Po tom co jsem měl možnost spatřit začátkem prvního prázdninového týdne na náměstí v Karlíně, jsem se přes svá Novoroční předsevzetí neudržel a napsal následující článek, chcete-li zamyšlení.

1. samoobslužný venkovní nezávislý servis Karlín
Někdy, někdy se mi zdá, že se situace kolem vašeho podnikání začíná vymykat normálu. Z čehože jsem nabyl tohoto pocitu? Z fotky v úvodu? Nejen. Jsem mezi vámi téměř denně. Regionálními odlišnostmi/zvláštnostmi nezasažen, protože se pohybuji od Plzně do Zlína. Nebudu se tedy dnes věnovat pouze „chudým krajům“, jak často s oblibou někteří uvádíte na obhajobu svízelné situace právě u vás, a přejdu rovnou k věci.

Mám rád svůj Úřad
Máte stále těžší pozici při shánění nových pracovníků. Navzdory teoretickým poučkám o přímé úměře mezi výší nezaměstnaností a počtem volných pracovníků na trhu. Kde tedy ti nadbyteční pracovníci, potažmo mechanici jsou? No přeci na Úřadech práce – chtělo by se ústy teoretika odpovědět. Nejsou. Příkladem budiž zkušenost mého známého z Moravskoslezského kraje. Byl osloven Úřadem práce (dále ÚP) s následující nabídkou. Máme nový program, který by vám mohl přivést nové mechaniky, které tak úpěnlivě a dlouhodobě i naším prostřednictvím sháníte. Podmínky byly pro obě strany motivující (myslím tím pro nezaměstnané mechaniky i zaměstnavatele). I když, motivující? Ostatně posuďte sami.

Na pohovory organizované místním ÚP dorazil ředitel firmy, můj známý, včas. Pozváno bylo 10 dlouhodobých klientů, nyní zaměstnanců ÚP. Všichni vyučeni v oboru a s potřebnou praxí. Potud tedy vše v pořádku. Co však v pořádku rozhodně nebylo, byla účast nezaměstnaných. Na setkání dorazili pouze tři. Tři! Dva velice diplomaticky vysvětlili řediteli a taky přísedící pracovnici ÚP, že pracovat za takové peníze je nemotivující, zejména když už dva „pracovní“ úvazky mají. Navíc ten první zaměstnavatel je nezatěžuje daněmi, netobožesociálními a zdravotními odvody. A druhého zaměstnavatele, místní Úřad práce navštěvují více než rok rádi a mají k němu hezký vztah, který by neradi narušili odchodem jinam a na plný úvazek. Jistě, dorazil i třetí uchazeč, ale ten byl, přes veškerou snahu, nepoužitelný. Takže myslím, že teď netřeba ani shrnout výše popsané. Obrázek jste si udělali jistě sami a nyní už tušíte, kde je zakopaný pes, spíše však psí hřbitov nadbytečných a současně tak nedostatkových mechaniků.

Potkali se u Kolína
Úvodem. Dejte si do vyhledávače heslo oprava vstřikovací trysky a oprava vstřikovacího čerpadla. V prvním případě vám vypadne 26.500 odkazů a ve druhém 65.400. A teď už můžeme k dalšímu příběhu.

Dorazil k nezávislému opravci v Českých Budějovicích, specialistovi na motory, zákazník. Ne tak ledajaký. Poučený. Jestli myslíte, že to byl jiný mechanik s dvaceti letou praxí, tak to zrovna ne. Byl to majitel staršího vozu a kromě zmíněného vozidla byl i majitelem vysokorychlostního internetu a nebývalého technického rozhledu. Aby ušetřil opravci čas a své peníze, vše si předem na www.dobre-rady-zdarma.cz, či jemu podobném fóru nastudoval. Stanovil společně s manželkou diagnózu a dorazil na opravu. S nastudovanými technickými termíny představil svoji verzi závady a nastínil způsob opravy, kterým budou (společně) postupovat. Ono taky nastudovat většinu z 26.500 odkazů k tématu dává člověku dozajista odborný vhled do tématiky. Myslel si. Mechanik pána trpělivě vyslechl, dlouze se na něj zadíval. V hlavě se mu honila různá řešení smolně započatého dne. Udeřit zákazníka, podpálit jeho vůz a svůj servis, zavřít vrata a odejít přes pole do Světa byla ta nejmírnější, ale nakonec zvolil ten nejsprávnější postup. Proto o tom dnes inspirativně taky píši. Zeptal se majitele vozidla,v jaké branži že pracuje. Jsem Vrchní v hotelu Baránek, dopověděl pán hrdě. Tak tím se to vysvětluje, já taky gastronomii nerozumím, odpověděl mechanik. A s tím se i rozloučili. Věřím tomu, že na internetu po této příhodě naleznete k tématu oprava vstřikovací trysky odkaz číslo 26.501, kde Vrchní z hotelu Baránek radí Vrchnímu z jiného hotelu, jak na opravu vstřikovače u motoru s technologii CommonRail.Inu nová doba. Jen se nám ti chytrolíni nescházejí U Kolína jako v té kreslené pohádce, ale na internetu u vyhledávačů a z vás se chtě, nechtě musí stát taky trochu psychologové a vyjednávači.

