Vystoupení prezidenta SAČR na konferenci a volební akci dne 18.10.2012 v Service Training Centre Škoda Auto v Kosmonosích:

Vážení členové svazu, vážení hosté, dámy a pánové,

přeji vám hezké, dobré odpoledne. Děkuji panu Romanu Havláskovi, vedoucímu Servisní služby Škoda Auto, za úvodní vystoupení a zejména za to, že navzdory vysokému pracovnímu vytížení převzal jako zástupce akciové společnosti Škoda Auto patronát nad touto akcí a to včetně zajištění prezentace Škody Auto, sálu, techniky i občerstvení. Zaslouží si náš potlesk.

V průběhu mého vystoupení nás přijde pozdravit i pan Werner Eichhorn, člen představenstva Škoda Auto odpovědný za oblast prodeje a marketingu.

Klíčovým bodem programu je volba nové správní rady SAČR, dozorčí komise svazu a prezidenta. Samozřejmě nelze vynechat zprávu o činnosti svazu a o jeho hlavních úkolech v dalším volebním období. Alespoň rámcově, na nic víc nemáme bohužel časový prostor, je třeba zmínit se i o některých záležitostech v oblasti prodeje a oprav silničních motorových vozidel u nás i v Evropské unii.
Předem se Vám omlouvám, že se k některým aktuálním věcem z naší branže, které by bylo zajímavé blíže komentovat, a moc rád bych to udělal, se vyjádřím jen stručně nebo vůbec. V každém případě k nim, jak naznačím, budou z iniciativy svazu připraveny odborné semináře. Na každém semináři s garancí našeho svazu je vždy dost prostoru ke skutečně seriózním, podrobným informacím a také k diskuzi. To dnes stihnout je vyloučené.

A. Činnost SAČR – historie a současnost
Svaz prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR), celostátní profesní/cechovní asociace autorizovaných i nezávislých obchodníků a servisů, rychloservisů, pneuservisů, karosáren, lakoven, škol vyučujících autoobory a firem navazujících na oblast údržby a opravárenství motorových vozidel (např. prodejců dílů, příslušenství a autoservisní techniky, autoklubů apod.), byl založen již v roce 1990. Ačkoliv dvakrát pozměnil název, existuje už 22 roků. Je potěšující, že můžeme společně hovořit o jeho tradici, neboť to ve vztahu k lidskému věku představuje celou jednu generaci.

Předchozí kapitolu existence svazu můžeme hodnotit tak či onak. Stejně jako jakoukoliv historii. Jedno však nesporné je. SAČR je profesním sdružením, které je dlouhodobě etablované, aktivní a respektované, má velmi dobré vztahy s partnerskými sdruženími v tuzemsku i v zahraničí, je členem Hospodářské komory ČR, má své stálé zastoupení v Evropské radě pro obchod a opravy motorových vozidel (CECRA) se sídlem v Bruselu a má také poměrně široké spektrum činnosti.

Jaké je vlastně poslání svazu a činnost s tím spojená? Dělá toho svaz pro své členy a navenek dost a nebo ne? Pokusím se na to v průběhu svého vystoupení odpovědět – věcně a konkrétně.

Bez ohledu na to, kdo bude napříště ve vedení svazu, v nové správní radě , v dozorčí komisi a bez ohledu na konkrétní osobu prezidenta a viceprezidentů, činnost svazu spočívá a v dohledném časovém horizontu bude spočívat na 3 základních pilířích činnosti.

1.pilíř
První pomyslný pilíř představuje nejdůležitější oblasti činnosti. Obecně a poněkud zjednodušeně shrnuto, jedná se o politiku svazu navenek. A tady bych uvedl 5 podbodů:
– prosazování požadavků a obhajoba zájmů svých členů, které mají obecnou povahu a svým způsobem se dotýkají všech nebo velké části členů, včetně seriózní lobbyistické politiky,
– členství v Evropské radě pro obchod a opravy motorových vozidel (CECRA) se sídlem v Bruselu,
– členství v Hospodářské komoře ČR,
– velmi dobré vztahy s partnerskými sdruženími v Česku i v zahraničí,
– snaha o dodržování jisté a obecně uznávané profesní etiky v podnikání a v poskytování služeb, propagace činnosti svazu a jeho členů a trvalá péče o co nejlepší vztahy vůči našim zákazníkům.

O co jde hlavně? Za prvé o lobbyistickou práci při tvorbě zákonů a dalších předpisů vůči parlamentu, příslušným ministerstvům i jiným centrálním orgánům a institucím a o aktivní podíl na práci bruselské zastřešující asociace CECRA. Brusel nelze vynechat, i když členství v asociaci CECRA stojí bezmála čtvrtinu rozpočtu svazu, neboť oblast obchodu a oprav motorových vozidel se do značné míry řídí ne českým, ale komunitárním právem. To se tvoří v Bruselu a tam jako svaz jsme.

SAČR je také členem Hospodářské komory ČR a i když popravdě řečeno toho komora přímo pro svaz mnoho nedělá, má nesporně svoje nezastupitelné místo při obhajobě a prosazování zájmů podnikatelské či živnostenské sféry na celostátní úrovni. Svým členstvím a úhradou členských příspěvků Hospodářské komoře ČR vyjadřujeme svoji podporu této instituci.

A dobré vztahy s partnerskými sdruženími? Máme je a vedoucí představitelé Sdružení automobilového průmyslu, Svazu dovozců automobilů a asociace SISA jsou také členy správní rady svazu. Využívám této příležitosti, abych zde přítomným pánům Antonínu Šípkovi, řediteli sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu, Pavlu Tunklovi, tajemníkovi Svazu dovozců automobilů a panu Jiřímu Sýkorovi, prezidentovi asociace SISA, poděkoval za podporu a čas, který spolupráci se SAČRem věnují. Pánové, velmi si toho vážím.

