1919 – Založení společnosti Kuličková ložiska SKF s. r. o. v ČSR

Dne 27. října 1919 byla společenskou smlouvou v Praze založena pobočka společnosti SKF. Pár dní poté dorazil vlakem z Vídně ředitel vídeňské pobočky Ernest a s ním další tři zaměstnanci – správce skladu Leughamer, korespondentka Maršálková a účetní Špačková. V nových kancelářích zaučovali nově přijaté zaměstnance. Pracovalo se od osmé hodiny ranní do půl páté odpoledne a díky systému zavedenému ve Vídni dostávali zaměstnaní úředníci kromě nadprůměrné mzdy i svůj podíl na zisku – půl promile z vyúčtovaného zboží.

1923 – Vedení SKF pro region střední a východní Evropy přesídleno z Vídně do Prahy

Na květnové pracovní konferenci ve Vídni a v Praze, na níž se v roce 1923 sešli zástupci vídeňské, budapešťské a pražské pobočky, padlo rozhodnutí o tom, že pražská pobočka bude vykonávat supervizi nad ostatními kancelářemi SKF ve střední a východní Evropě, což od roku 1922 měla na starost vídeňská centrála.

Šéfem skupiny tzv. SKF “Východ” se stal Švéd Harald Hamberg. Jeho příchodem do Prahy v roce 1924 nastala nová éra SKF. Úřední agendu si rozdělilo vzniklé zakázkové a prodejní oddělení, ke zvládnutí rozšiřující se obchodní agendy byly přijaty nové úřednice. Inženýři rozjeli činnost technického oddělení, které vzniklo za účelem odborné podpory technické realizace zákaznických projektů.

1928 – Vystavěna budova SKF v Praze Holešovicích

V roce 1928 byla vystavěna samostatná budova SKF v pražských Holešovicích. V této budově sídlí firma SKF CZ, a. s. dodnes.

1929 – Fúze s továrnou F&S v Černýši – Pernštejně a vznik firmy Československá továrna na výrobu kuličkových ložisek SKF, a. s.

V důsledku této značné proměny se továrna v Černýši – Pernštejně, dosud výrobní závod firmy Fichtl & Sachs, přidala v roce 1929 k majetku SKF pod správu pražské firmy SKF včetně československého obchodního zastoupení, které až dosud náleželo firmě Kovář a spol, a celý podnik změnil svůj název na Československá továrna na výrobu kuličkových ložisek SKF, akciová společnost.

1939 – Výrobní závod předán německé části SKF

Po zabrání Sudet přešla továrna v Černýši do majetku berlínské firmy Riebe a spol., která také patřila pod SKF. Ztrátou továrny vyrábějicí pro celý koncern mimo jiné ložiska do mlátiček obilí utrpěla pražská firma velké obchodní ztráty. V roce 1939 došlo k rozpadu zbytku Československa a okupaci. V důsledku těchto událostí proběhlo plošné snížení platů a také historicky první propuštění několika zaměstnanců pražské centrály. Po vyhlášení Tisova Slovenského státu bylo také nutností založit bratislavskou pobočku SKF jako samostatnou společnost podřízenou přímo ředitelství v Göteborgu.

1945 – Pražské povstání

Barikády Pražského povstání na Habrmanově třídě, které vyrostly nedaleko centrály SKF, zachytil holešovický fotograf Hanzlík. Se zbraní v ruce se Pražského povstání účastnili i někteří zaměstnanci SKF. Účetní paní Beránková jako členka Červeného kříže na nádraží ošetřovala přijíždějící vězně z osvobozených koncentračních táborů. Jejím prostřednictvím SKF propůjčila své dodávkové auto k rozvozu léků.

1946 – 95 % trhu v ČSR pokrývá SKF

V roce 1946 ložiska SKF reprezentovala 95 % jejich spotřeby v celém Československu. Pro poválečnou obnovu hospodářství, obzvláště strojírenského průmyslu, se ložiska stala klíčovým strategickým zbožím.

Centrála SKF v Holešovicích zažívala pod náporem objednávek nebývalé pracovní tempo.

1948 – Znárodnění výrobního závodu SKF v Černýši a udělení výjimky ze znárodnění pro obchodní firmy SKF

Po únorovém puči v roce 1948 se chod firmy ocitl pod ostražitým dohledem komunistické strany. Všemi očekávaný dekret o znárodnění pražské SKF však nepřicházel. Namísto likvidačního dopisu obdržela firma výnos ministerstva zahraničního obchodu z 21. dubna 1948. Tímto výnosem byla společnosti udělena výjimka ze zákona o znárodnění, díky níž mohla provozovat dále svoji obchodní činnost. SKF musela své dovozy ze Švédska nechat zpracovat podnikem zahraničního obchodu s názvem Kovo. Ten jako jediný československý podnik u SKF ložiska objednával a platil za ně. Tento obchodní systém setrval až do revoluce.

Do rukou státu však přešla továrna v Černýši-Pernštejně. Jedním z důvodů bylo zajisté i to, že za sortiment a kvalitu ložisek SKF neexistovala odpovídající náhrada. Stejně tak nenahraditelný byl i skvěle fungující zavedený systém distribuce zboží.

1953 – Embargo západních států na vývoz strategických výrobků včetně ložisek do socialistických zemí

Upevňování komunistického režimu a stále rostoucí napětí studené války přivedlo západní země k uvalení hospodářského embarga na státy sovětského bloku. V důsledku těchto opatření se dovoz ložisek ze Švédska v roce 1953 zastavil. Nástup krizových let SKF v Československu prohloubila i celostátní měnová reforma. Kvůli neuzavřené obchodní československé-švédské smlouvě podnik Kovo odmítl s SKF obchodovat. Až s rokem 1956, kdy došlo opět k uzavření československé-švédské smlouvě, přišla naděje na celkové zlepšení hospodářské situace.

