V poslední době propukla mediální bouře na téma stáčení tachometrů. Kdekdo k tomuto dlouhodobě a celosvětově rozšířenému problému najednou chce dát vlastní vyjádření a navrhnout řešení, které znemožní stáčení kilometrů v ČR. Často pak padají i mediálně líbivé, ale v praxi nerealizovatelné návrhy, které nefungují nikde na světě. Cebia vítá aktivity směřující k potlačení stáčení ojetých vozidel, ale zároveň upozorňuje na možná úskalí a rizika jednotlivých zvažovaných řešení.

„Společnost Cebia upozorňuje již více než 10 let na problematiku stáčení tachometrů a výsledkem je, že se o tom nyní konečně začalo mluvit i konkrétně konat. Žádné opatření však nevyřeší masově rozšířené stáčení naráz. Je to spíše o důsledném uplatňování stávající legislativy a především o vzdělávání spotřebitelů kupujících ojetiny a zodpovědném chování celé motoristické veřejnosti,“ řekl Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia. V zemích EU funguje vymahatelnost práva na mnohem vyšší úrovni nežli v ČR a přesto problém stáčení tachometrů vozidel je problémem celé Evropy. Např. v Anglii, Francii, Itálii, ale i v Německu, kde je podle zprávy ADAC stočeno minimálně 30% ojetých vozidel.

Stočení tachometru trestným činem – vytvoření speciálního zákona
Pokud se stočení tachometru trestným činem stane, v praxi to těmto podvodům nezabrání. Samotné stočení tachometru je dílem několika minut a někoho při něm přistihnout a dokázat trestný čin je proto obtížné. „My přijetí zákona, který by výslovně postihoval stáčení, podporujeme, ale ve světle nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je zcela evidentní, že i podle stávajícího legislativního řešení je možné pachatele potrestat,“ komentuje Martin Pajer.

Vytvoření databáze ze stavů tachometrů nahlášených při STK
Zvažované otevření registru CIS (centralizovaný informační systém STK) vítáme jako prospěšné řešení. Dojde k rozšíření množství dat o vozidlech, která budou zákazníkům a firmám působící v automobilové branži k dispozici.

Je ale potřeba si uvědomit, že stáčení vozidel se realizuje hlavně pro vytvoření zisku prodávajícího. Proto se hlavně stáčí vozidla 3-5-ti letá. Stáčet se mohou i starší automobily, ale zisk už je nepatrný. Hlavní problém však je, že nové vozidlo absolvuje STK až po 4 letech a dále pak každé 2 roky. Přitom nejčastější stáří ojetého vozu prodávaného v ČR je 5 let. U takového vozidla by byl v případě otevření evidence ze všech STK k dispozici jen jeden historický stav tachometru a to je z pohledu posouzení celé historie vozidla žalostně málo. "Aby bylo možné s určitou pravděpodobností vyloučit možnost stočení, je třeba mít k vozidlu záznam minimálně 1 za každý rok jeho provozování. A bohužel ani tehdy nelze zcela vyloučit, že někdo v průběhu roku vozidlo nestočil,“ uvádí Martin Pajer.

Existuje i podstatný problém u individuálně dovážených ojetých vozidel, u nichž ke stáčení dochází až v 60% míře a to před vlastní STK – při dovozu do ČR. Tam by zápis stavu tachometru z první STK v ČR v podstatě jen navždy zlegalizoval stav tachometru stočeného při dovozu a bez znalosti historie vozidla ze zahraničí by byl pro spotřebitele zavádějící.

„Zpřístupnění informací z databáze STK by situaci na trhu ohledně stáčení, omlazování a dalších podvodů nevyřešilo, ale jen částečně posunulo dopředu,“ vysvětluje Martin Pajer. Motorista se nejspíše zdarma či za správní poplatek dozví informace, které mu ale ve většině případů neposkytnou požadovaný rozsah. Naopak u vozidel např. individuálně dovezených, ho mohou utvrdit v něčem, co vůbec nemusí být pravda.

Řešení odpovědnosti za údaje
Dalším úskalím je chybovost při zaznamenávání stavu tachometru a to nejen na STK. Chyby při nahlášení a zápisu stavu tachometru vždy vznikají a mohou být i neúmyslné, vzniklé lidským faktorem. Každý odborník ví, že chybovost v takových situacích se pohybuje minimálně na úrovni kolem 18%. Vzhledem k tomu, že systém STK v ČR je velmi specifický tím, že určitá část vozidel na STK někdy nejezdila – bude chybovost kolonky STAV TACHO při STK ještě o nějaké procento vyšší.

Otevření dat veřejnosti tak odhalí obrovskou chybovost, která v systému Centrálního registru vozidel a centralizovaného informačního systému STK (CIS) panuje a vznikne tím obrovský tlak na Ministerstvo dopravy ČR (MDČR), které to bude muset řešit. Jak se vyřeší chybně zapsané stavy tachometru v patřičné kolonce v databázi CIS? Kdo a jak je opraví a hlavně kdo to zaplatí?

Běžný motorista bude od systému, který bude provozován MDČR, očekávat jeho bezchybnost. Pokud si někdo zakoupí vozidlo, které bude podle takového systému evidováno jako nestočené a pak se ukáže pravý opak – kdo za to ponese odpovědnost? Je běžnou praxí, že se 3letá vozidla stáčí o 100.000 ale i 200.000 km. Celková škoda se tak může pohybovat v řádů až statisíců korun.

Napojení na EUCARIS
Často se dává připojení ČR k evropskému systému EUCARIS do přímé souvislosti s problematikou stáčení tachometrů. Záznamů o stavech tachometrů je však v tomto systému minimální množství. Některé země zadávají stavy tachometrů do systému EUCARIS jen jako nepovinnou položku, v jiných centrální sběr dat vůbec neexistuje. V každém případě však do systému EUCARIS budou mít přístup výhradně orgány statní správy a zákazník-fyzická osoba ani firma si nebude moct prověřit vozidlo ještě před tím, než si jej koupí nebo doveze do ČR. Systém EUCARIS nebyl vytvořen k tomu, aby sloužil občanům k prověřování vozidel před jeho nákupem.

„Rizik spojených s koupí ojetiny je celá řada a stáčení tachometrů není jediný a existují rizika i s mnohem vážnějšími důsledky pro spotřebitele. Je potřeba si uvědomit, že minimálně 55 % ojetých vozidel se neprodává prostřednictvím autobazarů. Prodejci ojetých vozidel často uvádějí mladší rok výroby vozidla, než je ten skutečný a vozidla tak omlazují. Další podvody zákazníkovi hrozí u dovážených ojetin, jako jsou zpronevěřená nebo zaplavená vozidla. Velkým rizikem je předělávání odcizených vozidel, která jsou pak prodávána pod falešnou identitou. V neposlední řadě je třeba věnovat pozornost technickému stavu vozidla. Stát, resp. jeho aparát a legislativa, všechna rizika nevyřeší. Odpovědnost za svůj nákup nese vždy především kupující. Jediný recept, jak se spotřebitel vyvarujete rizik, je všechna si předem prověřit,“ shrnuje Martin Pajer.