Pokud jde o kontakty se zahraničními partnerskými svazy, zcela nadstandardní spolupráci a časté kontakty máme s Cechem predajcov a autoservisov Slovenskej republiky. Dobré oficiální i osobní kontakty máme také s významným německým svazem ZDK.

Poslední avizovaný podbod prvního pilíře se vztahuje k obecné činnosti svazu a to navenek i vnitřní. Co mám na mysli? Svaz by měl dbát na dodržování jisté a obecně uznávané profesionální etiky v podnikání a v poskytování služeb, zejména pak ve firmách, které jeho členové zastupují, dále propagovat činnost svazu a jeho členů a trvale pečovat o co nejlepší vztahy naší branže vůči našim zákazníkům. To je absolutně nezbytné.

Do této sféry je třeba zahrnout i každoroční celostátní soutěže "AUTOSERVIS ROKU", "PNEUSERVIS ROKU" a "AUTOOPRAVÁŘ ROKU". I tyto soutěže pomáhají už šestnáct let spoluvytvářet lepší image našeho oboru a umožňují ocenit kvalitní autoservisy a pneuservisy i špičkové autoopraváře.

Nicméně v tomto ohledu má svaz určitě značné rezervy. Třeba vůči veřejnosti bychom měli více mediálně propagovat to, co členské firmy dělají pro zlepšení služeb a podobně. Jednat se o tom bude na prvním zasedání nové správní rady.

2.pilíř
Druhý pilíř činnosti svazu je orientován přímo na členy svazu, tedy na to, co SAČR nabízí výhradně svým členům, případně dělá jak pro členy svazu, tak pro další subjekty, které podnikají v oboru prodeje a opravárenství silničních vozidel.
Tady se jedná především o:
– stálou poradenskou službu, která je k dispozici výhradně členům svazu,
– pomoc při vyřizování stížností a podnětů členů (kupříkladu stížnosti adresované antimonopolnímu úřadu, stížnosti na pojišťovny apod.),
– zasílání aktuálních informací členům svazu prostřednictvím e-mailů,
– připravovaný "Rozhodčí a mediační institut", o kterém se ještě zmíním atd.

3.pílíř
Třetí pilíř činnosti se týká profesního vzdělávání obecně. Má dva podbody:

Zaprvé jde o profesní vzdělávání dospělých a poskytování aktuálních a kvalitních informací členům svazu. Sem patří konference, semináře a školení, které SAČR jako odborný garant realizuje ve spolupráci se společností AUTOSERVIS AKADEMIE. Tyto akce již mají svoji tradici, vždy vysokou úroveň a vynikající přednášející, včetně zahraničních. Takto jsou hodnoceny nejenom členy svazu, ale i dalšími pracovníky z oblasti autoopravárenství.

Druhý podbod se týká vzdělávání učňů a žáků škol vyučujících autoobory v České republice, vztahu svazu k těmto školám a rovněž celostátních i mezinárodních soutěží učňů, na kterých SAČR participuje. Jde také o činnost odborné sekce SAČR pro profesní vzdělávání.

O problematice systému a kvality výuky jsem poněkud podrobněji hovořil na setkání ředitelů škol vyučujících autoobory v České republice 27.června 2012. Dnes tolik prostoru nemám, nicméně alespoň pár klíčových věcí přeci jenom uvést musím. Ředitelé a vedoucí pracovníci škol, nechť mně prosím prominou, že stejná nebo podobná slova uslyší už podruhé.

Prakticky každý profesní svaz, kdekoli a s jakýmkoli statutem, se musí věnovat profesnímu vzdělávání. SAČR nevyjímaje. Musí nás zajímat výuka i kvalita absolventů škol vyučujících autoobory. Je to opravdu jedna z priorit svazové činnosti, nyní a zítra rovněž.
V České republice máme řádově 120 škol s výukou autooborů, z nichž některé jsou kvalitou srovnatelné se standardem Evropské unie. Máme výborné ředitele těchto škol, fundované pedagogy či učitele praktického výcviku. Podle našeho názoru a přesvědčení je tu ale také značný počet škol, zřejmě víc než polovina všech, které by autoobory učit vůbec neměly.

Na rozdíl od některých jiných technických či řemeslných odvětví netrpíme nedostatkem absolventů zmíněných škol, ale spíš naopak. Nejsme už nějaký čas schopni všechny absolventy zaměstnat.

Alespoň pro určitou rámcovou představu je totiž možné porovnat počty vozidel v provozu a počty žáků ve školách vyučujících autoobory kupříkladu se sousedním Rakouskem nebo Německem. Mimochodem v Německu bylo loni ve zmíněných autooborech 73.000 žáků a Německo má v provozu 51 milionů motorových vozidel, z toho 43 milionů osobních automobilů. U nás je osobních automobilů zhruba 4,6 milionů, tedy desetkrát méně. Nicméně žáků v autooborech máme, pokud se nemýlím, bezmála 18 tisíc. Tedy ne řádově desetkrát méně než v Německu, ale jen čtyřikrát méně. Lapidárně řečeno, ve zvoleném poměru máme skoro dvaapůlkrát tolik žáků než v Německu. Je to samozřejmě trochu zjednodušené vyjádření, ale jakousi vypovídací schopnost má.
Jako bezprostřední problém ale vidíme v tom, že v Česku je poměrně značný počet škol, jejichž absolventi z velké části nemají odpovídající znalosti a dovednosti pro rychlé uplatnění v praxi a autoservisy si je fakticky musejí dovyučit. Tyto školy totiž zpravidla nemají ani potřebné vybavení, někde chybí kvalifikovaný personál a podle toho úroveň výuky také vypadá.

Budou-li školy nabízet kvalitní absolventy, a bude-li těchto absolventů přiměřený počet, my bychom jim měli naopak garantovat zaměstnání. To je dnes dost pádný argument, stejně jako další možné bonusy ze strany firem.

