

• zkontrolovat uchycení radaru, konkrétně jeho držák;
• zkontrolovat řádné dotažení šroubů;
• zkontrolovat geometrii kol – uchycení radaru se sice nemuselo změnit, ale nárazník se mohl posunout v důsledku změny geometrie podvozku;
• provést diagnostiku řídicí jednotky.

Jak se snímače ADAS po kolizi kalibrují?

Typický postup kalibrace spočívá v:

• kontrole geometrie a v případě potřeby správném nastavení geometrie podvozku;
• ustavení příslušného kalibračního panelu vůči vozidlu. Nejvýhodnějším řešením pro nezávislý autoservis jsou digitální kalibrační panely pro různé značky automobilů zobrazované na velké obrazovce, které nahrazují fyzické tabule;
• připojení diagnostického počítače s pokročilým softwarem a spuštění kalibrační procedury;
• dokončení kalibrace. Někdy je nutné provést zkušební jízdu, přičemž některé díly mohou vyžadovat dynamickou kalibraci.

Tímto způsobem se kalibrují kamery, radarové hlavice i LiDARy.