Celostátní seminář – “Jaké zásadní změny a nové předpisy budou platit pro prodej a servis automobilů i prodej a používání náhradních dílů od 1.června 2013?”

Dámy a pánové, vážení hosté,

přeji Vám hezký dobrý den. Děkuji ředitelce AUTOSERVIS AKADEMIE Zuzaně Talaváškové za úvodní slova i za spoustu práce spojené s přípravou dnešního semináře.

Nyní mi dovolte, abych nejprve představil čestné předsednictvo konference. Ředitelku AUTOSERVIS AKADEMIE Mgr. Zuzanu Talaváškovou jsem vlastně už představil.

Jsem osobně velmi potěšen, že v čestném předsednictvu mohu dále přivítat místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pana JUDr.Michala Petra.
JUDr.Michal Petr je absolventem Právnické fakulty Univerzity Palackého a Masarykovy univerzity. Na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže působí od roku 2003, před svým jmenováním do funkce místopředsedy jako ředitel Sekce ekonomiky, legislativy a mezinárodních záležitostí, a jako předseda rozkladové komise pro oblast hospodářské soutěže. Řadu let byl ředitelem Legislativně právního odboru, kde vedl práce na novelizacích zákona o ochraně hospodářské soutěže souvisejících s členstvím České republiky v EU. V akademické sféře působí na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity a na Právnické fakultě Univerzity Palackého, v obou případech v oboru soutěžního a evropského práva. Je autorem řady českých i zahraničních odborných publikací v oblasti soutěžního práva a spravedlivého procesu.

Vážím si toho, že ačkoliv je značně zaneprázdněný, na naše semináře týkající se blokových výjimek a soutěžního práva si tentokrát i v minulosti vždy našel chvíli času. Už bychom si jeho neúčast nedokázali ani představit.

Jsem rád, že naše pozvání přijal také pan Ing.Pavel Tunkl, tajemník Svazu dovozců automobilů (SDA). Pana Ing.Pavla Tunkla asi na tomto fóru představovat netřeba. Řadu let, ať už v předchozím působení na Ministerstvu dopravy, tak ve své současné funkci, je zároveň významnou osobností české autobranže a respektovaným odborníkem v široké oblasti spojené nejenom s dovozem a prodejem motorových vozidel.

Oběma pánům děkuji za účast a aktivní podporu semináře.

Dále bych chtěl mezi námi přivítat významného zahraničního hosta. Je jím pan Július Hron, předseda Cechu predajcov a autoservisov Slovenskej republiky.

A. Rámcové důvody pro uspořádání semináře
Hned v úvodu bych chtěl ozřejmit, proč Svaz prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR) inicioval uspořádání tohoto semináře. Důvod je zcela prozaický a vážný zároveň. Dne 31.května 2013, tedy zhruba za dva týdny, končí jedna éra, charakterizovaná právním rámcem v oblasti vertikálních dohod o nákupu, prodeji a dalším prodeji nových motorových vozidel, který dosud představuje Nařízení Komise (ES) č. 1400/2002, tedy tzv. bloková výjimka. Já ji s vaším dovolením, jen pro lepší a jednodušší rozlišení, budu občas nazývat jako “bloková výjimka pro nákup a prodej”. Její platnost měla skončit již 31.května 2010, ale nakonec byla prodloužena o 3 roky. Ovšem jen v ustanoveních, které se týkají už vzpomenutých vertikálních dohod o nákupu a prodeji nových motorových vozidel. Tedy už ne pro oblast údržby a oprav a distribuce i používání náhradních dílů.

Pro vertikální dohody v poprodejní oblasti, zvané také aftersales, již od 1.června 2010 platí Nařízení Komise (EU) č. 461/2010, o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel. Budu ji někdy opět jen pro lepší orientaci nazývat jako “bloková výjimka pro servis a díly” a podrobněji se s ní seznámíme v dalším průběhu semináře.

Ke stejnému datu před 3 lety bylo publikováno i Sdělení Komise – Doplňkové pokyny k vertikálním omezením v dohodách o prodeji a opravách motorových vozidel a distribuci náhradních dílů pro motorová vozidla. I s těmito doplňkovými pokyny se za chvíli seznámíme.

A aby to nebylo tak jednoduché, tak se dnes budeme zabývat i dalšími 2 dokumenty. Prvním je Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20.dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě. Budu ji většinou nazývat jako obecná či všeobecná bloková výjimka. Ta nahrazuje v oblasti nákupu a prodeje motorových vozidel končící blokovou výjimku pro nákup a prodej.

