Bosch uvede již za několik let na trh funkci, která postaví řidiče před rozhodnutí, zda chtějí sami řídit, nebo to nechají na technice. „S naším dálničním autopilotem by mohly automobily jezdit po dálnici v režimu plně automatizované jízdy již od roku 2020,“ říká Dr. Dirk Hoheisel, člen představenstva společnosti Robert Bosch GmbH. Během plně automatizované jízdy přebírá vozidlo přechodně kompletní odpovědnost za řízení. „Automobil se stane řidičem, řidič cestujícím,“ říká Hoheisel. Tím se zvýší bezpečnost silničního provozu. Zároveň to však klade také velké požadavky na spolehlivost techniky a z toho plyne nutnost zásadních změn v konstrukci vozidel. „Z technického hlediska je Bosch ve vývoji těchto systémů na dobré cestě,“ říká Hoheisel. Důležité je však i to, aby politici vytvořili rámcové právní podmínky pro automatizovanou jízdu. „Legislativa musí držet krok s technickými možnostmi,“ požaduje Hoheisel.

Zkušební vozidla Bosch: umělá inteligence na čtyřech kolech
Bosch demonstruje na německé dálnici A81 a na americké dálnici I280, co všechno je technicky realizovatelné již dnes. Inženýři jezdí v režimu zcela automatizované jízdy na veřejných komunikacích již od začátku roku 2013 – zpočátku se zkušebními vozidly na základě BMW řady 3 Touring, od poloviny roku 2015 také s vozy Tesla Model S. „Od té doby ujeli naši vývojáři již více než 10.000 testovacích kilometrů bez jakýchkoli problémů,“ říká Hoheisel. Vozidla se pohybují v silničním provozu samočinně – zrychlují, brzdí, předjíždějí. Kdy zapnou ukazatele směru a přejedou do vedlejšího jízdního pruhu, o tom rozhodují vozidla Bosch zcela sama – v závislosti na dopravní situaci. Základem pro rozhodování je precizní obraz okolí vozidla, vytvářený z dat senzorů. TomTom, kooperační partner společnosti Bosch, navíc dodává velmi přesné mapové podklady. S veškerými uvedenými informacemi vypočítává řídicí jednotka chování ostatních účastníků silničního provozu a na jejich základě se rozhoduje o strategii jízdy zcela automatizovaně řízeného vozidla. „Díky technice Bosch jsou vozidla inteligentnější,“ vysvětluje Hoheisel.

Přestavba testovacích vozidel si vyžádala 1400 pracovních hodin a 1300 metrů kabelů 
Zkušební vozidla musela být přestavěna, aby byla schopna převzít řízení. Bosch investoval 1400 pracovních hodin například do výbavy vozidel Tesla, do nichž bylo nově položeno 1300 metrů kabelů a nově namontováno 50 nových komponentů, mezi něž patří například stereokamera. Tyto náklady mají své opodstatnění, protože zcela automatizovaně řízená vozidla musejí bezpečně fungovat za všech okolností, i při poruše nějakého komponentu. Toho lze dosáhnout pouze redundantní konstrukcí bezpečnostních systémů, jako jsou brzdová soustava nebo řízení. Zkušební vozidla Tesla jsou například vybavena jak elektromechanickým posilovačem brzdové soustavy iBooster, tak i stabilizačním systémem ESP. Oba komponenty Bosch dokážou vozidlo zpomalovat nezávisle na sobě, aniž by řidič musel zasahovat. Také zásobování elektrickou energií a důležité řídicí jednotky jsou zdvojené. 

Zkušební vozidla Bosch jsou na první pohled od sériových modelů sotva rozpoznatelná. „Největší rozdíl od současných sériově vyráběných vozidel bude v budoucnosti patrný v interiéru,“ je přesvědčen Hoheisel. Funkce zcela automatizovaného řízení změní ovládání vozidla a vyžádá si přechod na moderní koncepty komunikace mezi řidičem a vozidlem. Řidič musí mít možnost intuitivního vnímání a ovládání celého systému. Bosch již nabízí atraktivní řešení i v této oblasti díky inovativnímu panelu přístrojů. Maximální flexibilitu zpracování a brilantní zobrazování informací nabízí například virtuální panel přístrojů na displeji, jímž je vybaveno mimo jiné Audi TT. Bosch také promítá přímo do zorného pole řidiče informace, jako jsou rychlost jízdy, navigační pokyny a upozornění, prostřednictvím průhledového displeje HUD (Head-up-Display). Vytvářený obraz je zároveň začleněn do okolí vozidla tak, aby vzbuzoval dojem, že se vznáší ve vzdálenosti přibližně dva metry před vozidlem.

