Nápad plnit klimatizaci automobilu propan-butanem neboli LPG se dá směle označit za šílenství. Tuto činnost nelze popsat jinak. I přesto se ale s tímto jednáním můžeme setkat. V článku vysvětlíme, proč by se to nemělo dělat.

Rostoucí ceny chladiva – čas „spekulantů“

Již před delší dobou jsme psali o prudkém nárůstu ceny tzv. starého chladiva R134a. Tato situace vedla k tomu, že někteří mechanici začali plnit klimatizační systémy propan-butanem. Toho se dopouštějí ti, kteří si nejsou vědomi rizik, nebo záměrně vystavují své klienty nebezpečí. Většina signálů o tomto jednání se týká ojetých automobilů dovezených ze zahraničí. Obchodníci, kteří používají LPG pro klimatizaci, minimalizují náklady na přípravu vozů k prodeji. Zástupci této sociální skupiny bohužel málokdy přemýšlejí o důsledcích toho, že zákazník dostane do rukou nebezpečný vůz.

Proč není LPG vhodné pro klimatizaci?

Myšlenka nahradit drahá chladiva hořlavým a nebezpečným propan-butanem se zdá být absurdní, ale je třeba poznamenat, že nevznikla z ničeho nic. LPG je skutečně schopno fungovat jako chladivo. Jinými slovy, klimatizační systém, který je jím naplněn, skutečně funguje. Na podrobnosti jsme se zeptali Marcina Gębaly, technického experta společnosti TEXA.

„LPG se skládá ze dvou nízkovroucích plynů, tj. propanu a butanu. Jejich teploty varu se zásadně liší, protože propan při atmosférickém tlaku vře při -42 °C, zatímco butan při -0,5 °C. Jedná se o důležité parametry ve vztahu k palivu, které je směsí, nicméně z hlediska možného použití jako chladiva se nejedná o zásadní problém. S ohledem na tento parametr by bylo možné tuto směs použít k plnění klimatizačního systému.“

Tím však výhody propan-butanu jako chladiva klimatizace končí. Místo toho se vám otevře celý seznam nevýhod. Použití LPG v klimatizačním systému je nebezpečné pro řidiče, mechanika obsluhujícího vozidlo i pro součásti vozidla.

Začněme těmi nejméně drastickými detaily. Automechanik, který plní klimatizaci LPG, nikdy neví, kolik plynu má do systému dát, aby fungoval za všech podmínek. Z pochopitelných důvodů nejsou k dispozici žádné tabulky, které by obsahovaly informace na toto téma. Ve většině případů proto systém funguje správně jen po krátkou dobu. Dalším aspektem je riziko poškození součástí klimatizace (především kompresoru) v důsledku nedostatečného mazání. Použité oleje PAG a POE jsou určeny pro R134a nebo R1234yf, nikoli pro LPG.

Směs propanu a butanu je hořlavá látka, kterou lze stejně jako benzín použít k pohonu motoru vozidla. Automobilové systémy LPG jsou navrženy tak, aby se minimalizovalo riziko úniku plynu, a to jak z nádrže, tak z potrubí přivádějícího plyn do spalovací komory. Klimatizační systémy nejsou takto konstruovány.

„Žádný klimatizační systém totiž není stoprocentně těsný, takže se v motorovém prostoru může hromadit plyn, který představuje vážné nebezpečí pro uživatele vozidla. Pro vznik výbušné směsi se vzduchem totiž stačí jen o něco více než 2 % obsahu LPG. Rychlost hoření takové směsi může dosahovat až cca 50 cm/s, což představuje vážnou hrozbu zejména pro motory poháněné benzínem nebo LPG,“ říká Marcin Gębala.

Kromě toho je třeba poznamenat, že u starších vozů je běžné, že se chladivo průběžně doplňuje, protože uniká v důsledku netěsností. Použití LPG pro tento účel může být obzvláště nebezpečné.

Největší nebezpečí, pokud se pod kapotou hromadí plyn, představuje dopravní nehoda. I menší kolize může skončit výbuchem. Je třeba poznamenat, že chladič (kondenzátor) klimatizace, v němž se během provozu hromadí velké množství plynu, se nachází v přední části vozidla a v případě kolize je přímo na ráně.

„Jak by mohl nějaký čtenář poznamenat: “Buďte v klidu, dodnes se přece některé domácí spotřebiče plní propanem a nic se neděje”. Na to je možné odpovědět: “Ano, to je pravda, ale my obvykle nejezdíme do práce ledničkou…,” upozorňuje Marcin Gębala.

Klimatizace s LPG – nebezpečí pro automechaniky

Servis vozu, ve kterém se dříve použilo LPG místo chladiva, představuje pro mechanika riziko. Zejména pokud neví, jaký plyn v klimatizačním systému cirkuluje. V případě odsávání “chladiva” ze systému v uzavřené místnosti může být riziko opravdu vysoké.

Aby se proti tomu servisy mohly chránit, měly by mít k dispozici tzv. identifikátor chladiva, tj. externí zařízení, které lze připojit k vlastní kompatibilní servisní jednotce klimatizace. Takový identifikátor je určen ke stanovení, zda se používá jedno ze dvou chladiv – R134a nebo R1234yf. Pokud však nezjistí ani jedno z nich, je možné dojít k závěru, že je v systému přítomna nesprávná a potenciálně nebezpečná látka.

I když mechanik ví, že se v klimatizačním systému nachází propan-butan, je s obsluhou vozidla spojeno mnoho nepříjemností. Podle platných právních předpisů musí být plyn neznámého složení likvidován v příslušné likvidační jednotce. Tuto skutečnost je třeba potvrdit získáním příslušného dokladu. Celý postup může být dlouhý a vyčerpávající a jeho nedodržení je protiprávním jednáním.

Jak získat LPG z klimatizačního systému?

V současné době existují dva způsoby získávání LPG ze systému.

„První z nich využívá speciální zařízení – tzv. rekuperátor (zjednodušeně řečeno kompresor, který čerpá plyn ze systému do speciální jednorázové lahve, která je spolu s plynem recyklována). Druhým způsobem je použití speciální lahve s tepelným obalem a suchým ledem (ztuhlými kostkami oxidu uhličitého). Postup zahrnuje připojení potrubí lahve přímo k systému, umístění lahve do tepelného obalu a následné naplnění suchým ledem. Je důležité si uvědomit, že tato metoda s sebou nese určité riziko, neboť sublimací oxidu uhličitého dochází k vytěsnění kyslíku, což může vést k poruchám dýchání,“ popisuje Marcin Gębala ze společnosti TEXA.

Všem by mělo být jasné, že se LPG pro servis klimatizací nehodí. Lidé, kteří si jsou vědomi, že se takovou činností dopouštějí možného nebezpečí, si svůj přístup pravděpodobně uvědomí až tehdy, když dojde k vážné nehodě jejich vinou. A ti, kteří provádějí podobné operace, aniž by znali možné důsledky, si snad přečtou náš článek.