Druhým dokumentem je pak Sdělení Komise – Pokyny k vertikálním omezením (2010/C 130/01). Probereme rovněž materiál Evropské komise, který nese název Časté otázky týkající se uplatňování antimonopolních pravidel EU v oblasti motorových vozidel, který je z dosud prezentovaných nejnovější a publikován byl koncem srpna 2012.

Nicméně ještě pár slov k časovému průběhu semináře. Po mém úvodu bych předal slovo panu JUDr.Michalu Petrovi. Pak spolu probereme vše avizované v programu semináře. Dopolední blok s jednou zhruba desetiminutovou pauzou by skončil někdy zhruba po 12 hodině. Pak bude následovat asi hodinová přestávka na oběd či občerstvení. Seminář by pak odpoledne pokračoval dvěma bloky s desetiminutovou pauzou zhruba do 15,30 hodin.

Zájem o dnešní seminář mě, přiznám to zcela otevřeně, poněkud, ale příjemně překvapil. Nepočítal jsem s tím, že v dnešní ekonomicky komplikované době bude o tuto do značné míry specifickou právní problematiku ze strany autorizovaných nebo i nezávislých autoservisů příliš velký zájem. Ačkoliv by je to zajímat mělo. O to víc mě těší, že konferenční sál je plný, že je tu reprezentativní zastoupení významných autorizovaných prodejců vozidel a autorizovaných servisů a i někteří představitelé autoservisů nezávislých, kteří se tradičně zajímají spíše o záležitosti z ryze servisní praxe.

Jsem také rád, že zde jsou v takovém počtu i zástupci výrobců a importérů vozidel. Mimořádně početné zastoupení zde má Škoda Auto. Vítám vás pánové! I když jde dnes o akci s gescí Svazu prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR) a SAČR je celostátní profesní asociací pro prodejce a opraváře vozidel, obhajující jejich zájmy a požadavky, tak patříme s výrobci a importéry vozidel na jednu pomyslnou a fakticky společnou loď. Je dobré a žádoucí, když spolu jako partneři zasedneme při jakékoliv příležitosti a na jakékoliv úrovni, když se snažíme pochopit jedni druhé a když hledáme smysluplné cesty ke vzájemné spolupráci.

Vítám rovněž zástupce distributorů náhradních dílů, laků, lakovací techniky, zástupce dodavatelů vybavení pro autoservisy, výrobců příslušenství atd.

Hned v úvodu semináře bych chtěl všechny účastníky ujistit, že zde uslyší jen fakta, ať už se budou líbit nebo nelíbit jak výrobcům a importérům vozidel, tak autorizovaným obchodníkům a servisům nebo zástupcům nezávislých autoservisů. Pokusím se také nedávat příliš najevo, co si osobně myslím o některých ustanoveních příslušných dokumentů Evropské komise. Některé části těchto dokumentů budu citovat. Prosím všechny účastníky, pokud budu tyto pasáže číst, aby to tak brali a nemysleli si v duchu, co za podivný jazyk to pan přednášející má a nebo co za podivnosti nám tu servíruje. Pokusím se však takové citace omezit na minimum, ale kde si to povaha věcí vyžádá, doslova to přečtu. Jinak absolutně nemá smysl pouštět se do nějakých výkladů příslušných ustanovení. To přísluší soudům, případně je na Úřadu pro hospodářskou soutěž.

Než bych předal slovo panu doktoru Petrovi, dovolím si trošku “zafušovat” do problematiky, ve které je špičkovým odborníkem právě on. Zároveň ho požádám a přítomné právníky také, nechť mně prominou poněkud zjednodušený úvod do problematiky blokových výjimek jako takových.

Proč tak činím? Jednak se s touto problematikou, ač nejsem právník, musím v rámci poradenské služby Svazu prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR) a činnosti zástupce v Evropské radě pro obchod a opravy motorových vozidel (CECRA) se sídlem v Bruselu už více než 10 let vlastně stále zabývat, jednak abych stejně jako na semináři před 3 lety poněkud zjednodušeně a hlavně stručně objasnil některé pojmy těm účastníkům konference, kteří nejsou v této problematice zcela zasvěcení. Takových je tady asi většina a především jim je tento seminář určen. Snad se mně to opět podaří.

