Prázdninové dny jsou pro mnohé řidiče spojené s dlouhými přesuny jak po České republice, tak napříč Evropou. Jelikož letní období patří z pohledu dopravních nehod ke statisticky nejtragičtějším z celého roku, společnost Goodyear varuje řidiče, aby během letních cest důsledně dbali na aktuální povětrnostní podmínky a obzvláště při hustých dešťových srážkách, kdy hrozí výskyt aquaplaningu, přizpůsobili řízení aktuálním podmínkám.

Silné letní deště ohrožují řidiče nejen z důvodu výrazně snížené viditelnosti, ale také kvůli zhoršené přilnavosti pneumatik k vozovce. V extrémních případech dochází k jevu zvanému aquaplaning, při kterém pneumatika při jízdě nestíhá dostatečně rychle odvádět před ní se hromadící vodu. Voda se následně dostává mezi povrch vozovky a běhoun pneumatiky, která tak ztrácí s povrchem přímý kontakt, a automobil se stává neovladatelným. Aby se řidiči tomuto jevu vyvarovali, musí přizpůsobit řízení aktuálně panujícímu počasí, při extrémních situacích dokonce na potřebnou dobu zastavit. Velmi důležitými atributy, které mají vliv na možnost výskytu aquaplaningu, jsou stav pneumatiky, její řádné nahuštění a míra opotřebení dezénu. Riziko aquaplaningu se zvyšuje ve spojitosti s nekvalitním povrchem komunikace, kdy se mohou vytvářet souvislé vodní vrstvy například ve vyjetých kolejích. Aquaplaning hrozí zejména v úsecích, kde se řidiči pohybují rychlostí vyšší než 70 km/h.

Společnost Goodyear v minulosti provedla průzkum, který se aquaplaningem zabýval a zároveň zjišťoval zkušenosti českých řidičů s tímto jevem. Z průzkumu vyplynulo, že řidiči aquaplaning často podceňují a nemají dostatečné znalosti o příčinách, které jej způsobují. „Z našeho průzkumu vyšlo najevo, že řidiči pojem aquaplaning většinou znají, nicméně definovat jej přesně dokázalo pouze 60 % respondentů. Průzkum dále odhalil, že se při jízdě s aquaplaningem někdy setkalo 69% řidičů, z toho 22% již dokonce vícekrát.“ poodhaluje skutečnosti o českých řidičích Katarína Ardová, Marketing Coordinator CZ/SK společnosti Goodyear Dunlop Tires Czech a přidává informaci: „Letní pneumatiky disponují speciálně navrženým dezénem se širokými obvodovými drážkami, které napomáhají předcházet aquaplaningu i ve vyšších rychlostech.“

Současná dopravní legislativa povoluje používat letní pneumatiky s hloubkou dezénu pouhých 1,6 mm, v praxi je však pro řidiče taková pneumatika poměrně nebezpečná, jelikož téměř není schopná zvládnout stabilní průjezd i minimální souvislou vodní vrstvou.  Za optimální se pro bezpečnou jízdu považuje hloubka dezénu 4-8 mm. „Pravděpodobnost vzniku aquaplaningu závisí na rychlosti vozidla a množství vody na vozovce. Důležitou roli však hrají také pneumatiky, respektive tvar a hloubka jejich dezénu. Dále záleží na kvalitě vozovky a technickém stavu vozidla, konkrétně na jeho tlumičích a brzdách. Je-li pneumatika vybavena dostatečně hlubokým dezénem, dokáže i při rychlosti kolem 90 km/h odvádět dostatečné množství vody a zajišťovat neustálý kontakt s vozovkou,“ dodává Katarína Ardová.

Zajímavostí je, že první pneumatiku, která pomáhá předcházet aquaplaningu, představila značka Dunlop v roce 1964, kdy si její inženýr Tom French nechal patentovat průlomový postup v dezénu pneumatik. Radiální pneumatika Dunlop SP 41 tak jako první poskytla řidičům ochranu před aquaplaningem díky systému mikrodrážek, které nasávaly vodu z povrchu vozovky jako houba a později ji vypouštěly.

Jak předcházet aquaplaningu
Kromě správného technického stavu automobilu a pneumatik může řidič snížit riziko také vlastní pozorností a dodržováním několika základních pravidel. Především je vhodné sledovat vozovku a jejímu stavu přizpůsobit styl a rychlost jízdy. Blíží-li se úsek viditelně tvořený velkými kalužemi či souvislou vrstvou vody, je potřeba postupně zpomalovat, ale jen do chvíle než do tohoto místa řidič vjede. Při samotném průjezdu takovým místem by měl řidič vést automobil přímým směrem, zpevnit držení volantu a nebrzdit. Pokud má řidič dojem, že došlo ke ztrátě kontaktu pneumatik s vozovkou, pak vyšlápne spojkový pedál a vede automobil v přímém směru. Během jedné až dvou sekund by mělo dojít k opětovnému kontaktu mezi vozovkou a automobilem. V žádném případě se v takové situaci nesmí brzdit či manévrovat s automobilem.