Křišťálovou kouli nebrat aneb Z Nového světa II.

, 24. listopadu 2014, 20:09

V minulém čísle jsem se rozepsal o svých zážitcích z prázdninové cesty do Spojených států. Držel jsem se spíše pohledu turisty a návštěvníka. V dnešním článku bych se chtěl zaměřit na to, jak vypadá servis vozidel a prodej dílů.

Úvodem
Dopravní předpisy ve Státech se diametrálně liší od těch našich. Ne, že by se nejezdilo auty a vpravo, ale přístup amerického řidiče k řízení a dodržování předpisů je naprosto odlišný od toho českého.  Myslím většinově českého. Přestože se městem ve Státech jezdí rychlostí i 55 mil/hod (ekvivalent našich 88km/hod) jízda je klidná a bezpečná. Pravdou je, že se zde moc nevyskytují přechody pro chodce a tím chodci.  Všechno obyvatelstvo je totiž právě v těch autech. Plynulosti napomáhá několik okolností. Dopravní předpisy a výkon místní policie, rychlost soudů na jedné straně a přístup amerických řidičů na té druhé. U nás máme taky dopravní předpisy, řekne si většina z vás. Máme, ale je tady to ale. Ve Státech se žádné kompromisy nevedou. Jde přece o život. Tady i tam. Navíc mají několik předpisů, které silniční dopravu dělají plynulejší a bezpečnější.  Příklady: Na červenou v křižovatce můžete odbočit doprava. Na oranžovou můžou projet jen dvě vozidla. Ve světelné křižovatce se můžete otočit do protisměru. Za stojícím školním autobusem se trpělivě čeká, dokud drobota nevystoupí a nepřejde na druhou stranu. Máte-li v nákupu alkohol, nesmíte ho mít na místě spolujezdce.

S tím souvisí i postih řidičů pod vlivem alkoholu. V místním pondělním deníku jsem si přečetl následující článek. „V sobotu dne 23. srpna havaroval na dálnici směr San Diego 48letý John Harwet z IrvineDeerfield 46A ve státě Kalifornia V krvi mu bylo naměřeno 2,15 promile. Po vystřízlivění na místní policejní stanici, předstoupil řidič v neděli 24. srpna před soudce“. Zde byla fotka řidiče se sklopenou hlavou“ s velkým titulkem „Lituji svého chování“ a článek končící zněním rozsudku. Pachateli byla stanovena pokuta 1.000 USD + 200 hodin veřejných prací, které nastoupil v pondělí. Zajímalo by mne, kam jezdí poslanci z dopravního výboru už 25 let na zkušenou. Asi do Keni. Soudě podle té divočiny jaká u nás v silničním provozu panuje.

Servis
Jak jsem zmiňoval v prvním článku, Američané toho dost najezdí ať už za prací či s dětmi za koníčky.  Ujet zde za rok 20.000 mil (ekvivalent našich 32.000 km) není žádnou výjimkou a tomu odpovídá i přístup k svému vozu. Američané péči nezanedbávají. Stejně jako u nás je zde autorizovaný a nezávislý servis. Podobný je i trend prodávat vozidla s prodlouženou zárukou. Nabídka servisů je s ohledem na počet vozidel a jejich průjezd vyšší a někdy máte pocit, že servis je na každém rohu. Přestože je zde na každém rohu, ceny základního servisu jsou stejné. Značkový servis, standardní výměna oleje, stojí ve značce 50$ (ekvivalent 1.000 Kč) a v neznačce 20$. Přestože se většinou z marketingových důvodů uvádí cena 30$.  Spíše však ve formátu přeškrtnuto a přepsání dvacítkou. Co za svých 50 potažmo 20$ americký řidič získá? Prohlídku, kompletní výměnu plně syntetického oleje a takzvanou rotaci kol. No nekupte to za těch 400 korun. Poznámka k rotaci kol. Když jsem poprvé slyšel o standardu „tirerotation“ škublo mi v koutcích. Co je tohle za marketingový nesmysl? Ale pak jsem naznal, že tady vše má nějakou logiku a musíte uznat, že při sundaných kolech, u každé prohlídky, se dá zjistit o brzdách více, než pouhým pohledem přes kryty kol. Poslední poznámka je, že uvedené ceny jsou bez daně. Daň má každý stát jinou a kupříkladu v Kalifornii činí, na naše poměry neuvěřitelných, 8%. Co se týče spotřební daně, tak ta tady ještě nedorazila.