V této době ale začala československá produkce ložisek v rámci nově zakládaných továren národního podniku – Závodů kuličkových ložisek (ZKL), jelikož dovoz ze západních zemí byl omezován. Důvodem k radosti bylo v roce 1959 získání velké zakázky napínacích kladek na trolejová vedení, kterou Československé státní dráhy objednaly v souvislosti se zahájením elektrifikace železničních tratí.

1970 – Prodejna SKF Tuzex v Praze

V roce 1969 SKF zahájila s podnikem zahraničního obchodu Tuzex jednání o zřízení konsignačního skladu a prodejny, která by za tuzexové poukázky, takzvané bony, prodávala především automobilová ložiska široké veřejnosti. O rok později, 1. září 1970, byla prodejna slavnostně otevřena a v prosinci sem na návštěvu zavítala i švédská velvyslankyně Agda Rössel.

V 80. letech zvyšovala firma SKF Praha frekvenci svých technických seminářů pro zákazníky pořádaných za účasti zahraničních techniků. V roce 1986 se poprvé v historii českého zastoupení SKF konal seminář pro techniky československého válcovenského průmyslu přímo ve výrobním závodě SKF ve Schweinfurtu. Tématy technických seminářů bylo především seznámení s nejnovějšími výsledky vývoje a výzkumu SKF, poradenství konstrukčních aplikací, servisní údržba ložisek, mazání a mazací systémy či diagnostika ložisek.

1990 – Obnovení přímých obchodů a budování distribuční sítě

Politické změny rychle přinesly pád obchodního monopolu podniků zahraničních obchodů. V roce 1990 SKF vystavila první přímé faktury jednotlivým odběratelům. Databáze SKF postupně registrovala celkem asi dva a půl tisíce přímých odběratelů. S cílem zefektivnit obsluhu svých zákazníků začala firma v roce 1991 budovat vlastní síť autorizovaných distributorů.

Ve stejném roce zřídila firma SKF ve své holešovické budově pro své klienty první školicí centrum SKF ve východní Evropě – SKF Maintenance Support Centre. Středisko začalo úspěšně nabízet v pravidelných měsíčních kurzech všeobecná i specializovaná školení zaměřená na montáže, demontáže, údržbu, diagnostiku a provozování valivých ložisek.

V roce 1993 po rozdělení Československa byla na Slovensku založena samostatná společnost – SKF Slovensko s. r. o. – později usídlená v Bratislavě. Činnost slovenské firmy zůstávala pod vedením pražské pobočky a administrativní zpracování zakázek bylo prováděno s plnou podporou SKF Eurotrade ve Švédsku.

1997 – Certifikát ISO 9002 pro SKF Praha

Během první poloviny devadesátých let dohnala SKF Praha svou dynamickou transformací strandard práce západoevropských poboček, což v roce 1997 potvrdilo udělení mezinárodního certifikátu kvality ISO 9002.

2011 – Akvizice společnosti Lincoln Industrial

Od roku 2011 náleží celý koncern Lincoln Industrial pod koncern SKF AB, se sídlem ve švédském Göteborgu, jako součást takzvaného Lubrication Business Unit. Spolu s ním i výrobní závod na mazací systémy v Chodově.

2015 – Otevření nové výrobní haly s ekologickým certifikátem LEED Platinum v Chodově – SKF Lubrication Systems

Nová výrobní hala závodu v Chodově je vybudována dle standardu certifikace LEED, úroveň Platinum. Certifikace LEED (Leadership in Energy & Environmental Design) je udělována mezinárodně společností U.S. Green Building Council (Rada pro šetrné budovy). Tento certifikát získávají budovy s optimalizovaným vlivem na životní prostředí z pohledu konstrukce celé budovy. Mezi nejdůležitější sledované aspekty patří úspora energie, efektivní využití zdrojů vody, snížení emisí CO2 a zlepšení kvality prostředí uvnitř budovy.

2019 – Oslava sto let působení SKF v Česku

Autorem ilustrace k příležitosti výročí sta let české SKF je ilustrátor Michal Bačák. K tomu, co bylo jeho inspirací a jaký je záměr tohoto díla, se vyjádřil následovně:

„Aniž bych se v životě jakkoliv detailně zajímal o technologie, inženýrství a strojírenství, společnost SKF tak nějak vždy byla v mém povědomí.

Když mě pak tento přední světový výrobce ložisek s více než stoletou tradicí oslovil, abych vytvořil ilustraci k stému výročí společnosti v Československu, byla to pro mě velká čest a radost! Bylo pak velmi příjemné setkat se s klientem – tedy lidmi, kteří jsou hrdí na svou firmu a na tak dlouhou tradici. České sídlo společnosti, ve kterém je SKF už od dvacátých let je – mimochodem – hned za rohem od mého ateliéru.

Dětství zasypané fantastickými vynálezy Julese Vernea, krásu světů Karla Zemana a estetiku technologické civilizace s její nezdolnou vírou v lidský pokrok jsem se pokusil dostat do černobílé ilustrace oslavující stoleté jubileum právě v našich zemích. Tím, že ložiska společnosti SKF dávno nejsou jen kovovým obrazem takřka kopernikovské sluneční soustavy, ale pojí se k nim i technologie z jiných oborů dvacátého prvního století, bylo třeba, abych ilustraci posunul do roviny skoro vědecko-fantastické. Binární kód zastupuje informační technologie, robotická ramena a jedoucí rychlovlak pak navazují na jejich aplikace. Vedle československé vlajky a lipové ratolesti jsem – pokud jde o historii společnosti – navázal kompozicí na reklamní plakáty společnosti SKF z období poloviny dvacátého století.“