Co nás zřejmě čeká v této oblasti v průběhu dalšího volebního období?
– vypracování návrhu certifikace škol vyučujících autoobory jako základ pro racionální optimalizaci počtu škol a to ve spolupráci s ministerstvem školství a jednotlivými kraji, pokud o to bude zájem a politická podpora,
– pokračování činnosti velmi aktivní sekce SAČR pro odborné vzdělávání, včetně zapojení členů sekce do činnosti tzv. sektorové rady,
– podpora celostátních soutěží učňů a obdobných česko-slovenských soutěží, i když pravděpodobně v poněkud modifikované podobě,
– SAČR bude napříště ve věcech profesního vzdělávání preferovat přímou spolupráci s ministerstvem školství, ministerstvem práce a sociálních věcí, ministerstvem průmyslu a obchodu i s jednotlivými kraji, zprostředkovaně to zjevně nemá smysl,
– jednoznačně budeme preferovat přímou spolupráci se školami, pro ty se budeme snažit získat patřičné bonusy, bez ohledu na to, zda jde o tzv. pilotní školy nebo ne, jde však jen o spolupráci s těmi školami, které o to projeví zájem a budou členy SAČR.

B. Rozsah činnosti SAČR
V následujících zhruba patnácti minutách bych se rád věnoval rozsahu činnosti svazu. Jsem přesvědčen, že v rámci existujících možností je poměrně široká. Zcela nedávno jsem ale při setkání s jedním členem svazu zaznamenal poznámku, že SAČR dělá spoustu práce z hlediska bruselské agendy, ale možná na úkor domácích aktivit. Jenomže tak tomu není. A tak, ačkoliv jsem to původně neměl v plánu a chtěl jsem hovořit spíše na téma stavu našeho oboru, alespoň telegraficky přiblížím konkrétní činnost svazu, tedy sekretariátu, prezidenta i některých členů SAČR v období prvních 9 měsíců tohoto roku. Jen pro vaši rámcovou představu. Začnu hned zkraje roku a podotýkám, že se omezím jen na několik typických příkladů činnosti:
– vypracování a tisk novoročního dopisu prezidenta SAČR, tvorba podkladů pro úhradu členských příspěvků (složenky, přidělení variabilních symbolů, úprava počítačové databáze pro registraci plateb nových členských příspěvků), distribuce uvedených materiálů všem členům svazu.
– aktualizace e-mailů všech členů svazu jako příprava pro zahájení zasílání "Aktuálních informací SAČR" prostřednictvím e-mailu.
– účast prezidenta SAČR na zasedání výstavního výboru brněnských veletrhů společně se zástupci Sdružení automobilového průmyslu, Svazu dovozců automobilů, Sdružení importérů a výrobců součástí automobilů a servisní techniky, Sdružení automobilových dopravců (Česmad Bohemia) atd.
– vypracování stanoviska SAČR k obsáhlému návrhu činnosti stanic měření emisí (SME), metodiky měření emisí ve SME a činnosti Školicích zařízení pro diagnostiku a opravy emisních systémů (ŠDZ), který iniciativně připravila Ing. Irena Kanovská, jednatelka firmy MOTOR expert s.r.o. z Přerova, a členka správní rady SAČR.
– účast prezidenta svazu na pracovním jednání ve věci stanic měření emisí v Praze se zástupci ministerstva dopravy, sdružení SISA a několika expertních organizací.
– příprava zasedání správní rady SAČR (vypracování podkladů k jednotlivým bodům programu, zajištění zasedací místnosti, občerstvení, výtisk a distribuce pozvánek atd.).
– zasedání správní rady SAČR v Praze v zasedací místnosti Dekra Automobil a.s. dne 15.března 2012, kde byli členové správní rady mimo dalších bodů programu informováni Ing.Jiřím Počtou, vedoucím oddělení schvalování vozidel a jejich kontroly v provozu, o připravovaných opatřeních v oblasti stanic technické kontroly a stanic měření emisí.
– konzultace s tajemníkem SDA Ing.Pavlem Tunklem a na tomto základě vypracování obsáhlého návrhu na zřízení "Rozhodčího a mediačního institutu AutoSAP/SDA/SAČR", na jehož zřízení se dohodly tři asociace – Sdružení automobilového průmyslu, Svaz dovozců automobilů a SAČR. 
–  vyřízení stížnosti člena SAČR (Autoservis Mika Praha) na postup a jednání České pojišťovny, kdy jsem se jako prezident svazu obrátil se žádostí obsahující příslušné podklady o zásadní stanovisko na Ing. Radima Nekova, vrchního ředitele úseku likvidace pojistných událostí České pojišťovny, tedy i o objasnění, podle jakého systému, v jakých případech a v jakém rozsahu provádí v současnosti Česká pojišťovna krácení/snížení pojistného plnění při opravách vozidel.
– odborná pomoc ve věci stížnosti a následného rozhodčího řízení člena svazu vůči pobočce importéra značky Nissan v České republice,
– jednání zástupců svazu s novým generálním ředitelem importéra Porsche Česká republika Josefem Roiderem o spolupráci,
– činnost SAČR v tzv. sektorové radě a to prostřednictvím svých zástupců Ing.Vratislava Kšici a Ing.Milana Chylíka. V první části projektu NSK 1 a NSP 1 vznikla dvě nová povolání pro auto-obory: Autolakýrník a Karosář. K oboru Autolakýrník pak ještě dvě dílčí kvalifikace: Autolakýrník-přípravář a Autolakýrník-finální povrchy. Ty jsou kompletně schválené, včetně Kvalifikačních a Hodnotících standardů. V navazujícím projektu NSK2 a NSP2 byl obor Mechanika opraváře rozdělen na Mechanika jednostopých vozidel, Mechanika osobních automobilů a Mechanika nákladních vozidel a autobusů.
– jednání s koordinátorkou projektů společnosti Seznam.cz o zapojení Svazu prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR) do projektu "Profesní organizace, nadace a neziskové organizace". Projekt je zaměřen na podporu prezentací profesních organizací s pravidelnou aktualizací členské základny.
– vypracování textové a grafické podoby přihlášek do celostátních soutěží "AUTOSERVIS ROKU 2012", "PNEUSERVIS ROKU 2012" a "AUTOOPRAVÁŘ ROKU 2012", to zkraje roku, a následně v polovině roku zajištění kompletní přípravy i vyhodnocení těchto soutěží a uspořádání slavnostního vyhlášení oceněných v Service Training Center Škoda Auto v Kosmonosích.
– účast SAČR, prezidenta svazu a předsedy komise pro profesní vzdělávání na finále celostátních odborných soutěží učňů "Automechanik Junior 2012", "Autotronik Junior 2012", "Karosář Junior 2012" a "Autolakýrník Junior 2012" na Střední škole technické a dopravní v Ostravě-Vítkovicích. Vyhlašovateli těchto soutěží jsou Svaz prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR) a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
– účast SAČR, prezidenta svazu a předsedy komise pro profesní vzdělávání na mezinárodní soutěži učňů "Česko-slovenský autoopravář Junior 2012" v prostorech akciové společnosti Incheba Bratislava.
– příprava a organizace voleb vedoucích orgánů SAČR s informativním programem (grafika a tisk pozvánek pro členy i hosty, prezentace, příprava části programu), včetně předchozího jednání s předsedou dozorčí komise (kontrola vedení účetnictví, návrh kandidátky správní rady a dozorčí komise).
– jednání o podpoře akce "Den autodiagnostiky 2012", připravované na 7.12.2012 v Přerově,
– ve spolupráci se Škoda Auto, a.s. příprava a realizace programu "Konference Škoda Auto a.s. se SAČR", včetně valné hromady a volby nové správní rady, dozorčí komise a prezidenta SAČR v Service Training Centre Škoda Auto v Komonosích.