Když jsem natankoval „svůj“ vůz a cifra na stojanu se zastavila na 40$ za plnou nádrž, působil jsem tak šokovaně, že z klimatizovaného vozu vystoupil můj hostitel a rozhodl se se mnou sdílet moje rozpoložení větou: „ Je to ale raketa, co?“. Já jsem mu na to odvětil, že ne, protože u nás stojí plná nádrž raketových 100$+. Tu se hluboce zamyslel a odvětil: „Tak to vás musí brát na hůl.“ A k tomu se nedá dodat vůbec nic.

Prodej náhradních dílů
Když už jsem byl tady, nemohl jsem nenavštívit některou z místních samoobsluh s náhradními díly. Tyto obchody jsou nedílnou součástí každého nákupního centra. Lidu, v kteroukoliv hodinu, je zde mraky a nabídka sortimentu dílů je podobná té naši. Výjimkou je neuvěřitelná šíře nabídky. Jen podkladky pod poznávací značku tady byly nejméně ve stovce různých provedení. Počínaje podkladkou ozdobenou kamínky ala Swarovski a konče lebkami okolo SPZ pro rockery. Na počátku každého regálu je dotyková obrazovka, kde po naťukání VIN svého vozidla, dostanete informaci o ceně hledaného dílu a jeho umístěním v prodejně. Pokud jsem si všiml dobře, stroj všechno nezastane a většina nakupujících s dílem v ruce stejně vyhledala prodavače, aby se ujistila, že vybrala dobře. Je mi líto, že jsem nebyl drzejší a prodejnu vám nevyfotil. Velikost samoobsluh je úctyhodná, ale to nemusí člověk bloumat po Státech, aby zjistil, že už to částečně dorazilo i k nám. Kdo z vás navštívil nově zrekonstruovanou černo-žlutou prodejnu náhradních dílů v Pražských Vysočanech, ví, o čem mluvím.

2015
Jistě mi dáte za pravdu, že doba je hektická, někteří vaši zákazníci obzvláště vypečení. Světlo na konci tunelu nikde a internet nám byl čert dlužen. Mám na mysli tu formu internetu, která umožňuje vytváření „odborných – zákaznických“ portálů (tzv. fórum). Vězte, že už ve spojení slov „odborný a zákaznický“ je něco neřešitelného a protichůdného. Tak se tím moudrem vycházejícím z úst některých vašich zákazníků, účastníků odborných webů, nenechte příliš rozhodit a držte se svého. Právě to vás totiž dovedlo v podnikání až sem. Do roku 2015. A to si říkejte vždy, když vás to soukromé podnikání přestane bavit!

Josef Förster

Autor je spolupracovníkem redakce

Související články

Křišťálovou kouli nebrat aneb Z Nového světa I.
Křišťálovou kouli nebrat aneb Z Nového světa I.

Dnešní článek bude jiný. Přesněji bude odjinud. Ještě přesněji ze Spojených států, kde jsem byl koncem srpna na dovolené. Ještě přesněji na zasloužené dovolené. Auta tam mají čtyři kola a volant jako u nás, ale to ostatní kolem aut mi přišlo značně rozdílné. Má-li to být trend, na který se tady u nás v Evropě […]

Křišťálovou kouli nebrat aneb Jaký bude rok 2015?
Křišťálovou kouli nebrat aneb Jaký bude rok 2015?

Rok se s rokem sešel a máme tady konec roku 2014. Abychom dostáli tradici, přinášíme vám tradiční zamyšlení našeho spolupracovníka na téma: Jaký byl ten rok 2014 a co nového nám přinese rok 2015? Rok 2014 aneb světlo na konci tunelu slabě prosvítá Rok se s rokem sešel a máme tady období bilancí. Jaký že tedy […]

Křišťálovou kouli nebrat – Konec dědiců v Čechách, aneb generační výměna
Křišťálovou kouli nebrat – Konec dědiců v Čechách, aneb generační výměna

Dnes bych se chtěl věnovat tématu, které teď provází část dealerství, chcete-li koncesí. V mnohých firmách se teď otcové zakladatelé zamýšlejí nad tím jak dál se svými firmami. Společnosti jsou vybudovány, pobočky rozmístěny, úvěry splaceny a nic nenasvědčuje tomu, že by otcové zakladatelé mohli být rozladěni. Ale jsou. Na některých už je to i vidět. […]

Komentáře

Komentář musí být delší než 5 znaků!

Potvrďte prosím předpisy!

Ještě nikdo tento článek nekomentoval. Buďte první!