Od 1. listopadu 2012 budou muset být všechny pneumatiky prodávané v Evropě označeny štítkem s informacemi o 3 základních vlastnostech pneumatiky.

Dvě se týkají životního prostředí (energetická náročnost a hlučnost) a třetí pak bezpečnosti silničního provozu. Nové nařízení Evropské unie proto vyžaduje, aby každá prodaná pneumatika měla standardní štítek s uvedením valivého odporu (viz detailní vysvětlení níže), externí hladiny hluku a brzdné vzdálenosti na mokrém povrchu (přilnavost za mokra). Toto nařízení má dva hlavní cíle:- poskytnout zákazníkům objektivní informace o vlastnostech pneumatik, o kterých nemá veřejnost vždy povědomí. – pomoci zlepšit výkon pneumatik právě zveřejněním těchto informací. Tato široce pojatá iniciativa, kterou Michelin podporuje, nabídne zákazníkům způsoby, jak lépe pochopit skutečnou bezpečnost a dopad pneumatik na životní prostředí jak pro ně samotné, tak pro společnost obecně. Nařízení je mimořádně významné také proto, že je to vůbec poprvé, kdy jsou na pneumatikách zobrazeny informace, které se týkají jejich energetické náročnosti. Štítek bude vypadat jako ten, na který jsou již zákazníci zvyklí ze svých domácností a spotřebičů. Bude zobrazovat hodnocení pneumatiky prostřednictvím tří parametrů:- Valivý odpor, který vyjadřuje dopad na spotřebu paliva a tím také na emise oxidu uhlíků – klasifikace od A do G. – Přilnavost k povrchu za mokra, měřeno brzdnou vzdáleností na mokrém povrchu – klasifikace od A do G. – Externí hlučnost – měřeno v decibelech (dB). Od 1. listopadu 2012 musí být tento nový evropský štítek připevněn na všechny pneumatiky určené pro osobní vozidla, lehké užitkové nákladní vozy a těžké nákladní vody vyrobené po 1. červenci 2012, a musí se objevit ve standardizované podobě jak na tištěných, tak na online technických propagačních materiálech. Stejná informace se musí objevit na nebo spolu s fakturou či účtem, díky čemuž mohou koncoví zákazníci lépe porozumět pneumatikám a porovnávat je na základě těchto tří ukazatelů. Bližší pohled na tři kritéria hodnocení evropského štítkování 1.kritérium: Energetická náročnost Valivý odpor Při každém otočení kola se pneumatika při kontaktu s povrchem vozovky deformuje pod tíhou nákladu. Díky tomu se materiály, ze kterých je vyrobena, zahřívají. Snížení této teploty znamená menší spotřebu paliva a tím také snížení vypouštěnch skleníkových plynů. Síla, která brání vozidlu v pohybu dopředu, se nazývá „valivý odpor“. Měří se množstvím energie, která je spotřebována na ujetí dané vzdálenosti. Pro překonání valivého odporu spotřebují pneumatiky kolem 20% z celkové spotřeby paliva. Jinými slovy to znamená, že jedna z pěti spotřebovaných nádrží je spotřebována právě pneumatikami. Snížení spotřeby paliva proto pomáhá výrazně zlepšit energetickou náročnost silniční dopravy, a tím také emise oxidu uhlíku do ovzduší a účet motoristů za palivo. Hodnocení pneumatiky je měřeno pomocí testovacího přístroje, které určí koeficient valivého odporu. Je třeba mít na paměti, že každý litr spáleného benzínu uvolní do ovzduší 2,3 kg oxidu uhličitého a každý litr dieselové paliva pak 2.65 kg. Vyjádření energetické náročnosti pneumatik Energetická náročnost se vyjadřuje prostřednictvím koeficientu spočítaného vydělením valivého odporu měřeného přístrojem nákladem, který pneumatika při testu nesla. Na novém štítku bude vyobrazena prostřednictvím písmena na barevné škále podobné té, která se používá v domácnostech nebo u nových vozidel podle standardních piktogramů definovaných Evropskou unií.7 tříd je zastoupeno řadou od A (nejúčinnější) až po G (nejméně účinná). Rozdíl mezi nimi znamená, že u daného vozidla, které je plně vybaveno pneumatikami třídy A, se sníží spotřeba paliva (a tím také emise uhlíku uvolněné do ovzduší) až o 7,5 % v porovnání s vozidlem vybaveným pneumatikami třídy G. Standardy tříd energetické účinnosti jsou velmi přísné, zejména v případě menších pneumatik. Nabízí se tak velký potenciál pro vylepšování všech výrobních pneumatikových řad pneumatik. 