K tomu navíc průběžně:
– činnost stálé poradenské služby SAČR, na kterou se obrací s dotazy technického, ekonomického a zejména právního charakteru členové svazu, ale také velký počet běžných zákazníků i autoservisů, které nejsou členy svazu, právníci atd. Dotazy jsou telefonické nebo prostřednictvím e-mailů. Členům svazu je snaha odpovědět ihned, ať už jde o utahovací momenty šroubů hlav válců, hlavních i ojničních ložisek na straně jedné, nebo třeba o výklad zádržného práva na straně druhé. I zákazníkům se snažíme odpovídat, přeci jenom jsou to ti, kteří nás živí. Autoservisům, kteří nejsou členy svazu se většinou omluvíme s tím, že poradenská služba slouží výhradně členům svazu. Pomůžeme jim jen ve výjimečných případech.
– dále je to průběžné sledování návrhů zákonů a dalších materiálů zejména z příslušných ministerstev a jejich případné připomínkování. Už jsem to zmínil. Na některé návrhy je nutné bezprostředně reagovat. Jsou to občas skutečně pozoruhodné výtvory, např. návrh ministerstva životního prostředí, že se autoservisy stanou základními odběrními místy pro sběr opotřebeným olejů a to i neznámého původu apod.
– nesmím zapomenout na činnost související s členstvím SAČR v Evropské radě pro obchod a opravy motorových vozidel (CECRA), což představuje mimo jiné každý týden v průměru několik e-mailů a materiálů z Bruselu, často i dva denně. Znamená to prostudovat a případně reagovat připomínkami, vyplněním dotazníků apod. Tato agenda je náročná a otevřeně řečeno, stíhám ji jen rámcově a soustředím se zpravidla jen na to nejpodstatnější.
– v průběhu prvních tří kvartálů byly vypracovány a členům rozeslány "Aktuální informace SAČR č.1" (k činnosti SAČR, k ekonomickým záležitostem, k legislativě EU, k činnosti CECRA a k náhradě škody způsobené na používaném vozidle), "Aktuální informace SAČR č.2 (ke zprostředkování prodeje nových automobilů), "Aktuální informace SAČR č.3" (ke štítkování pneumatik) a "Aktuální informace SAČR č.4" (k materiálu Evropské komise k blokovým výjimkách v otázkách a odpovědích).
– sekretariát SAČR musí také samozřejmě průběžně provádět účetnictví, vyřizovat agendu spojenou s registrací nových členů a změnami členské základny obecně, starat o se o aktualizaci internetové prezentace, o režijní materiál atd.).

Tak bych mohl pokračovat, vyjmenovat ještě řadu věcí z letošní agendy svazu, ale zároveň se také zeptat. Je to jen letos za zhruba prvních 9 měsíců malý objem činnosti? Omezuje se činnost převážně na záležitosti v Bruselu? V žádném případě! A to vše se realizuje bez toho, že by svaz platil jakékoliv zaměstnance nebo funkcionáře. I pracovnice sekretariátu je placena smluvní společností AUTOSERVIS AKADEMIE. Víc za stávajících podmínek podle mého názoru dělat nejde nebo by se do praktické činnosti muselo zapojit více osob, případně svazem placený personál. Jenomže na zaměstnance nemáme prostředky. Víc šetřit asi také nelze a dál to zřejmě netřeba komentovat.

Stejně tak jako asi nestojí za komentář, promiňte mi prosím, bláboly, které jsem zaznamenal kdesi na internetu. Asi v tom smyslu, že SAČR toho dělá málo a přitom například německý svaz ZDK organizuje něco tak přínosného jako je Licht-test, tedy akce, kdy autoservisy nabízejí zákazníkům na podzim seřízení světlometů zdarma.

