V některých médiích se objevuje kritika autodílů pocházejících z aftermarketu, které slouží k opravám aut po havárii. Jedná se o díly jako blatníky, nárazníky nebo světla. Tyto útoky svádí k otázce, jestli někomu nejde o diskreditaci těchto dílů.

Na nezávislém trhu s náhradními díly je obrovská konkurence. Z jedné strany jsou to zákazníci, kteří hledají možnosti jak co nejvíc snížit cenu opravy svého auta. Z druhé strany je to vysoký počet servisů v naší republice (6.000 nezávislých servisů), což znamená, že na některých místech je přetlak autoopraven. Autoopraven specializujících se na karosářské opravy je sice méně, ale stále dost na to, že je konkurence nutí snižovat ceny. U autorizovaných servisů takovou konkurenci tak moc nevidíme, vzhledem k velkým vzdálenostem mezi jednotlivými značkovými servisy. Pokud je tedy zákazník nalákán do autorizovaného servisu, je vícéméně donucen zaplatit jakoukoliv cenu. 

Velká konkurence na nezávislém trhu způsobuje, že nejenom cena karosářských oprav, ale také karosářských dílů kupovaných mimo síť autorizovaných servisů, je nízká. Snad dokonce až tak nízká, že to má negativní vliv na nahlížení zákazníků na tyto díly.

Tady se nám nabízí otázka. Při jakém rozdílu cen dílu porovnatelné jakosti s originálním dílem vzniká podezření, že je to nekvalitní produkt? Průzkumy ukazují, že pokud je díl levnější o 50%, až 40% lidí neznalých problematiky výroby ho automaticky považuje za horší výrobek. Z toho můžeme usuzovat, že příliš levné díly jsou vnímány jako produkty se špatnou kvalitou, což má za následek tvorbu mýtů o jejich žalostné jakosti a zároveň přispívá k vytváření špatného obrazu o nezávislém trhu.

V případě oprav aut po havárii se řešení mimo řidiče a servis účastní také třetí strana, pojišťovna. Je celkem přirozené, že všechny tři strany mají na věc jiný názor. Řidič chce mít co nejlépe opravený vůz, servis chce co nejvíc vydělat a pojišťovna chce za odstranění škody zaplatit co nejméně, aby to neovlivnilo její finanční výsledky. Samozřejmostí je rovněž požadavek řidiče, že u pojistné události, která je placena z peněz pojišťovny, chce použít ty nejlepší díly, které jsou vesměs také nejdražší.

Situace se radikálně mění, pokud oprava auta probíhá bez účasti pojišťovny. Potom řidič, který opravu financuje ze svého, se velmi důkladně zajímá, kde a z jakých dílů se bude opravovat jeho vůz. V závislosti na obsahu jeho peněženky se mu nabízí široká škála možností.

Například si může vybrat k opravě nové díly od nezávislých výrobců, kteří dodávají také do tzv. prvovýroby, což zamená, že se jedná o stejné díly, z jakých je nové auto. Podle unijního názvosloví můžeme tyto díly, i když na nich není logo výrobce auta, ale pouze logo faktického výrobce, nazývat také originálními.

A zde je například zajímavý přístup k takovým originálním, sice bez loga výrobce auta, dílům osvětlení. A to jak ze strany nezávislých servisů, tak autorizovaných. Pouze sotva 54% autorizovaných servisů a 63% nezávislých servisů nevidí kvalitativní rozdíl mezi těmito díly a díly s logem výrobce aut. Ten je samozřejmě sám nevyrábí, ale objednává u výrobních firem, které své zboží nabízí také na aftermarketovém trhu. Důvodem takové situace se z jedné strany zdá být neznalost a z druhé strany vliv šířených mýtů, lží a polopravd.

Vrátíme-li se k tématu rozhodování zákazníka, který si opravu financuje sám, ukazuje se, že díly s logem výrobce si vybírá velice zřídka. Představují méně než ¼ všech použitých dílů při takových opravách prováděných nezávislými servisy.

Na závěr lze tedy říci, že i přes šířící se mýty o dílech z aftermarketu, zůstává důvěra řidičů v tyto díly nadále vysoká. Zamozřejmě na to má svůj nezanedbatelný vliv vyvážený poměr mezi jejich kvalitou a cenou.