Co zaručí bezpečnost? Výbava pro automobily a další autopříslušenství představuje širokou a zčásti i nepřehlednou oblast, a to dokonce i pro odborníky, natož laiky. Více světla do ní pomohl vnést další „kulatý stůl“ společnosti SISA.

Značný podíl na tom, že orientace není snadná, má podle inženýra Jiřího Počty z Ministerstva dopravy ČR prolínání těchto dvou oblastí, které nejen motoristé často zaměňují.  Náhradní díly nahrazují to, co dosloužilo, a jsou určeny k nahrazení původního samostatného technického celku nebo konstrukční části vozidla. Pokud se na ně vztahuje homologace typu, musí splňovat požadavky stanovené předpisovou základnou. Výbava vozidla, to jsou díly a příslušenství, které vůz doplňují, dodatečně se montují a mohou zlepšit některé parametry.  Prvky výbavy jsou určeny k zajištění provozu, údržby a opravám vozidla, nebo k ochraně a zajištění přepravovaných osob, nebo nákladů před újmou na zdraví, poškozením, nebo před nepříznivými vlivy různého charakteru, nebo pro zvýšení komfortu jízdy a příjem nebo předávání informací z vozidla, například výstražný trojúhelník, prostředky pro připevnění nákladů, lékárnička, klimatizace, rádio nebo navigace. Výbavu lze použít, pokud svou konstrukcí a technickým stavem odpovídá technickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. Výbava musí mít současně schválenou technickou způsobilost.  Složitost problematiky naznačuje i příklad „případ“ kola, které patří do obou skupin. Disky kol jako náhradní díl musí být v rozměru stanovém výrobcem vozidla, zatímco u výbavy mohou být nad rámec rozměrů stanovených výrobcem. Ovšem zde platí pravidlo, že nesmí vozidlo poškodit a snížit jeho funkčnost.

Základní legislativa
Zásadním předpisem pro schvalování technické způsobilosti je zákon č. 56/2001 Sb., který byl sice zásadně novelizován, ale paragrafy 75 a 76 o výbavě změněny nebyly. Naopak prováděcí vyhláška č. 341/2014 přinesla mnoho změn v porovnání s předcházející (č. 341/2002).  Současně existují na úrovni mezinárodní legislativy systémy předpisů EHK/OSN a EHS/ES/EU, které se vzájemně ovlivňují, doplňují a překrývají. Současný stav směřuje k preferenci systému EHK/OSN a rušení předpisů EHS/ES/EU. Pokud se týká velmi časté problematiky rozměrů kol, tu řeší předpis EHK/OSN č. 124, přičemž velmi často v tomto případě národní schvalování přebírá schválení SRN KBA včetně schvalovací značky ABE xxxx.

Pro výběr správné výbavy, která autu neublíží, je důležité znát národní (ATEST 8 SD xxxx) a mezinárodní (exEx) schvalovací značky, přičemž u nás se může často objevit i národní značka jiného státu. U legislativy platí, že mezinárodní předpisy jsou nadřazeny národním. Pozornost je třeba věnovat tomu, že na díly pro nová vozidla mohou platit jiné předpisy, takže díly schválené pro předcházející model se na ně nemohou použít, ale pro starší generaci v rámci aftermarketu jsou nadále použitelné. Českým problémem je také tisknutí falzifikátů, což se týká například disků z bazarů.

Mnoho oblastí
O různorodosti problematiky schvalování svědčí mnoho bodů vyhlášky od A do J (tažné/spojovací zařízení, disky kol, nosiče zavazadel, koberce, vnější plastové a pryžové doplňky, potahy sedadel a volantů, zabezpečovací zařízení, zasklení, tažná lana a upínací soupravy, povinná výbava vozidel). Složitost lze demonstrovat na příkladech. U nosičů zavazadel a kol se týkají technické požadavky pevnosti a ostrých hran s výčnělky, u nosičů na zádi vozidla pak spojovacího zařízení, osvětlení a umístění registrační značky. U koberečků je to požadavek na nehořlavost, stejně tak u potahů sedadel a volantu. V případě potahů je pak zásadní požadavek na zachování funkčnosti bočního airbagu. Vnější plastové a pryžové díly pak zase musí splňovat rozměry a hmotnosti a nesmí ovlivňovat osvětlení. Své místo mají určeno například i nálepky o zabezpečení auta. Schválení podléhá každá úprava zasklení.

Rizika neschválené výbavy i dílů
Na prvním místě je to ohrožení bezpečnosti vlastní, přepravovaných osob i dalších účastníků provozu. Příčinou může být nedostatečná pevnost (nosiče, upínací soupravy, tažná lana), špatná konstrukce (díly řízení, pérování, ochranné rámy), což se projeví zejména v krizových situacích, a nebezpečí požáru. Další riziko je finanční. V případě použití montáží neschválených dílů může dojít ke ztrátě záruky, pojišťovny se mohou vyhnout placení a zejména v zahraničí může dojít i k odstavení vozidla z důvodů přímého ohrožení bezpečnosti silničního provozu. Odhalení neschválených dílů může vést k omezení nebo i zamezení provozování vozidla po prohlídce na STK.

Místo prodeje
Podle přítomných odborníků je za použití odpovídajících dílů a doplňků sice zodpovědný provozovatel vozidla, nicméně prodejce nese také zodpovědnost a nepomůže mu ani aktuální trik, jak se jí zbavit. Kdysi v prodejnách autodoplňků mívali na věcech napsáno, že nejsou určeny do automobilu, ačkoliv jiný účel věc neměla a prodávali ji v Mototechně. Dnes se používá formulace, že jde o výbavu určenou pro sportovní účely a že není určena k provozu na standardních pozemních komunikacích.  S takto vybaveným autem by tedy bylo možné jezdit jen po okruhu. Takové označení představuje jasný signál, že s tímto doplňkem výbavy není vše v pořádku. V hypermarketu, kde mají oddělení automobilových doplňků, tak leckdo o nabízených doplňcích ještě zapochybuje, ale neschválené doplňky najdete i v shopech na čerpacích stanicích. Tam už je málokterý motorista obezřetný.

Závěr: přemýšlejte
Zamyslet se je dobré i nad tím, zda výrobce dává záruku, že i kdysi homologovaný výrobek je ve shodě s tím původním předloženým ke schválení, zejména pokud se jedná o velkosériovou produkci některých asijských výrobců. Platí to třeba na upínací techniku: běžný provoz vydrží, ale problém nastane v extrémních situacích. V kostce lze říci: obchodník by měl poskytovat informace, zákazník by se měl informovat a přemýšlet. Jedná se o vlastní i cizí bezpečnost.