Pár slov k vybraným pojmům nezabere mnoho času a je to podle mého názoru velmi užitečné pro pochopení mnoha dalších záležitostí, které budeme v rámci následných bloků semináře probírat. Vyhnu se pochopitelně všem detailům.

B. Proč stále hovoříme o blokové výjimce?
Asi bych se měl v tomto okamžiku zmínit o tom, proč vůbec budeme dnes tak často hovořit o blokových výjimkách. Co je to ta bloková výjimka?

Poněkud zjednodušeně řečeno, ze Smlouvy o fungování Evropské unie vyplývá, že ve státech Evropské unie platí obecně zákaz kartelových dohod. Takové dohody mezi podniky totiž vlastně znamenají znemožnění nebo omezení či narušení hospodářské soutěže, resp. znemožnění nebo omezení konkurence, a tudíž jsou zakázané. O jaké dohody spadající pod zákaz se například jedná?

Jsou to dohody, které obsahují ujednání o rozdělení trhu nebo zdrojů zásobování, o přímém nebo nepřímém určení nákupních nebo prodejních cen, případně jiných obchodních podmínek, ujednání o uplatnění rozdílných podmínek při plnění stejné povahy vůči obchodním partnerům, čímž jsou někteří partneři znevýhodněni v hospodářské soutěži a podobně.

Jenomže zákaz sjednávání kartelových dohod není zcela absolutní. Nevztahuje se podle článku 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie kupříkladu na dohody nebo kategorie dohod mezi podniky, které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících, a které

a) neukládají příslušným podnikům omezení, jež nejsou k dosažení těchto cílů nezbytná,
b) neumožňují těmto podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků tímto dotčených.

Na tomto základě jsou pak vydávány tzv. skupinové nebo blokové výjimky ze zákazu kartelových dohod. Jednou z takových blokových výjimek je například i Nařízení Komise (ES) č.1400/2002 ze dne 31.července 2002 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel. Zkráceně řečeno – to je ta pro nás nejznámější “autařská” bloková výjimka, na kterou jsme se v uplynulých deseti letech více či méně odkazovali, která bude platit v části nákupu a prodeje motorových vozidel už jen dva týdny a která byla nebo bude nahrazena jinými blokovými výjimkami.

Z toho, co jsem uvedl, je se špetkou zjednodušení zřejmé, že současné smlouvy mezi výrobci vozidel na straně jedné a jejich autorizovanými prodejci a servisy na straně druhé by kvůli některým ustanovením mohly patřit do kategorie zakázaných dohod, jenomže se na ně vztahují blokové výjimky, tudíž jsou povolené.

Ještě drobná poznámka k pojmu výrobce vozidla nebo vozidel. V dokumentech Evropské komise se často používá pojem dodavatel vozidla. Míní se tím zejména výrobce vozidla, ale je-li to v příslušném kontextu vhodné, tak to také znamená další kategorie účastníků trhu, kupříkladu oficiální dovozce vozidel. Řeknu-li tedy napříště pojem výrobce vozidel nebo výrobci vozidel, většinou to znamená i jejich dovozci či importéři.

V souvislosti s blokovými výjimkami v sektoru prodeje a servisu motorových vozidel a náhradních dílů se také vyskytuje pojem “vertikální dohoda”. Vertikálními dohodami se rozumí dohody uzavřené mezi dvěma nebo více podniky, z nichž každý pro účely dohody nebo jednání ve vzájemné shodě jedná na různé úrovni výrobního nebo distribučního řetězce, a které se týkají podmínek, za kterých mohou strany nakupovat, prodávat nebo dále prodávat určité zboží nebo služby. Abych to ještě více objasnil, tak třeba tzv. dealerská smlouva mezi výrobcem vozidel nebo jeho importérem a autorizovaným obchodníkem či servisem je tzv. vertikální dohodou.

A ještě drobná poznámka na závěr této části alespoň trochu vysvětlující pojem bloková výjimka. Když už o blokových výjimkách tolik hovoříme, hovoříme zároveň i o tom, že určité nedovolené jednání třeba výrobce vozidel by mohlo vést k tomu, že by nemohl využívat výhod blokové výjimky. Co by se mu tedy stalo, kdyby mu výhody blokové výjimky byly odejmuty? I když si to v praxi jen těžko představit, hrozily by mu sankce, dealerské smlouvy by nebyly v souladu s příslušnou legislativou a takový výrobce by v mezním případě byl bez sítě smluvních autorizovaných obchodníků nebo servisů.

