Než se rozepíšu o uhlíkové stopě, chci krátce připomenout, jaký je můj postoj k ekologii. Všichni, kteří čtete Auto Expert a Motofocus.cz, víte, že se několik let věnuji vozidlům s poškozenými filtry pevných částic. Už jsem si za ta léta vypěstoval slušnou averzi na všechna kouřící vozidla. Věci se daly za poslední dobu do pohybu. Policie měří na cestách mobilními emisními stanicemi. ČOI společně s Ministerstvem dopravy testuje podezřelé DPF filtry. Mění se legislativa o měření emisí na STK. Tak tolik já a ekologie na úvod.

Příběh

Představte si spolu se mnou: Olympijské hry 2020. Na startovní čáře 400 metrů překážek jsou ke startu připraveni reprezentant Asie, Evropy, USA, Číny a Ruska. Všichni mají takový ten tradiční dres a obuv, jen ten náš reprezentant evropský jediný má na zádech batoh s padesáti kily kamení a na nohou vojenské boty, model kpt. Zátopek. Máte tu představu? Dobrá popojedeme. Komisař odstartoval, borci vyrážejí na dráhu a připravují se skočit první překážku. A já pokládám kontrolní otázku. Víte už, kdo vyhraje? Nevíte. Ani já. Ale 100 % vím a vy to už víte taky, kdo nevyhraje. Reprezentant Evropy. Ano ten. Ten s tím batohem kamení na zádech a v tréninkových botách po Emilovi. Přestože závod ještě vlastně nezačal, všichni víme, jak to dopadne. Špatně. Tady máme všichni naprosté jasno.

Děvče ze Severu

Kdo z nás by neznal něco málo o historii Švédska? ABBA, švédská ocel, Saab, IKEA, Volvo, nudné a nekonečně dlouhé umělecké filmy. Tolik k nedávné historii. Co víme dnes o současném Švédsku? Téměř nic, pominu-li IKEA. Protože současné Švédsko je, alespoň podle médií, děvče, které vidí CO2, nechodí do školy, rajzuje po Světě a poučuje, co bychom měli dělat. Rozuměj my všichni ostatní. Rozuměj my v Evropě.

Nemůžu položit otázku, čím ručí Děvče ze severu za změny, které díky ní a podpůrné mediální masírce nastanou? Průkazkou pojištěnce? Lítačkou na metro? Stejně tak za nezvratné kroky v technologických změnách nenese odpovědnost nikdo z vědců, kteří se ohánějí nulovou uhlíkovou stopou, nikdo z aktivistů, různě se vyskytujících na střechách uhelných elektráren či úřadů vlád. Fakticky nikdo za nic a ničím neručí. A až se za 15 let zeptáme, co se změnilo s naší planetou, zjistíme, že nic moc. Ono totiž velice záleží na tom, v jakém časovém úseku se na změny díváme.

Jen pro připomenutí, stáří naší Země je více než 4 mld. let. My jako Homo Sapiens se tady vyskytujeme nějakých 200.000 let a když už jsem u těch vybraných čísel, tak teplota v Klementinu se vědecky měří 245 let. A jen toliko na jednom místě v celém tehdejším mocnářství, sic 2x denně, ale pořád a jenom na jednom místě. Jen pro ty, kteří podlehli a podléhají všemožným studiím opírajících se o tvrdá a dlouholetá data o zvyšování teploty na našem území či přímo planetě. Stejně tak věrohodné je uvěřit, že za 15 let dojde k nevratnému zhroucení planety. Určitě k nějakým změnám dojde, přírodním, společenským, technologickým. Bezpochyby. Jinak by tady přeci s námi žili stále dinosauři. Tomu se říká přirozený vývoj. Evoluce.

95 gramů

Na základě uplatňování doktríny o nulové uhlíkové stopě se přijímá jeden zákon za druhým. Většina regulací se týká automobilového průmyslu. Již v tomto roce začne platit směrnice o povoleném limitu CO2 na jeden kilometr provozu. Hodnota činí 95 gramů. Kdo z výrobců překročí, zaplatí. Za každý gram a za každé vozidlo 100 EUR. Ano 100 EUR sankce za 1 gram. Suma sumárum si má Evropská unie přijít v 1. roce tohoto opatření na 75-95 mld. EUR. To bude revoluce. Podotýkám, že jen a jen v Evropě. Ostatní běžci, opravuji výrobci, běží bez batohu.