2.kritérium: Přilnavost za mokra Brzdná vzdálenost na mokrém povrchu Brzdná vzdálenost se měří standardním způsobem, kdy se porovnává hodnocená pneumatika se standardní referenční. Poměr mezi dvěma vzdálenostmi (testovaná pneumatika/ referenční pneumatika) určuje třídu přilnavosti pneumatiky na mokrém povrchu, která je uvedena na štítku. Stejně jako valivý odpor, i přilnavost pneumatiky za mokra je vyjadřována v několika třídách, od A – nejlepší až po G – nejhorší. Zatímco výsledky se mohou lišit v závislosti na vozidle a skutečných povětrnostních podmínkách, rozdíl mezi třídami znamená, že brzdná vzdálenost vozidla plně vybaveného pneumatikami třídy A může být až o 30% kratší než u vozidla vybaveného pneumatikami třídy G. To odpovídá ve skutečnosti rozdílu až 18 metrů při zastavení z 80 km/hod. na nulu. Jde nicméně samozřejmě více o podstatu bezpečnosti než o vlastnost pneumatiky jako takovou. Strategie Michelinu je zacílena na navrhovaní a výrobu takových pneumatik, které jsou vždy bezpečné, a to jak na suchém, tak mokrém povrchu, v zatáčkách, ale i na rovině. 3.kritérium: Venkovní valivá hlučnost Protože se pneumatika významně podílí na hluku vznikajícím při dopravě, nový štítek zobrazuje úroveň vnější valivé hlučnosti namísto hluku, který motorista vnímá uvnitř vozidla. Naměřená hodnota je uváděna v decibelech (dB) a je zobrazena jednou, dvěma nebo třemi černými vlnami podle úrovně hluku v závislosti na vztahu hlukové hladiny k evropskému standardu. Tři vlny znamenají, že pneumatika odpovídá současným limitům, dvě, že je o 3dB1pod současným limitem nebo že je dvakrát tišší než nařizuje standard a jedna vlna znamená, že je pneumatika o 6dB1 pod současným limitem nebo je čtyřikrát tišší než je nařízená úroveň. Testovací metody a odpovědnost výrobců vozidel Výrobci pneumatik jsou odpovědní za provedení testů vlastností pneumatik v souladu s regulačními procedurami a standardy, a to následovně : – Valivý odpor se testuje na přístrojích v laboratoři. Pro dosažení konzistentních výsledků jak výrobců pneumatik, tak v různých nezávislých laboratořích provádějících testy, jako je například UTAC a TÜV SÜD Automotive, bude zavedena jednotná procedura. – Přilnavost k mokrému povrchu se měří na venkovní trati v porovnání s referenční pneumatikou, a to za pomoci vozidla nebo testovacího přívěsu. Testy jsou prováděny na stejném standardizovaném povrchu a při stejném množství vody (1.0 mm ±0.5 mm u pneumatiky pro osobní vozy). Okolní teploty závisí na kategorii pneumatiky. Letní pneumatiky se testují při teplotách mezi 5° až 35°C a zimné pneumatiky při teplotách od 2° do 20°C. Michelin si vybral pro provádění testů reprezentativnější evropské teploty, které lépe odrážejí skutečné podmínky, ve kterých se pneumatiky používají. Jedná se o 7°C pro zimní pneumatiky pro osobní vozy a lehké užitkové vozy a 20°C pro letní pneumatiky. – Hlučnost pneumatik se měří venku pomocí tzv. projíždějící procedury. Protože hluk primárně závisí na rychlosti, typu povrchu a teplotě, test je prováděn při rychlosti 80 km/h na povrchu s předem stanovenými klimatickými podmínkami (rychlost větru, teplota atd.)

Zdroj: michelin.cz