Zpravodajská relace, odvysílaná nedávno televizí ČT 1 na téma certifikovaných oprav vozidel po dopravních nehodách, vyvolala v autoopravárenské branži poměrně značnou reakci. Přinášíme rozhovor, který vyšel v posledním vydání časopisu AMP servisu s Ing. Josefem Lhotákem, prezidentem SAČR.

Dne 8. února 2019 odvysílala ČT 1 v hlavních večerních zprávách i relaci o certifikovaných opravách vozidel po dopravních nehodách, resp. také o jednání Svazu dovozců automobilů s ministerstvem dopravy na dané téma. V průvodním komentáři bylo uvedeno, že by certifikované opravy měly zabránit, aby se do provozu dostala i auta, která jsou po závažných haváriích neodborně opravená, přičemž toto neodhalí ani mimořádná kontrola na STK. Proto by takové opravy mohly provádět jen certifikované autoservisy.

Průběh opravy by autoservisy zdokumentovaly a uložily do informačního systému. STK by si v něm ověřily, zda a kým byla oprava provedená.

Jak se k tomu staví Svaz prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR)?

Lhoták: „Obecně by to zřejmě bylo smysluplné, racionální a za určitých podmínek by to SAČR akceptoval a podpořil. To bez ohledu na okolnost, že by tím Česká republika zároveň účinně naplnila příslušnou část Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES.

Jinak ovšem žádná zcela zásadní novinka to však není. Ani pro náš svaz. K tomu jen pár faktů. Správní rada SAČR byla o této věci průběžně informovaná našimi partnery ze slovenského Cechu predajcov a autoservisov SR. Projednávali jsme to už takřka před rokem. Tehdy totiž slovenští partneři byli v závěrečné fázi přípravy obdobného systému, tedy před jeho schválením parlamentem a začleněním do slovenského zákona o provozu vozidel v silniční dopravě.Neřeknu žádné tajemství, ale čekali jsme, jak bude nebo nebude certifikace autoservisů pro danou činnost zakotvena ve slovenské právní úpravě, a také na detailnější informace, jaké hlavní problémy museli na Slovensku řešit, abychom se jich už při zahájení jednání případně vyvarovali.

Jeden z bodů posledního společného zasedání správní rady a dozorčí komise SAČR koncem listopadu 2018 se týkal právě této záležitosti.Takže zmíněné televizní zpravodajství, kde zazněla i informace o jednání Svazu dovozců automobilů (SDA) o předmětných certifikovaných opravách s ministerstvem dopravy, tuto záležitost medializovalo a pochopitelně vyvolalo reakci autorizovaných / značkových autoservisů, nezávislých autoopraven, ale také distributorů náhradních dílů / aftermarketu atd. A některá následná jednání. Žádnou „senzaci“ v tom ale nevidím.“

Hovořil jste o Slovensku, kde se certifikovaná místa pro opravy vozidel po nehodách dostala přímo do zákona. O který se jedná?

Lhoták: „Jde o v minulém roce schválený zákon č. 106 o prevádzke vozidiel v cestnej premávke a o zmene a doplnení niektorých zákonov. Výňatek z tohoto zákona můžete k rozhovoru připojit. Je z něho patrné, že na Slovensku je nositelem certifikace, uděluje ji, Cech predajcov a autoservisov SR, tedy slovenský „SAČR“. Platnost je datována od 1. 1. 2020. Jen připomínám, že SAČR je také nezávislým celostátním profesním sdružením a je rovněž řádným členem Evropské rady / asociace pro prodej a opravy motorových vozidel (CECRA) se sídlem v Bruselu.“

Jaké reakce ze strany autoservisů jste zaznamenal?

Lhoták: „Jen telegraficky. Představitelé autorizovaných / značkových autoservisů, ačkoliv nejsou principiálně proti zmíněné certifikaci, rozhodně odmítají jakési blíže nespecifikované nové certifikace ze strany výrobců nebo dovozců automobilů. Považují to, často pod vlivem nových, tvrdých dealerských smluv, jen za další diktát a další výdaje s tím spojené. Nezávislé autoservisy mají obavu, aby pod taktovkou dovozců nedošlo při certifikaci k výrazné preferenci značkových autoservisů. Distributoři autodílů se pozastavují nad okolností, že by certifikace realizovaná podle představ dovozců automobilů, mohla vést k požadavku na používání výhradně jen originálních dílů z jejich odbytových kanálů.“

Co by vlastně spadalo pod pojem certifikované opravy?