Ať si onen kritik, a podotýkám, že nešlo o člena svazu, příště alespoň vybere jiné téma, protože dlouholetí členové svazu vědí, že SAČR stejnou akci po několik let organizoval také. Vydávali jsme k tomu samolepky k vylepení ve vozidle, drželi po dobu akce na svazu trvalý dispečink, aby se zákazníci mohli informovat, které autoservisy jsou do akce zapojeny, v nejrozšířenějších novinách jsme zveřejnili reklamu na tyto akce se seznamem zapojených autoservisů, uzavřeli dohodu s generálním ředitelem Osramu o participaci na těchto akcích atd.

Jak to celé probíhalo a dopadlo? První rok se nám podařilo do této akce zapojit, tuším, nějakých sto autoservisů autorizovaných i nezávislých. Pracovníci Osramu rozvezli do těchto servisů žárovky a akce poměrně zdárně proběhla. Jenomže už tehdy se ozvaly první členské autoservisy s tím, že jim to žádný praktický efekt nepřináší a ani to do jejich servisů nepřivedlo nové zákazníky. Měly pravdu.
Další rok už byl zájem ze strany autoservisů značně menší. Navíc tato akce kolidovala s jinými, které organizovali kupříkladu výrobci a importéři. Slíbil jsem zúčastněným autoservisům, že jim alespoň zdarma provedeme kontrolu přesnosti a kalibraci regloskopů. To mně původně přislíbila Dekra, ale pak to nějak nešlo a musela to operativně udělat měrová služba firmy UNIVER. Osram si stěžoval, že tyto akce nesplnily jeho představy a žárovky si musí z autoservisů odvážet zpátky. Zkrátím to. O tuto akci nebyl žádný velký zájem ze strany autoservisů, ale hlavně ani zákazníků. V tichosti jsme rozhodli, že ji alespoň na nějaký čas už pořádat nebudeme.

Tak taková je, dámy a pánové, realita. Stejně jako okolnost, že na invektivity podobného druhu jsem reagoval jako člen svazu i osobně opravdu naposled.

C. K vybraným tématům obchodu a opravárenství motorových vozidel
Velmi se omlouvám, ale omezím se jen na pár poznámek.

Současná situace v oboru obchodu a opravárenství motorových vozidel v České republice reflektuje všeobecnou hospodářskou a ekonomickou stagnaci či mírný pokles a to se všemi průvodními jevy. Šetří většina našich zákazníků – firmy, leasingové i pojišťovací společnosti a šetří také běžní motoristé. O krizi, tedy o skutečně hlubokou krizi, se ovšem nejedná, řekněme v globálu u nás o recesi. Prostě svých v úvozovkách sedm tučných let máme za sebou a nabízí se otázka, zda současná situace není bližší tomu, co bychom nazvali jakýmsi normálem, než byla třeba léta devadesátá s hektickým rozvojem a přinejmenším i první polovina uplynulého desetiletí.

Prosím smiřme se s tím, že svět už prostě nikdy nebude úplně stejný jako před krizí. Ale i teď by leccos mohlo být jinak, pokud by se ovšem masmédia nepředháněla v šíření špatných a ještě horších zpráv a politici tomu svým jednáním v zásadě nenahrávali. Co pozitivního v businessu a podnikání můžeme čekat, když je veřejnost doslova válcována lavinou problémů, katastrof a pesimismu? To má větší či menší, nicméně negativní dopad vlastně na každého z nás.

Samozřejmě nechci tvrdit, že by Česko byla růžová zahrada a že se prodejci a opraváři silničních vozidel nemusejí potýkat s mnoha problémy. Nejde však jen o Českou republiku.

Kupříkladu podle poslední studie poradenské společnosti Roland Berger má každý pátý obchodník s automobily v Evropě finanční těžkosti. V Bruselu na zasedání Generálního direktoriátu CECRA převládal názor, že v příštím roce bude mít v EU vážnější finanční problémy asi 20% obchodníků.

V různých zemích je situace poněkud odlišná, ale problémy se spíše stagnujícím trhem, s nízkými maržemi z prodeje nových vozů, s někdy až nepochopitelnou slevománií, se silně konkurenčním prostředím, s malou ziskovostí, s problémy ve vztahu výrobce či importér a smluvní dealer atd. se obecně nezlepšují. Opak je často pravdou.

Je třeba důrazně apelovat i na výrobce a importéry, aby toto podle možností brali do úvahy a jednali s dealery jako s nejváženějšími zákazníky, protože bez autorizovaných obchodníků a servisů se prozatím neobejdou. V časech ekonomických trablí nelze neúměrně navyšovat různé prodejní nebo servisní standardy apod.

Jedním z hlavním problémů je současná nadprodukce automobilů. Nadbytečné kapacity v Evropě se odhadují na nejméně 20%, ve Francii a v Itálii ještě větší. V potížích jsou zejména Opel, Peugeot, Citroen i Fiat. Renomovaná ratingová agentura Standard & Poor například uvedla, že v západní Evropě se může teprve až v roce 2018 prodávat tolik aut jako v předkrizovém roce 2007. Optimističtější prognózy hovoří o roce 2014 nebo 2015.

Skoro stejný problém jako nadprodukce automobilů je zjevně kupříkladu třeba příliš mnoho autorizovaných obchodníků v určitém omezeném regionu. My i výrobci a importéři vozidel bychom spolu měli začít bez předsudků a věcně hovořit o novém, budoucím obchodním modelu. Věřím, že si obě strany uvědomují, že ve stávajícím stylu by to asi dlouho nešlo. To vše a mnoho dalšího je ovšem možné probírat, řekněme, na takto zaměřeném semináři, ne dnes. Seminář je v přípravě a pravděpodobně se uskuteční v kongresovém centru ALDIS v Hradci Králové.

