Nezní to tak úplně jako příběh úspěchu. Otevření v listopadu 1886, do roku 1891 růst ze dvou na rovných 15 zaměstnanců. Ve stejném roce je počáteční kapitál téměř vyčerpán, Bosch žádá svoji matku o poskytnutí záruky, bere si další bankovní úvěry a v roce 1892 se dostává na pokraj krachu. Od té doby se mnohé změnilo.

Dnes Bosch zaměstnává kolem 375 tisíc zaměstnanců a dosahuje ročního obratu ve výši 70,6 miliardy eur. Původní dílna pro jemnou mechaniku a elektrotechniku se stala jedním z deseti největších německých podniků a působí ve více než 150 zemích světa. A to už je skutečný příběh úspěchu.

Inspirace z USA
Být otevřený novým myšlenkám, otevírat nové trhy – to bylo pro Roberta Bosche důležité už v jeho podnikatelských začátcích. V pouhých 23 letech se odvážil vydat přes Atlantik do USA, aby pracoval s Edisonem a mohl tak nahlédnout do elektrotechniky, která v té době zaznamenala v USA větší pokrok než v Evropě. Bosch doufal, že bude moci po návratu do Německa zúročit nové nápady při budování slibného podniku.

Odvaha neuspět
Plný nadšení se mladý Robert Bosch vrací roku 1886 do své vlasti a 15. listopadu 1886 zakládá svou dílnu pro jemnou mechaniku a elektrotechniku. Jenže počáteční nadšení střídá zklamání. Protože budování napájecí sítě ve Stuttgartu vleklo, nemohl se obchod s elektrotechnikou řádně rozvíjet. Bosch se ocitá na pokraji krachu. S velkým úsilím se mu díky menším objednávkám zákazníků podaří udržet firmu při životě. I když se veřejná síť rozběhne a funguje, úspěch, ve který věřil, se nenaplňuje. Zákazníci jsou elektrotechnickým inovacím méně otevření, než mladý Bosch doufal. Ale Robert Bosch neztrácí odvahu. Poháněn svým optimismem, touhou měnit svět a absolutní vírou v sebe sama a své zaměstnance, se začíná porozhlížet po nových obchodních příležitostech.

„Kdo je silný, nemusí se vůbec obávat o svou autoritu. Má jí dost na to, aby mohl někomu udělat radost tím, že mu přenechá odpovědnost, že ho vychová k tomu, aby byl připraven převzít odpovědnost, a že mu umožní, aby měl radost z práce a z úspěchu.“ Robert Bosch

Zážeh geniality
Rok 1897 je zřejmě nejdůležitějším rokem v historii společnosti. Tento rok znamená pro Bosch začátek jejího vzestupu jako hráče na světovém trhu. Od roku 1887 se společnost zabývá výrobou zapalovacích zařízení pro stacionární motory, které slouží k výrobě elektrické energie v budovách. Do roku 1896 je vyrobeno celkem asi 1.000 těchto zařízení. Jejich prodej ale vázne. To se ale o rok později změní. Zákazník požaduje zapalovací zařízení, které by mohlo být použito u benzínového motoru – zapalovací zařízení, které do té doby neexistovalo. Nemožné? Bosch pověřuje tehdejšího vedoucího závodu Arnolda Zähringera vylepšením a zdokonalením již existujícího zapalovacího zařízení. Šlo o hodně riskantní záležitost, ale pro Bosch to znamenalo rozhodující průlom, který ho katapultoval do světa průmyslníků. Důvodem je magnetoelektrické zapalování, které se ukázalo být jediným spolehlivým systémem pro automobily. S přicházejícím nepřekonatelným úspěchem automobilu po roce 1900 se Bosch rovněž zařazuje mezi společnosti s mezinárodní působností. V prvních pěti letech prodává Bosch 50.000 zapalovacích systémů a s rokem 1912 už to jsou 2 miliony.

„Mohou o mně říkat, že nejsem vůbec žádný vynálezce, a já si na tento titul ani nedělám nárok. Ale jsem muž, který vytrvalostí, dobrým příkladem a správným zacházením se zaměstnanci dokázal vybudovat podnik, který má dobré jméno po celém světě. Za nemalou část svého úspěchu vděčím své vytrvalé důkladnosti, která zabránila tomu, aby z mé dílny vyšlo něco špatného.“ Robert Bosch

Ne více než 100 zaměstnanců
Takový úspěch magnetoelektrického zapalování Robert Bosch neočekával. Když se v roce 1900 rozhodl vybudovat svou vlastní továrnu, počítal s kapacitou zhruba 200 zaměstnanců. V té době zaměstnával 30 lidí a uvažoval, že část nové budovy pronajme. Předpokládal, že se jeho společnost nerozroste o více než 100 zaměstnanců. Ale mýlil se, o pouhých osm let později už jich firma Bosch zaměstnávala více než 1.000.

„Upozorňuji zejména na to, že i nadále považuji za správné dobře platit dělníky a zaměstnance a nepohlížet na ně svrchu, ale jednat s nimi jako s rovnoprávnými smluvními stranami.“ Robert Bosch

Včasná internacionalizace otevírá tržní příležitosti
Jako ostražitý a prozíravý podnikatel se Robert Bosch díval na úspěch magnetoelektrického zapalování s nedůvěrou. Vědom toho, že jeho společnost závisí na jediném výrobku, otevírá nové trhy po celém světě. Od roku 1908 tak byly zapalovací systémy Bosch dostupné na všech kontinentech. Tento krok přispěl k růstu firmy Bosch a vydláždil ji cestu k tomu, aby se stala mezinárodním pojmem. Díky dalším výrobkům pro automobily, stejně jako elektrickému nářadí, domácím spotřebičům a průmyslovým technologiím se vydala firma Bosch na cestu dlouhodobé stability.

„Z vlastní zkušenosti vím, že pro podnik, který chce obstát a trvale se rozvíjet a zdokonalovat, neexistuje nic horšího než nemít žádnou konkurenci.“ Robert Bosch

Oblasti podnikání se mění, odpovědnost zůstává
Tato schopnost přizpůsobit se – zajistit přežití společnosti otevřením se zcela novým oblastem podnikání, ale rovněž upustit od ztrátového podnikání – je jedním ze společných klíčových jmenovatelů, který provází společnost celou její historií. Základním rysem Roberta Bosche a jeho následovníků byl vždy jejich smysl pro zodpovědnost vůči zaměstnancům, a ne jen samotná ziskovost. Udržet firmu a její zaměstnance na trhu navzdory měnícím se ekonomickým podmínkám vyžaduje ochotu ke změně. Robert Bosch to vyjádřil slovy: “Pokud by mělo moje magnetoelektrické zapalování jepičí život, čím pak zaměstnám svoje lidi?“