V závěru tohoto úvodu nebude od věci dodat, že klíčové části dnešního semináře se budou odvíjet na pozadí ochrany hospodářské soutěže. Pak je ovšem nutné zmínit zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže ve znění:
zákona č. 340/2004 Sb. (účinnost od 2.června 2004),
zákona č. 484/2004 Sb. (účinnost od 7.září 2004),
zákona č. 127/2005 Sb. (účinnost od 1.května 2005),
zákona č. 361/2005 Sb. (účinnost od 1.října 2005, část od 1.ledna 2006),
zákona č. 71/2007 Sb. (účinnost od 1.května 2007),
zákona č. 296/2007 Sb. (účinnost od 1.ledna 2008),
zákona č. 155/2009 Sb. (účinnost od 1.srpna 2009),
zákona č. 281/2009 Sb. (účinnost od 1.ledna 2011),
zákona č. 188/2011 Sb. (účinnost od 15.července 2011),
zákona č. 360/2012 Sb. (účinnost od 1.prosince 2012).

Citovaný zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení
a) dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1),
b) zneužitím dominantního postavení soutěžitelů, nebo
c) spojením soutěžitelů.
Tento zákon dále upravuje postup při aplikaci článků 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství orgány České republiky a některé otázky jejich součinnosti s Komisí Evropských společenství a s orgány ostatních členských států Evropských společenství při postupu podle Nařízení Rady (ES) o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy a Nařízení rady (ES) o kontrole spojování podniků.

Tolik na úvod semináře. Doufám, že všichni přihlášení účastníci již stačili dorazit a já přiznám bez vytáček, že i to byl důvod, proč jsem hovořil tak relativně dlouho.

Prosím tedy pana JUDr. Michala Petra, místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, o jeho příspěvek.

C. Historické souvislosti
Jen krátce se zmíním o určitých historických aspektech spojených se specifickými blokovými výjimkami v odvětví motorových vozidel. Setkáváme se s nimi od roku 1985. Od roku 2002 pak platilo Nařízení Komise (ES) č. 1400/2002, tedy bloková výjimka jak pro nákup a prodej vozidel, tak i servis a náhradní díly. V roce 2010, kdy jak už jsem v úvodu uvedl, byla tato bloková výjimka, ale jen v oblasti nákupu a prodeje, prodloužená o 3 roky a pro servis a náhradní díly začalo platit Nařízení Komise (EU) č. 461/2010, tedy bloková výjimka pro servis a díly.

Jenomže tomu předcházel tvrdý souboj mezi výrobci vozidel na straně jedné, a autorizovanými obchodníky a servisy, nezávislými autoservisy a distributory náhradních dílů na straně druhé. Evropská komise si to totiž původně představovala jinak a to tak, aby už od 1.června 2010 platila jen tzv. obecná bloková výjimka a žádná “autařská”, tedy ani pro prodej, ani pro servis a náhradní díly. Jenomže jak si později vysvětlíme, ta tzv. obecná bloková výjimka prakticky znamenala odbourání mnoha dealerských výhod a jistot a významné posílení vlivu či pravomocí výrobců vozidel a jejich importérů. To se logicky obchodníkům ani servisům nelíbilo.

Výrobci automobilů pochopitelně prosazovali konec blokové výjimky pro nákup a prodej, servis i náhradní díly s tím, že stačí jen ta obecná. Zásadně proti byly svazy prodejců a opravářů motorových vozidel zastřešení Evropskou radou pro obchod a opravy motorových vozidel (zkratka CECRA) se sídlem v Bruselu, ale i asociace nezávislých distributorů náhradních dílů, některé velké autokluby atd.

Výrobci vozidel tehdy přišli s nabídkou, že pokud už nebude platit žádná bloková výjimka přímo pro prodej a servis motorových vozidel, ale od 1.června 2010 už jen obecná bloková výjimka, že budou ve vztahu ke svým autorizovaným obchodníkům a servisům dobrovolně i nadále garantovat některá ustanovení platné blokové výjimky. Formulovali to v materiálu nazvaném Code of Good Practice, tedy v dobrovolném kodexu dobrého chování.