31.května 2013 skončí platnost stávající blokové výjimky č. 1400/2002, tedy i její části týkající se prodeje. V této souvislosti jsme dlouho čekali na další oficiální vysvětlení Evropské komise formou otázek a odpovědí. 27.srpna 2012 byl tento materiál v Bruselu zveřejněn a dlužno dodat, Evropská komise se tím moc nevyznamenala. Je tam řada upřesňujících ustanovení, ta budou podrobně probrána na zmíněném plánovaném odborném semináři pod patronaci SAČR, ale žádné převratné novum.
Od 1.června 2013 bude pro prodej nových automobilů i motocyklů platit "Nařízení Komise (EU) č. 330/2010", tedy tzv. obecná či všeobecná bloková výjimka. Ta se vztahuje na celou škálu produktů, od tzv. bílé techniky, přes automobily, motocykly až po prodejce hamburgerů. Co tato obecná bloková výjimka přinese, o tom jsem vás již několikrát informoval. Takže jen stručná rekapitulace:
– Výrobce či importér může autorizovanému obchodníkovi zakázat prodej dalších značek. Takový požadavek by ale výrobce mohl uplatňovat nejdéle po dobu 5 let. Pak by si jeho autorizovaný obchodník mohl přibrat další značku.
– Výrobce vozidel může navíc požadovat na svém autorizovaném obchodníkovi, aby od něho nebo od jiného autorizovaného obchodníka z dané sítě odebíral až 80 % z celkového ročního nákupu nových vozidel. Vše uvedené však platí jen tehdy, pokud výrobce a jeho autorizovaný obchodník nemají podíl na relevantním trhu vyšší než 30%. Pro přesnost dodávám, že tato 30%-hranice není ale absolutní tabu.
– Obecná bloková výjimka neobsahuje ustanovení o výpovědních lhůtách, tak jako tomu je nyní, ani žádnou povinnost výrobce či importéra výpověď zdůvodňovat.
– Obecná bloková výjimka už neobsahuje právo na zřízení prodejní pobočky nebo vyskladňovacího místa bez souhlasu výrobce/importéra, neobsahuje právo na převod smlouvy v rámci stávající značkové distribuční sítě a neobsahuje právo na možnost arbitráže nezávislým soudcem.

Nic se ovšem nemění na možnosti tzv. paralelního obchodu. Zákazníci tedy mohou nadále nakupovat motorová vozidla kdekoliv v členských státech EU, autorizovaní obchodníci mohou prodávat vozidla autorizovaným prodejců dané značky kdekoliv v EU.
To vše bude platit, pokud ještě nedojde do konce příštího května k další změně. Takovou možnost si Evropská komise vyhradila. Všechny svazy sdružené v bruselské asociaci CECRA se intenzivně snaží o zachování některých stávajících ustanovení a o prosazení některých dalších.

Trváme zejména na zachování víceznačkovosti, alespoň dvouleté výpovědi a také kromě jiného na ochraně investic vyplývajících z nařízení výrobce nebo importéra, respektive jejich uhrazení v případě vypovězení dealerské smlouvy. V Rakousku se to už povedlo. Jako nepřijatelné považujeme kupříkladu také sankcionování za nesplnění nereálných prodejních cílů, přenášení některých obchodních rizik pouze na dealery apod. Je snaha vyřešit to, mimo jiné, kupříkladu novelou Směrnice Rady 86/653/EHS o obchodních zástupcích. O aktuálním dění budete informováni.

Pokud jde o nezávislé autoopravny, Evropská komise nadále jednoznačně prosazuje volný přístup těchto opraven k technickým informacím, včetně přístupu do elektronických servisních knížek. Připomínám, že se jedná o přístup ke všem technickým informacím, které nezávislé autoopravny potřebují. Existuje jen málo výjimek, kdy výrobce sice nemůže informace odepřít, ale může požadovat v souvislosti s přístupem k některým bezpečnostně závažným informacím, aby pracovník nezávislé autoopravny absolvoval školení o daném systému. Uváděný příklad – moderní vysokonapěťové systémy apod.

Ačkoliv stále ještě není vše s přístupem k informacím bez komplikací, bude tato záležitost zřejmě v dohledné době dořešena. Pokud by se tak u některých výrobců vozidel nestalo, EK přistoupí k sankcím. Bez odpovídajícího přístupu k technickým informacím by sektor nezávislých autoservisů nejenom nemohl vůbec konkurovat autorizovaným autoservisům, ale byla by ohrožena jeho existence obecně. To je pro Evropskou komisi, ale i pro náš svaz zcela nepřijatelné. Existence nezávislých autoservisů je z mnoha důvodů žádoucí. Kvalitní nezávislé autoservisy mají bezesporu dobrou perspektivu.

A co česká legislativa? Návrh novely zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, sice přináší kromě jiného některé změny v provozování stanic technické kontroly a stanic měření emisí, v registraci vozidel, v přidělování registračních značek i schvalování vozidel, nicméně o nic převratného nejde.

Od 1.ledna 2014 začne platit nový občanský zákoník. Tedy už za rok. To je zásadní právní dokument a autoservisy ho musí rámcově znát. SAČR k novému občanskému zákoníku připraví seminář.

Další záležitost ke krátké zmínce – nový chladicí prostředek do klimatizací. Klimatizace osobních automobilů typově schválených v EU po 1.lednu 2011 mají mít chladivo s potenciálem globálního oteplování nižším než 150. Automobilový průmysl se předčasem dohodnul, že novým chladicím prostředkem bude R-1234yf, tedy 2,3,3,3-tetrafluorpropen, vyvinutý a vyráběný koncerny Honeywell a DuPont. V některých modelech nových vozů se toto chladivo skutečně už objevilo (např. Mercedes-Benz třídy B, Mazda CX-5), jenomže další rozšíření narazilo na nedostatek nového chladiva.

Japonská produkce byla postižena záplavami a i tak nestačí, nově vybudované čínské závody měly problémy s povolením čínských úřadů. Koncem dubna připustila Evropská komise prodloužení lhůty do konce roku 2012 a i do modelů s novým chladivem se opět vrátilo stávající R134a. Navíc zhruba před měsícem oznámil koncern Daimler, že z jím provedených zkoušek vyplývá, že nové chladivo je nebezpečné, snadno vznítitelné, což se neslučuje s vysokými bezpečnostními standardy pro vozy Mercedes-Benz i smart. A že toto nové chladivo používat nebude a poohlíží se po bezpečnější alternativě.

