Český zákonodárce jde bohužel proti duchu směrnice Evropské unie. Ta se snaží přenesenou působnost státu zdokonalit a přitom zlevnit a přiblížit občanovi. Proč tato služba třeba v Rakousku, v Německu nebo v Anglii je o mnoho levnější zatímco v Česku se neustále zdražuje? Co je jiného tam a tady? V Německu je ca 33.000 technických kontrol, ve Velké Británii pak ca 24.000, ale u nás jen 370.
1) Zatímco němečtí a angličtí majitelé vozidel najdou i malé „kontrolní místo“ u každého venkovského autoservisu, musí český občan desítky km za velkokapacitní kontrolní linkou (jediná českým zákonem schválené forma).
2) Občanovi je v cizině nabízena seriózní kontrola přímo v autoopravnách mnohem levněji a hned před ní i eventuální údržba, seřízení či včasná oprava. Je to tím že „kontrolní místa“ nežijí z peněz kontrol, ale z peněz z oprav. Takže mají do čeho píchnout, i když je v kontrolách tzv. „hluché období“.
3) V Česku má provozovatel STK zákaz ekonomické spjatosti s opravami nepochopitelně ze zákona. Kdybychom připustili anglický nebo německý model, nabídka seřízení, opravy a získání nálepky na jednom místě, by se zpřístupnila všude a logicky by i zlevnila.
4) Ani v jedné jmenované cizí zemi nepřeváží mechanici autoservisů do x kilometrů vzdálené velkokapacitní STK, aby tam čekali ve frontě, k „získání známky“. Vede to ke klientelismu, který už v Česku dlouho známe: Protokoly s verdiktem „VYHOVUJE“ i u vozidel nebezpečných pro provoz nebo poškozujících lidské zdraví. Známý známému vyhoví, protože mu vozí pravidelně nosný kšeft, bez něhož by se neuživil.
Povede se ještě v Česku definovat v zákoně i „Malou STK“ pro venkov a odlehlá místa?
Návrh novely zákona č. 56/2001 Sb. pokračuje v modelu padesátkrát menšího regulovaného počtu kontrolních míst v podobě velkokapacitních kontrolních linek žijících z vysokého průtoku aut a nenabízí to, co očekává Evropská Unie. Ta si ve směrnici 2014/45/EU představovala, že se přenesená působnost státu zkvalitní a přiblíží občanovi. Směrnice totiž povoluje spojit kontroly s opravami, ale tomu návrh novely ani ve třetím znění bohužel nespěje.
Co by znamenalo připustit tzv. „Malou STK“?
Nárůst velkého počtu „Malých STK“ (do 5 kontrolovaných aut týdně) by se zbavil závislosti na potřebě za každou cenu kontrolovat. Byla by to vedlejší činnost. Pro každý autoservis jen taková rozinka na dortu pro jejich zákazníky. Takový model technických kontrol by se automaticky zbavil tendence podvádět (provozovateli to nic nepřinese, protože levný poplatek za „trvale benevolentní kontroly“ ho finančně zrujnuje). I kdyby tendence podvádět byla, snahou zvyšovat počet udělených vyhovujících protokolů na sebe upozorní v elektronickém systému sledování statistik CIS a dlouhou trvanlivost by takové podvádění nemělo. Ceny poctivých kontrol by byly nižší, kontrolní práce by nebyla motivovaná na cíl papírově „VYHOVĚT“, nýbrž skutečně zabránit, aby se nebezpečné nebo ovzduší a lidské zdraví poškozující vozidlo dostalo na dva roky do provozu mezi lidi a ohrožovalo okolí, jak tomu dnes v masivním objemu ve skutečnosti je. To jsou důvody, proč u nás je 50 x méně kontrolních míst na občana než v zahraničí.
Grafy: ASEM
Komentáře