Nastavení geometrie se na vozidle nejčastěji provádí po větších opravách zavěšení nebo podvozku, například po autonehodě. Je to však dostačující?

Kdy je třeba zkontrolovat geometrii?

Neexistují žádná pevná pravidla pro to, jak často by se měla geometrie zavěšení kontrolovat. Zevrubná kontrola se provádí při pravidelné technické prohlídce vozidla na STK. U nových vozů se první, a navíc spíše povrchní, kontrola geometrie provádí 3 roky poté, co vůz opustil showroom.

Dodavatelé přístrojů pro měření geometrie upozorňují, že by se měla kontrolovat alespoň jednou ročně. Podvozek a zavěšení automobilu jsou vystaveny neustálému namáhání a pružné součásti, jako jsou silentbloky, se deformují. Čepy a klouby se opotřebovávají a samotné pryžové součástky časem mění své vlastnosti. To vše vede k tomu, že geometrie zavěšení není pevně daná, ale v průběhu času se mění, dokud se nezačne vymykat přijatelným tolerancím.

Totéž platí pro opravy zavěšení nebo výměnu jeho součástí. Dobrým příkladem je vzpěra McPherson. U mnoha automobilů lze úhel natočení kola nastavit pomocí šroubů, které vzpěru uchycují k těhlici, zatímco horní uložení je zodpovědné za nastavení úhlu osy řízení a úhlu odklonu. V případě výměny vzpěry McPherson je nutné šrouby demontovat a namontovat nové. Přemontovat zavěšení s novými komponenty tak, aby se jeho geometrie vrátila do původního nastavení, je prakticky nemožné.

„Po každé instalaci pružin nebo vzpěr McPherson by mělo následovat nastavení geometrie, aby zavěšení fungovalo v optimálních podmínkách z hlediska komfortu a bezpečnosti jízdy. V opačném případě může dojít k tomu, že se vůz bude při jízdě chovat nestabilně, a to i přes montáž nových tlumičů,“ říká Andrzej Wojciech Buczek, technický poradce společnosti IHR, která je oficiálním zástupcem značky BILSTEIN.

Proč je sbíhavost kol tak důležitá?

Hlavním parametrem, který se kontroluje při seřízení geometrie, je sbíhavost kol. Ta určuje, zda vůz jede rovně a zda kola při průjezdu zatáčkou neprokluzují. Pokud se sbíhavost liší od doporučení výrobce, dochází při jízdě rovně ke zvýšenému odporu, což způsobuje opotřebení okrajů pneumatik. Naopak při jízdě v zatáčce bude jedno z řízených kol v neustálém prokluzu, protože se nebude pohybovat po oblouku, což vyplývá z Ackermanova principu. Tento princip říká, že středy kružnic, po kterých se pohybují vnitřní a vnější kolo řízené nápravy, musí být ve stejném bodě.

Úhel natočení rejdového čepu a úhel odklonu kola

Úhel natočení rejdového čepu je úhel mezi osou nápravy a přímkou kolmou k povrchu vozovky procházející středem otáčení kola. Stabilita vozu (zejména při vysokých rychlostech) a úhel natočení volantu závisí na správném nastavení úhlu natočení rejdového čepu. Úhel odklonu kola je úhel mezi přímkou kolmou k povrchu vozovky a rovinou symetrie kola. Tento parametr má zásadní význam pro životnost pneumatik. Nesprávné nastavení úhlu odklonu má za následek zrychlené opotřebení vnitřní (záporný úhel) nebo vnější (kladný úhel) části běhounu pneumatiky. Tyto dva úhly je také třeba ověřit, protože jejich velikost se může po výměně vzpěr McPherson změnit. Je to dáno výrobními tolerancemi a montážními vůlemi a, jak již bylo uvedeno, možností nastavení úhlu odklonu pomocí šroubů s excentrickými podložkami, které spojují vzpěru s těhlicí (úhel odklonu). Také úhel natočení rejdového čepu se může změnit při výměně horního ložiska vzpěry.