Suma sumarum – dost chladiva bude z Číny a z Japonska už asi koncem roku, ale nebude nijak levné. Počítá se s cenou zhruba 60,- Euro, tedy asi 1.500,- Kč za 1 kg. V klimatizacích osobních vozů bude náplň cca 500-600 g. Pokud vím, tak koncern Volkswagen plánuje větší použití nového chladiva spíš až v roce 2014, někdy ve 20 kalendářním týdnu pro Audi TT, B8, a to ještě pro vozy v Evropské unii. Takže uvidíme, jak to nakonec vše dopadne.

K další aktuální novince jen telegraficky. Všechny automobily s homologací po 1.listopadu 2012 musí být vybavené systémem kontroly tlaku v pneumatikách (anglická zkratka TPMS). Od 1.listopadu 2014 musí tento systém mít všechny nově prodávané automobily. Pro autoservisy, ale hlavně pro pneuservisy, u nich to bude znamenat značné novum, to znamená mít k dispozici minimálně tester systémů kontroly tlaku v pneumatikách (nejlépe univerzální), a pozor, také speciální momentový klíč na montáž snímačů. Problém to ale nebude – pokud vím, třeba firma UNIVER už má vše připravené v nabídce.

S jistými rozpaky sledujeme a hodnotíme připravovaný nástup internetu do automobilů. Proč? Jen maličko naznačím. Určité obavy jsou ze ztráty pozice obchodníků jako prvních a nejdůležitějších kontaktních partnerů zákazníků. Nemalou část této výhody by mohli díky informačním a komunikačním systémům v automobilu převzít přímo výrobci či jejich importéři a v mnoha věcech oslovovat přímo naše zákazníky.

Dopad Car-IT na obchod a servis automobilů musíme pečlivě sledovat. Povinné zavedení automatického tísňového volání eCall můžeme u nových osobních a lehkých užitkových automobilů očekávat od roku 2015. To však neplatí pro tzv. "černé skříňky", známé kupříkladu z dopravních letadel. Evropská komise oznámila, že s "černými skříňkami" se nepočítá.

Ačkoliv to je provázené mnoha otazníky, mnohá očekávání a prognózy se nenaplňují, stále víc se budou muset servisy zabývat i hybridními automobily a elektromobily. I to je velké téma, ale pro jinou příležitost. Masovější využívání tzv. alternativních pohonných agregátů by logicky mělo velký dopad na automobilový průmysl, obchod s automobily a jejich servis nevyjímaje. Prozatím to ale není na pořadu dne.

Dlouhodobý výhled autobranže je navzdory všem trablím poměrně dobrý, i když zásadní zlepšení lze u nás očekávat asi až v roce 2014 nebo 2015. Je třeba si uvědomit, že mobilita lidí i materiálů je a zůstane v naší společnosti důležitá, řekl bych nezbytná, a na tom nic nezmění okolnost, jaká forma pohonu vozidel se nakonec prosadí.

D. Úkoly SAČR a případné sféry zájmu ve volebním období do roku 2015
Než se na závěr mého vystoupení pokusím formulovat to podstatné v budoucí činnost svazu, dovolte mi ještě poznámku o dvou záležitostech.

První je již avizovaná zmínka o připravovaném "Rozhodčím a mediačním institutu AutoSAP/SDA/SAČR". Jeho úlohou je řešit mimosoudní cestou případné spory mezi výrobci motorových vozidel nebo jejich dovozci/importéry na straně jedné, a jejich autorizovanými obchodníky a autorizovanými servisy (smluvními dealery) na straně druhé a to prostřednictvím rozhodčích a mediačních řízení.

Všichni uvedení by měli být zainteresovaní na vztazích, které vyvolávají jen minimum sporů a pokud už by k takovým sporů došlo, aby se dali řešit mimosoudně. Nejlépe smírem, ale v každém případě na základě skutečně objektivního rozhodčího řízení.
Podaří-li se nám do konce tohoto roku tento institut zrealizovat, považuji to v intencích žádoucí spolupráce mezi výrobci a importéry vozidel a autorizovanými obchodníky a servisy za cosi pozoruhodného a to i v kontextu Evropské unie.

Pokud jde obecně o vztahy výrobců a importérů na straně jedné a jejich dealerů na straně druhé, samozřejmě v řadě věcí mají naprosto odlišné zájmy a logicky si je i prosazují. Tak tomu bylo, je a bude. Přesto jsme svým způsobem tzv. " na jedné společné lodi". Obě strany, jakkoli střety zájmů jsou nevyhnutelné, by se vždy měly navzájem respektovat. Vztahy výrobců a importérů a dealerů by měla charakterizovat ne konfrontace, ale kooperace.

Teď k oné druhé avizované záležitosti. V dalším volebním období bychom mohli uvažovat i o mnoha jiných sférách zájmu. Dosud zcela nových. Uvedu jen jeden možný příklad.

V červenci tohoto roku zveřejnila Evropská komise návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES. Srozumitelněji řečeno, Evropská komise by chtěla, aby zhruba v roce 2015 byly technické prohlídky vozidel v celé Evropské unii harmonizovány, aby se ve všech členských státek EU prováděly podle jakéhosi jednotného metru.

A tady se nabízí otázka. Co kdyby při této příležitosti a do uvedené doby, shodou okolností jde i o následující volební období svazu, přišel svaz s návrhem, aby se u nás povinné technické prohlídky neprováděly výhradně v síti stanic technické kontroly (STK), ale také ve vybraných autorizovaných autoservisech?