O jakou nabídku se jednalo? Evropští výrobci vozidel sdružení v asociaci ACEA se zavázali, že nebude-li žádná další oborová bloková výjimka, ve všech dealerských smlouvách budou zakotveny následující body:

1. Každá z obou smluvních stran bude mít právo obrátit se při sporech ohledně smlouvy na nezávislého rozhodce. To by samozřejmě nijak neomezovalo možnost obrátit se na soud.
2. Pokud by dealerská smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, výpovědní lhůta by činila v případě řádné výpovědi pro obě strany přinejmenším dva roky. Tato lhůta by se mohla zkrátit přinejmenším na 1 rok, pokud by byl výrobce vozidel ze zákona nebo na základě zvláštní dohody povinen poskytnout autorizovanému obchodníku či servisu přiměřené odškodné při vypovězení smlouvy nebo pokud by výrobce vozidel vypověděl smlouvu na základě potřeby reorganizace celé či části své sítě. Jestliže by byla smlouva uzavřena na dobu určitou, obě strany by měly povinnost sdělit nejméně 6 měsíců předem svůj úmysl smlouvu už neprodloužit.

To znamená, že uvedené body z tehdy ještě platné blokové výjimky by i bez ní byly dobrovolným závazkem výrobců vozidel či jejich importérů. Pod tento závazek se podepsaly BMW, DAF Trucks, Daimler, Fiat, Ford of Europe, General Motors Europe, Jaguar Land Rover, MAN, Porsche, PSA Peugeot Citroen, Renault, Scania, Toyota Motor Europe, Volkswagen a Volvo.

Evropská komise citovaný kodex dobrého chování přijala s povděkem a stále víceméně trvala na tom, že od 1.června 2010 bude už jen obecná bloková výjimka. Zveřejnila také zprávu o budoucím osudu blokové výjimky. Konkrétně šlo o materiál nazvaný Sdělení komise – „Budoucí rámec soutěžního práva použitelný v odvětví motorových vozidel“. Tam už se ale objevila jako jedna z alternativ budoucího scénáře ta, která předpokládala, že v oblasti nákupu a prodeje motorových vozidel bude platit jen obecná bloková výjimka, mimochodem také nová od 1.června 2010, a pro poprodejní služby (servis a náhradní díly) zcela nová bloková výjimka.

Do boje proti záměrům Evropské komise se postupně velmi aktivně zapojilo několik dalších evropských asociací, např. FIGIEFA, sdružující 24 národních asociací velkoobchodníků s náhradními díly, velké národní autokluby atd., ale také svým způsobem Evropský parlament. Ten jednomyslně odhlasoval rezoluci k problematice distribuce nových motorových vozidel a s touto rezolucí byl spojený požadavek na Evropskou komisi, aby zvážila mnohé své publikované závěry a plány. Některé z nich pak Evropský parlament přímo zpochybnil a zároveň konstatoval, že “vztah mezi výrobci na straně jedné, a prodejci, poskytovateli služeb a dalšími příslušnými hospodářskými subjekty v automobilovém dodavatelském řetězci na straně druhé musí být pečlivě přezkoumán a že je třeba vzít v úvahu jejich nerovnou tržní sílu jako obchodních partnerů”. Upozornil přitom na nebezpečí zvýšení závislosti malých a středních podniků na výrobcích vozidel, na riziko, které představuje povinnost prodeje jen jedné značky, na nutnost zachování svobody při nákupu náhradních dílů atd.

Nakonec pod tlakem z jedné i druhé strany si Evropská komise nedovolila hned od 1.června 2010 prosadit pro prodej, servis i náhradní díly jen novou obecnou blokovou výjimku, ale zvolila určité kompromisní řešení. Pro oblast nákupu a prodeje motorových vozidel prodloužila o 3 roky do 31.května 2013 platnost příslušných ustanovení stávající blokové výjimky, tedy Nařízení Komise (ES) č. 1400/2002, pro oblast servisu a náhradních dílů začala od 1.června 2010 platit nová bloková výjimka – Nařízení Komise (EU) č. 461/2010 a přitom zároveň některá ustanovení nové obecné blokové výjimky, tedy Nařízení Komise (EU) č. 330/2010.

Tolik k historii a v následující čase si vše probereme detailněji. Ne z ryze právních hledisek, ale zejména za účelem vysvětlení praktických dopadů v oblasti nákupu a prodeje, servisu i náhradních dílů po 1.červnu 2013. To považuji za zásadní a kvůli tomu jsme se sešli.

Celý rozhovor je zveřejněn na webových stránkách sdružení SAČR – www.sacr.cz