Sdružení SOVA odhalilo jednoduchý postup, jak je možno prakticky beztrestně legalizovat stáčení kilometrů u dovážených ojetin. Podvod následně neodhalí ani prověření vozu odbornými firmami, které se specializují na prověřování historie vozidel.

„Dovozce si vybere pro koupi vozu některou ze zemí, kde neexistují nebo jsou jen velmi těžko přístupné databáze najetých kilometrů, jako je třeba Itálie. Většinou jde o levnější vozy s vysokým nájezdem kilometrů, například kolem 250.000. Po dovezení do České republiky vůz stočí na zhruba 140.000 až 150.000 kilometrů, aby ho zatraktivnil. Při první kontrole na STK hned po dovozu stanice technické kontroly tento falešný stav kilometrů zaznamená a uloží do systému. Následně se tento falešný počet kilometrů objeví v databázích určených k prověřování vozů jako jediný údaj o stavu tachometru dostupný v České republice pro konkrétní automobil. Výstupy z těchto systémů proto mohou být u dovážených vozů zavádějící a nemusejí stočené kilometry odhalit,“ upozornil předseda Sdružení SOVA Ing. Zbyněk Veselý.

Na stáčení kilometrů upozorňuje také jeden zajímavý fakt. Zatímco například v Itálii stojí VW Golf 1.9TDI z roku 2006 s 140.000 najetými kilometry v průměru 176.000 korun, u nás je identický vůz o 9,3% levnější. „Kupovat v cizině vozy za cenu vyšší, než za jakou jsou pak prodávány v tuzemsku nedává ekonomický smysl. Vyplatí se to pouze v případě, že původně šlo o auta s vyšším počtem najetých kilometrů, jejichž tachometry byly následně upraveny. Pak se vyplatí prodávat auta za dumpingové ceny a ještě na nich lze vydělat. Jediný, kdo utrpí škodu, je koncový zákazník,“ dodal Veselý.

Každý měsíc je podle odhadu sdružení v České republice takto zmanipulováno asi 12.000 ojetých automobilů z dovozu.

Podle sdružení by se měli správci databází na tento problém zaměřit a těmto manipulacím zamezit. “Například by měli při následné kontrole vozu upozornit zájemce o jeho koupi, že se jedná o první údaj po dovozu, který nemusí být zcela spolehlivý. Také při hodnocení vozů by měli být opatrnější a tyto údaje raději nepoužívat,“ dodal Veselý. „Jediným systémovým řešením by však bylo zavedení celoevropské databáze najetých kilometrů, ve které by sdílely údaje všechny členské země EU i mimo ni,“ doporučil Veselý.