V Česku se vyrobí téměř 1.500.000 vozidel a jejich produkce se podílí 35 % na celkovém hospodářském výsledku země. V oboru pracuje 140.000 zaměstnanců.

Co nás čeká?

Redesign celého evropského automobilového průmyslu. Elektromobilitou počínaje, servisováním takových vozidel konče. Rozvedu. Nemusím vám, servisním odborníkům vysvětlovat rozdíl mezi klasickým a elektrickým vozidlem. Počet hlavních skupin dílů v elektromobilu se dá spočítat na prstech vašich rukou. Otázka zní, kdo v současnosti vyrábí díly pro spalovací motory? Pod otázka. Co bude vyrábět po plném přechodu na elektrovozidla? Kam nastoupí nadbyteční pracovníci?

K servisování elektrovozidel. Za 9 let, podle vývoje absolventů učňovského školství, zde nebude nikdo, kdo nastoupí na jakýkoliv učňovský, automobilní obor. Neboli nebudou tady odborníci ani pro běžný servis. V zemích jako Norsko, kde už počet elektrických a hybridních vozidel dosahuje 50 %, se ukazuje, že servisní práce a výměna dílů při pravidelném servisu se propadly o 50 %. Dobrá zpráva pro nás všechny je, že stáří vozového parku v Česku roste a roste a letos jsme pokořili hodnotu 15 let a pomyslně tak porazili Rumunsko. Elektromobilů, věřte nebo ne, je u nás v provozu něco málo přes pět tisíc, v 6.000.000 vozovém parku.

Kdo to zaplatí?

I když o elektromobilu ani omylem nepřemýšlíte, můžete se sami sebe zeptat, kdo elektromobilitu zaplatí? Zaplatíme my všichni, kteří si elektromobil nekoupíme. Elektromobil dnes nemá, a to z mnoha důvodů, stejnou šanci na úspěch jako klasický spalovací motor. Proto také přicházejí ta „drobná“ podpůrná opatření. Otevřená, ale i skrytá. Mezi otevřené podpory patří dotace na pořízení elektromobilu. Hezkých 8.000 EUR na Slovensku nebo 6.000 EUR v SRN. Dále pak elektřina, rozuměj benzín, zadarmo, nebo za zvýhodněnou cenu. Někdo bude muset zaplatit výpadek ve spotřební dani za ztrátu v prodeji klasických pohonných hmot, někdo zaplatit výpadek v silniční dani. Někdo bude muset zaplatit vybudování dosud neexistující infrastruktury dobíjecích stanic. Ve Francii chtějí plnou elektromobilitu zavést ještě letos, soudě podle poslední informace o zavedení dodatečné daně při přihlášení vozidla s emisemi 185 g/100 km a více. Klasické SUV. Ta daň má činit neuvěřitelných 500.000 Kč. No nekup to. U našich západních sousedů zase přemýšlejí, že o 1/3 zvednou cenu klasických pohonných hmot. Protože někdo elektromobilitu zaplatit musí. Alespoň po dobu plného rozšíření. Co napsat závěrem. Baterie se v Evropě nevyrábějí. Tvoří přitom až 1/3 ceny vozidla. Věřte nebo ne, než se u nás začnou vyrábět, budeme je dovážet ze zemí, které běhají 400 metrů překážek ještě klasicky. Tedy bez batohu s kamením a některé dokonce vypověděly Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů.

Závěrem:

Přestože se máme věru nač těšit, nezoufejme. Opravárenství a servisování vozidel bude s ohledem na zmíněné stáří vozového parku po dlouhou dobu neměnné. Neboli bude se vám ekonomicky dařit. Takže nezbývá i do tohoto roku popřát vám hodně zdraví, úspěchy v podnikání.