Rádi bychom se, jako redakce portálu MotoFocus, vyjádřili k pár tématům, které zazněly na valné hromadě Svazu prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR). Mimo hlavní bod programu, což bylo zvolení nového vedení, zaznělo několik příspěvků, které nás zaujaly.
Dovolte, abychom začali od konce valné hromady a to od volby nové správní rady, dozorčí komise a prezidenta SAČR. Do čela byl zvolen Ing. Josef Lhoták jako prezident SAČR, víceprezidenty se stali Jiří Tůma, Josef Jíša a Ing. Vít Pěkný. V dozorčí komisi SAČR zasednou tito zvolení zástupci: předseda Vojtěch Polák a Petr Svoboda s Ing. Vratislavem Kšicou. Dále byla volena Správní rada SAČR. Pro zahraniční zastoupení SAČR byli zvoleni Miroslav Hrdlička, jako zástupce SAČR pro vztahy s německým svazem ZDK a pro Německo, dále Ing. Milan J.Sikora, jako zástupce SAČR pro vztahy s rakouským svazem Bundesgremium des Fahrzeughandels (WKÖ) a Rakousko.
Dalším bodem bylo vyhlášení soutěže odborných znalostí a dovedností Autoopravář junior 2016 ve čtyřech kategoriích. Automechanik, Karosář, Autolakýrník a Autotronik. Nejlepším automechanikem se stal Richard Šílený z VOŠ, SPŠ automobilní a technická, České Budějovice, nejlepším karosářem se stal Ondřej Koiš ze SŠTO, Havířov – Šumbark, nejlepším autolakýrníkem se stal Jaroslav Bažuk ze SŠ automobilní a informatiky, Praha – Hostivař a nejlepším autotronikem se stal Lukáš Chaloupka ze SŠ automobilní, Ústí nad Orlicí. Všichni vítězové byli oceněni pohárem a věcnou cenou.
Nyní bychom rádi našimi slovy okomentovali některé z dalších příspěvků, které zazněly na akci a vyjadřovaly se k současnému stavu oboru nebo k jeho blízké i vzdálenější budoucnosti. Podle našeho názoru servisy, a to hlavně nezávislé, nečeká nic lehkého a to z několika důvodů.
Za prvé je to klesající průměrná četnost údržby aut. Podle čísel, která zazněla z úst předsedy Ing. Josefa Lhotáka, se četnost stále snižuje. Vycházel sice z údajů pro SRN, ale jistou paralelu také pro naši republiku zde jistě najdeme. Průměrná četnost údržby za rok klesla z 0,95 na jedno vozidlo v roce 2006 na 0,79 v roce 2015. Lze očekávat, že tento trend bude i nadále pokračovat. V naší zemi je tento vývoj korigován jednak zvyšujícím se průměrným stářím aut, přičemž nyní je přibližně 14,3 roku a 63,2% aut je starších 10-ti let. Další aspekt je nárůst počtu aut, kdy od roku 2005 se počet zvedl z 3,9 miliónů na 5,1 miliónů v roce 2015. Je ovšem předvídatelné, že úbytek práce v servisech bude i nadále pokračovat.
Za druhé je to vývoj při produkci nových aut. Určitě spoustu nezávislých servisů straší zvyšující se automatizace při řízení aut a s ní spojenou v poslední době zmiňovanou telematiku. Pokud čeští resp. evropští zákonodárci zaspí a nevydají příslušné zákony, které zaručí dostupnost k datům automobilek, segment nezávislých opraven bude odstřihnut od možnosti opravovat novější vozy vybavené moderními technologiemi, protože se jednoduše s autem „nedomluví“. To je určitě snem a zbožným přáním všech výrobců aut, aby svá auta mohli opravovat jen oni. Automatizace aut je již nyní rozdělena do 6-ti stupňů. V současnosti se nacházíme mezi prvním až druhým stupněm, ale vývoj jde kupředu mílovými kroky a již v letech 2025-2030 se dostaneme na stupeň téměř plně automatizovaného řízení. To znamená odbourání vždy problematického „ lidského faktoru“, což přinese úbytek nebo úplné vymizení havárií a tím pádem potřeby karosářských dílů. Vysoký stupeň automatizace s sebou přinese také zvýšené a zcela nové nároky na kvalifikaci opravářů. Vezměme si za příklad stále se rozšiřující počet elektromobilů. Vždyť pro opravu takového vozu by nejspíš měl mít opravář kvalifikaci také elektrikáře.
S rostoucími požadavky na vzdělání a kvalifikaci opravářů se proto pojí náš třetí bod. I zde vidíme budoucnost dosti nejistou. Nejenom v tom, že pro mnoho starších opravářů bude téměř nemožné se naučit novým trendům, ale nebude se dostávat také nových lidí. Podle prezentace Ing. Milana Chylíka, ředitele ISŠa Brno, se bez systémových změn ve vzdělávání do budoucna neobejdeme. Jedním z problémů, které nás jistě čekají, je úbytek odborníků. Podle demografické křivky nás do třiceti let čeká absolutní nedostatek lidí. A pokud u nás bude pokračovat trend, že rodiče chtějí ze svých dětí vysokoškoláky nebo nejméně obchodníky a ekonomy s maturitou, s řemeslnými obory to bude velmi špatné. V souvislosti s touto problematikou nás zaujal následující příspěvek hosta ze Slovenska, pana Júlia Hrona, předsedy Cechu predajcov a autoservisov SR. Na Slovensku rozjeli reformu, která dostala název „Zavedení duálního systému vzdělávání v technických oborech“. V principu se jedná o propojení poptávky a nabídky po studentech, resp. firmách. V podstatě se vrací do minulosti, kdy se konkrétní studenti učili pro konkrétní firmy. Vypadá to, že se tento princip na Slovensku ujal a snad jim pomůže na náročné cestě získávání nových kvalifikovaných sil. Podle nás se opět ukazuje, že Slováci jsou v mnoha věcech aktivnější a flexibilnější než my.
Nicméně doufáme, že příslušné orgány a konkrétní lidé, kteří svými činy mohou, alespoň z našeho úhlu pohledu nejistou budoucnost odvětví ovlivnit k lepšímu, budou konat a černé scénáře se nevyplní. Věříme, že sdružení jako SAČR a podobné udělají maximum pro to, aby segment autoopravárenství byl i nadále důležitou součástí naší ekonomiky.
Komentáře