Rodinná oslava
Taky vás už přestalo bavit poslouchat na rodinné oslavě ty zasvěcené rozhovory největšího mouly o jeho pohledu na náš obor. Počínaje radami jak „dobře“ koupit ojetý vůz a konče vychytávkou jak ušetřit za opravu. Ostatně sám už si pár vozů v minulosti Výhodně koupil. A co, že při příchodu na parkoviště, si musíte při pohledu na tuto výhodnou koupi odplivnout. Jediné co na vozidle „sedí“, je podkladka pod SPZ a kožešinový návlek volantu. Poté, když se nově přiženivšímu do rodiny donese, že jste z oboru, nevyhnete se opileckému rozhovoru na téma „jak levně, výhodně a odborně vybrat ten správný, nenabouraný vůz“. Sám víte, že tolik rozporuplných slov v jedné větě jste naposled slyšel při obhajobě bezpečnosti jaderné elektrárny ve Fukušimě, popřípadě v Novoročním projevu na ČT1, ale nedbáte a pomoc nabídnete. Dyk rodina. Poté co všichni vystřízliví a na mail vám dorazí Výběr z hroznů, rozuměj, toho nejlepšího, co aktuální trh s ojetými vozidly nabízí. Nestačíte se divit. I přes střízlivý pohled na věc a vaši snahou nalézt mezi slepými toho nejméně jednookého. Přeloženo, doporučit toho nejméně nabouraného a přetočeného, váš nový příbuzný si vybere toho největšího exota, aby pak po jeho zakoupení opět seděla jen podkladka pod SPZ a kožešinový potah volantu. Že se vám to ještě nestalo? Gratulujte si. Ne nadlouho. Vězte, že si tím musí projít každý.

Vychytávky
K echtgold trendům dnešní doby, které mě mimochodem dovedly k napsání dnešního článku, je zkušenost jednoho z vás. Nezávislý opravce se zavedeným servisem v Liberci, mimochodem si ho velice vážím, mající opravnu v sousedství obchodního centra. Jeden by řekl, dobrý flek, ale jen do doby než sousední potravinářský řetězec rozšířil sortiment o vlastní řadu motorového oleje. Takovou vychytanouklassiku. A jsem u našeho příběhu. Od té doby se ob den ve dveřích zmíněného servisu objeví majitel vozu s výhodně koupeným olejem v plastovém balení a domáhá se pod heslem „jinak se nehnu“ výměnu svého stávajícího za tento EchtGold olej. Milan, tak se majitel servisu jmenuje, se znaleckým okem vinaře podívá skrz plastové balení oleje, jakoby hodnotil buket ročníku. To vše nejlépe proti slunci. Poté pochválí majitele vozidla za vychytaný a výhodný nákup, aby jej pak slušně vyprovodil za obvodové zdi svého servisu. Vy ho neznáte, já ano, má ještě zákazníky rád, i když si to u něj chtějí mermomocí pokazit. I proto si ho tolik vážím.

Závěr
Nedbám příběhů na rodinných oslavách, nedbám zvýšených výskytů vrchních v tom našem autoopravárenství. Nedbám výjevů na pražském Karlinském náměstí, myslím si, že stále převládá to pozitivní.

Je totiž lépe vidět na Karlínském náměstí v Praze pod vozem mechanika amatéra, než pod tankem tamtéž demonstranta…

Přeji vám pevné nervy.

Josef Förster

Autor je spolupracovníkem redakce

Součástí tohoto článku je opět anketa, ve které můžete hlasovat. Za 14 dní Vám opět přineseme její výsledky. Děkujeme za vyplnění.

{uri:/ankietka/20}