Lhoták: „To samozřejmě musí být předmětem konkrétního jednání. Určitě jde o opravy vozidel po dopravních nehodách spojených se závažnějším poškozením takových vozidel. Tedy o určité části karosérií, o zavěšení kol, řízení, brzdy, airbagy. Do úvahy přicházejí zejména modernější generace automobilů, kde už, lapidárně vyjádřeno, autokarosář jen s „céóčkem“ a ručním karosářským nářadím nevystačí. Respektive, s prominutím, fušer možná ano, ale o odbornou opravu podle předpisu výrobce vozidla jít nemůže. O možných následcích raději pomlčet.“ 

Jaké má při eventuálním zavedení certifikace SAČR požadavky?

Lhoták: A priori žádné mimořádné požadavky. To vše by se upřesnilo až při případném jednání. Jen rámcově uvedu:

• skutečně odborné stanovení požadavků na certifikované autoopravny z hlediska technologického vybavení, dokumentace a kvalifikace personálu na základě předpisů výrobců vozidel (ovšem nic víc, než je skutečně zapotřebí pro kvalitní opravy klíčových skupin vozidel, což jsou, jak už jsem řekl, zejména příslušné části karosérie, zavěšení kol, brzdy, řízení, airbagy atd., tedy o typická závažná poškození po těžších dopravních nehodách),
• nastavení certifikace tak, aby nedošlo k diskriminaci žádné skupiny autoopraven, tedy udělení certifikace při splnění jasně definovaných požadavků bez ohledu na to, zda se jedná o autorizovaný / značkový autoservis nebo o nezávislou autoopravnu,
• vyloučení jakéhokoli omezení při daných opravách ve smyslu používání jen originálních dílů z distribučních kanálů výrobců / importérů vozidel, ale možnost aplikace kvalitativně srovnatelných dílů z nezávislého aftermarketu,
• proces samotné certifikace by měl představovat pro autoopravny, které budou chtít zmíněné certifikované opravy provádět, co nejmenší administrativně-byrokratickou zátěž a také jen přijatelný finanční náklad nebo by certifikace byla spojená jen s minimálním poplatkem (SAČR by mohl předložit možnost takového řešení, aniž by se přitom audit a udělení certifikátu stalo jen formální záležitostí, což by samozřejmě nemělo smysl a náš svaz by to odmítnul),
• zásada, že touto certifikací v České republice nebudou pověřeni například dovozci automobilů (nejsou asociací autoopravářů a už vůbec nereprezentují sféru nezávislých autoopraven, i když participace dovozců automobilů na případném systému je jinak žádoucí a nezbytná), ani žádné nadnárodní expertní organizace, protože si to nepříliš náročné podmínky certifikace nevyžadují, protože tyto organizace nepůsobí přímo v praktickém autoopravárenství, nebyla by také zajištěna jejich absolutní nestrannost, a hlavně audity a certifikace by byly jistě předmětem jejich výdělečné činnosti, a tudíž zřejmě pro autoopravny zbytečně nákladné.

Takže byste preferovali slovenský model, kde certifikaci uděluje nezávislý celostátní svaz, resp. cech …?

Lhoták: „SAČR vůbec netrvá na „slovenském modelu“. To pro nás opravdu není priorita. Pokud by však všechny zainteresované subjekty, včetně ministerstva dopravy, uznali, že slovenskou legislativu by bylo dobré v nějaké podobě následovat a SAČR by měl mít v systému konkrétní významnou funkci, pak jsme připraveni.“

Probíhají v současnosti ze strany SAČR v této věci nějaká jednání nebo jiné aktivity?

Lhoták: „Ano. SAČR se v této záležitosti stále angažuje. Musím se ale omluvit, že toto nebudu podrobněji komentovat. Nedělám to nikdy. To není nic pro média. V určité fázi budou informováni nejdříve členové našeho svazu.“

To lze pochopit. Dotaz směřoval na to, zda jednáte například s jinými svazy, s ministerstvem dopravy apod.?

Lhoták: „Omezím se na konstatování, že taková jednání probíhají. SAČR rovněž adresoval dopis se stanoviskem svazu ministrovi dopravy Ing. Danu Ťokovi. Mimo jiné navrhujeme, aby ministerstvo dopravy iniciovalo vznik pracovní skupiny pro posouzení všech relevantních aspektů pro případný systém certifikovaných autoopraven. Jen žádný příliš početný tým, protože to zpravidla nevede ke konkrétnímu konsensu. Tedy o zástupce zainteresovaných sdružení – SAČR, SDA, SISA – a o zástupce asociace pojišťoven a Policie ČR.“