Nyní u nás máme v dané oblasti z větší části tzv. duální systém. Autoopravny opravují, stanice technických kontrol kontrolují. Proč by předepsané technické kontroly nemohly provádět i autoservisy? To neznamená, že by tu stanice technické kontroly nebyly i nadále. Samozřejmě ano. Jen majitelé vozidel si by mohli zvolit alternativu, že chtějí, aby jim předepsanou technickou prohlídku provedl k tomu zmocněný či autorizovaný autoservis. Přímo takový autoservis. Uvažujme nahlas.

– Mnohé autoservisy tak jako tak u řady zakázek provádějí nejprve technickou kontrolu vozidla a na jejím základě následné opravy. Nebo takovou kontrolu realizují po provedené opravě. Vlastník vozidla to v autoservisu zaplatí, ale následně musí vozidlo kontrolu znovu absolvovat na lince STK. A majitel vozu to zase zaplatí.
– Autoservisy většinou mají stejně kvalitní technologické vybavení jako STK nebo mnohdy lepší, mají stejně kvalitní diagnostickou a měřicí techniku jako STK nebo značně lepší, autoservisy mají navíc některé přístroje pro objektivní kontrolu technického stavu vozidel, které STK nemají vůbec. Stačí jako příklad uvést kontrolu geometrie kol, kterou na linkách STK lze provádět jen ve velmi omezeném rozsahu. Přístroje a měřicí zařízení jsou v autoservisech (zejména ve většině autorizovaných) pravidelně kontrolovány a kalibrovány měrovou službou, často stejnou jako v STK. Kdo má z technického hlediska lepší vybavení pro skutečně plnohodnotnou kontrolu technického stavu vozidla, klasická STK nebo dobře vybavený autoservis?
– Pokud budou v celé Evropské unii platit pro technické prohlídky stejné předpisy, stejné noty, tak si lze představit, že se tyto harmonizované prohlídky budou provádět jak ve stanicích technické kontroly, tak v k tomu účelu autorizovaných/certifikovaných autoservisech. V autoservisech, které budou mít předepsané vybavení, předepsaným způsobem vyškoleného technika na úrovni technika STK a pochopitelně i vše další nezbytné z hlediska požadavků zákonodárce.
– Pokud už mnohé autoservisy provádí zákonem předepsané měření emisí, tedy část státního dozoru nad technickým stavem motorových vozidel, proč by nemohly provádět i zbývající část technické prohlídky?
– Ostatně předepsané, povinné technické prohlídky se ve všech zemích EU neomezují jen na sítě STK. Například v Rakousku, v Itálii, v Belgii, v Nizozemí a ve Velké Británii provádí tyto povinné prohlídky i pověřené autoservisy. V Německu, kde až dosud platil striktně duální systém, tedy jako je tomu u nás, se už naplno rozeběhla iniciativa autoservisů a řady zemských svazů, aby napříště mohly povinné technické prohlídky provádět i autorizované autoservisy. Pochopitelně jde jen o povinné technické prohlídky běžných, sériových vozidel. Všechny speciální kontroly by i nadále prováděly stanice technické kontroly.
– A je tu i další argument. Evropská komise ve zmíněném návrhu uvažuje se změnou periodicity kontrol. Tedy nejpozději po 4 letech po prvním uvedení vozidla do provozu, potom nejpozději po 2 letech a poté od stáří 7 roků už nejméně každý rok. Nejméně jednou za rok rovněž od počtu ujetých kilometrů nad 160.000 kilometrů. To znamená, že počet kontrol celkového stavu motorových vozidel při jeho průměrném stáří u nás by se značně navýšil a i to je prostor pro alternativu provádění těchto kontrol v pověřených autoservisech.
– Místopředseda Evropské komise a komisař pro dopravu Siim Kallas prohlásil, že možnost provádět povinné technické prohlídky vozidel musí mít pod státním dozorem i privátní poskytovatelé, tedy i autoservisy. Jakékoliv omezení konkurence v této oblasti by zřejmě v intencích připravované legislativy EU postrádalo objektivní argumenty.

Pokud to schválí správní rada svazu, a hlavně pokud české autoservisy projeví o takovou možnost zájem, mohl by se SAČR ve věci provádění zákonných technických prohlídek v pověřených autoservisech významně angažovat. Jsem zcela přesvědčen, že nemalý počet českých autoservisů by už dnes dokázal provádět předepsané technické prohlídky na požadované úrovni a to po všech stránkách. Pochopitelně pod skutečně fungujícím dozorem.

Byla by to samozřejmě velká změna, úplné novum v činnosti a kompetencích příslušných autoservisů. Rozhodně však nejde o nějaké vytlačování STK z daného segmentu kontrolní činnosti, ani o nějakou revoluční změnu principiálního statutu quo. Spíše o jeho další vývoj a další alternativu pro zákazníky.

Berte to prosím ale jen jako určitý námět k zamyšlení a případně i k diskuzi. Nic víc, ale také nic míň!

Na úplný závěr bych velmi stručně formuloval budoucí politiku a činnost svazu zhruba v 5 bodech:

1. Svaz prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR) je a zůstane i nadále profesní asociací, která je v ČR dlouhodobě etablovaná a respektovaná, má poměrně široké spektrum činnosti, velmi dobré vztahy s partnerskými sdruženími v tuzemsku i v zahraničí, je členem Hospodářské komory ČR a má stálé zastoupení v Evropské radě pro obchod a opravy motorových vozidel (CECRA) se sídlem v Bruselu.

2. SAČR se bude muset v nejbližší době stále orientovat hlavně na prosazování požadavků a obhajobu zájmu svých členů, především autorizovaných prodejců a servisů a nezávislých autoservisů, které mají obecnou povahu a svým způsobem se dotýkají všech nebo velké části členů. Svaz však zřejmě nebude mít v dohledném časovém horizontu tolik prostředků a takový profesionální aparát, aby se mohl přímo angažovat v individuálních záležitostech jednotlivých členů, tedy kromě stálé a operativní poradenské služby a závažných výjimek. Není to ostatně jeho hlavním posláním.

3. Je naprosto zásadn&iacut