Klíčem k úspěchu je rozsáhlé know-how o všech systémech vozidla
Automatizovaná jízda má vliv na všechny části automobilu: pohon, brzdovou soustavu, řízení, přístroje, navigační systém, soustavu senzorů a síťové propojení uvnitř vozidla i mimo něj. Klíčem k úspěchu je rozsáhlé know-how o všech systémech vozidla. V tomto ohledu má Bosch v celosvětovém měřítku bezkonkurenční postavení, což umocnilo začátkem letošního roku dokončené kompletní převzetí společnosti ZF Lenksysteme GmbH, která se specializuje na řízení a nyní má název Robert Bosch Automotive Steering GmbH. Základem automatizované jízdy jsou asistenční systémy, které pomáhají řidičům již dnes při změně jízdního pruhu a při jízdě v jízdním pruhu, brzdění nebo vyhýbacích manévrech. „Na cestě k autonomní jízdě uvedeme na trh ještě mnoho nových asistenčních systémů,“ oznámil Hoheisel. Bosch takto získávané poznatky okamžitě využívá při vývoji automatizované jízdy. Ve společnosti Bosch pracuje po celém světě 2000 vývojářů v oblasti asistenčních systémů, kteří podporují oba týmy, vyvíjející od roku 2011 v Abstattu u Heilbronnu a v Palo Alto v Silicon Valley techniku pro autonomní jízdu.

Největší motivací pro vývoj automatizované jízdy společností Bosch je zvyšování bezpečnosti silničního provozu. Podle odhadů přichází po celém světě o život v důsledku dopravních nehod přibližně 1,3 milionu lidí. V 90 procentech případů je příčinou nehody lidská chyba. „Správná podpora v kritických dopravních situacích může zachránit životy,“ říká Hoheisel. Podle prognózy oddělení společnosti Bosch pro výzkum nehod může rostoucí stupeň automatizace přispět k dalšímu snížení počtu nehod, jen v Německu až o jednu třetinu. To už vidí i první pojišťovny. Například ve Velké Británii jsou majitelé vozidel s určitými asistenčními systémy, například funkcí nouzového brzdění v městském provozu (AEB City), již odměňováni zařazením do výhodnější pojistné třídy. Silniční doprava bude díky automatizovanému řízení nejen bezpečnější, ale i hospodárnější. Americké studie si od předvídavé strategie řízení na dálnicích slibují snížení spotřeby paliva až o 39 procent. 

Legislativní předpoklady: úkol pro politiky a zájmová sdružení
Předpokladem realizace autonomní jízdy jsou změny legislativy. V současnosti jsou omezující především předpisy Vídeňské úmluvy o silničním provozu z roku 1968. Ty například stanovují, že řidiči musejí mít stále kontrolu nad svým vozidlem. Kvůli tomu není v současnosti vysoce automatizovaná jízda dovolena. V Německu a mnoha dalších státech se však připravují změny platné právní úpravy. Automatizované funkce řízení vozidla mají být povoleny alespoň za podmínky, že je řidič může kdykoli aktivně vypnout a převzít řízení do svých rukou. Nad odpovídajícím přepracováním legislativy se v současnosti vedou diskuze. Kromě výše uvedené legislativy představuje další překážku legislativa v oblasti registrace a homologace vozidel. Směrnice R 79 Evropské hospodářské komise OSN povoluje automatické zásahy do řízení pouze při rychlostech až 10 km/h. Změny jsou dosud přijímány velmi pomalu. V současnosti se této problematice věnuje neformální pracovní skupina EHK OSN. „Jsme optimisté a věříme, že politici a příslušná sdružení včas nastaví výhybky správným směrem,“ říká Hoheisel. Zůstává však otázka validace, protože před zahájením sériové výroby dálničního autopilota musí být podle aktuálních metod ujeto několik milionů kilometrů testovacích kilometrů. Bosch zde pracuje na nových přístupech, založených ve zvýšené míře na simulacích.